Trojstranné rozhovory vedené 30. října v Bruselu mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou komisí dosáhly dohodu o ruských dodávkách plynu na Ukrajinu a o tranzitu plynu do Evropy. Jde o dočasné řešení problému, jelikož ta dohoda se vztahuje na příštích pět měsíců – tj. do konce března 2015. Krátce před tím president Evropské komise Jose Manuel Barroso dal jasně na srozuměnou, že nouzové půjčky Ukrajině včetně plateb za její plynové dluhy u Ruska nepřesáhnou €790 milionů (přičemž Ukrajina žádá o €2 miliardy). Peníze pro Ukrajinu lze vytáhnout jedině z kapes evropských daňových poplatníků.
Ale evropští daňoví poplatníci jsou tím už znechucení: „Nabyl jsem dojmu, že Ukrajina čeká vyřešení svých problémů ode všech kromě sebe,“ vyhlásil slovenský ministerský předseda Robert Fico během rozhovorů s německou kancléřkou Angelou Merkel. „Rád bych viděl, jaká opatření k vyřešení svých vlastních problémů přijímá sama Ukrajina,“ dodal. Fico vzpomínal, že když před 21 lety získalo nezávislost Slovensko, tak všichni v republice museli začít se vším nanovo, obyvatelstvo podstupovalo extrémně obtížnou reformu a nikdo ze zahraničí Bratislavě nedal jediný úvěr bez poplatků.
Teď je všem jasné, že tak či onak bude muset Evropská unie převzít náklady za Ukrajinu.
Ukrajinská nesolventnost spolu se zvykem její vlády ucucávat si z tranzitních průtoků plynu tvoří nebezpečný mix, který v první řadě postihuje spoléhání Evropy na stabilní dodávky ruského plynu.
.jpg "Dokumentární film o možnosti opustit područí EU při zachování postavení v evropském hospodářském protoru")
Vůbec nepřekvapuje, že zajištění pomoci Ukrajině se během nedávných konzultací stalo klíčovou otázkou.
Není žádných pochyb, že těch €790 milionů, které Barroso slíbil kolabující Ukrajině, není zrovna moc. Pravdou je, že Barroso je Portugalec, a má snad v úmyslu použít peníze Evropské komise na pomoc portugalským bankám vedeným Banco Espirito Santo, které v současnosti zažívají krušné časy. Portugalská národní banka už dostala záchranný balíček €4,4 miliardy a má dostat ještě více.
Brusel má k dispozici ještě daleko ambicióznější finanční nástroj v podobě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který při svém založení měl kapitál €500 miliard a už vydal €100 miliard na výkup španělských bank z dluhů, plus €9 miliard na stabilizaci kyperského finančního systému. ESM ještě navíc aktivně vydává dluhopisy. Nová emise těchto cenných papírů se splatností do dvou let celkem obnášející €4 miliardy byla nedávno umístěna na trh. Když jde ale o Ukrajinu, tak ESM pomoc neslibuje.
Tak kdo přesně skončí jako ten, kdo zaplatí geopolitické experimenty Washingtonu a Bruselu v bývalém Sovětském svazu? Podle Wall Street Journal to budou vlády členských států EU. Tyto noviny doufají, že současná situace by mohla vytvořit tlak na členské státy EU, aby k ucpání této díry intervenovaly.
Přeložíme-li tento diplomatický jazyk, tak to znamená, že vládnoucí orgány EU očekávají, že evropské státy převezmou na svá bedra polovinu pomoci Kyjevu, pokud ne více.
.jpg "Investiční zlato k ochraně před nekompetencí EU od 1320 Kč")
Jen si vzpomeňte, že ukrajinský plynový dluh u Gazpromu je $5,3 miliardy a Kyjev pořád ještě potřebuje předplatit budoucí dodávky. Ruský ministr energetiky Alexander Novak vidí jako možný zdroj k financování Ukrajiny „garance od prvotřídních evropských bank, překlenovací půjčky (tj. krátkodobé půjčky k pokrytí současných plateb problémových dlužníků), peníze od Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj a od Evropské komise.“
Brusel na to však pohlíží jinak, radši by přesunul plynové dluhy Ukrajiny na bedra obyčejných Evropanů.
V současnosti není finanční situace EU zrovna nejlepší. Evropská komise pořád ještě nemá žádnou dlouhodobou proti-krizovou strategii a potácí se od jednoho proti-krizového programu ke druhému – od zřízení stabilizačních fondů k přímým nákupům dluhových obligací. Za těchto podmínek by se tedy hodilo, aby se Evropané začali ptát svých vlastních vlád stejně jako Evropské komise, když rozdmýchávají plameny Ukrajinského konfliktu, když zavírají oči před militantními sklony Kyjeva, a když rozpoutávají sankční válku proti Rusku, tak proč si pak stěžují na finanční problémy? Odpověď leží v geopolitice. Stejně jako mimochodem leží ve vytvoření té samé eurozóny, která je teď nucená penězi zachraňovat Kyjev.
Ukrajinská krize, která probíhá už téměř rok, a ty tisíce lidí, které za to zaplatily životem, jsou ukázkou toho, co se děje, když politika ztratí zdravý rozum. Tak snad nadcházející zima Evropany donutí k lepšímu pochopení této jednoduché pravdy.
„Je třeba, aby Evropa převzala odpovědnost. Bohužel ale Evropská unie možná nebude mít dostatek politické vůle, aby si poradila s historickou výzvou, která před ní vyvstala,“ píší francouzské noviny Le Monde. Evropská unie spěchá s posílením svého otřeseného ekonomického postavení a teď je všechno, co potřebuje, přesvědčit daňové poplatníky EU, aby do toho přihodili ještě trošičku navíc kvůli Ukrajině.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org
Čtěte také:
- Ukrajina obviňuje Rusko, že za chvilku zavře plyn, Rusko to popírá a Německo se děsí
- Krize sankcí EU-Rusko-Ukrajina: Merkelová z Německa říká, že „daňoví poplatníci EU budou muset dotovat Ukrajinu“
- US zaplatí polovinu nedoplatků za faktury od Gazpromu $1 miliardou dluhových garancí za Ukrajinu