Všichni o Marxovi víme, že chtěl skoncovat se soukromým majetkem, byl ale značně otevřený i v tom, že chce skoncovat i s těmito věcmi.
Jednou z pozoruhodných věcí na Komunistickém manifestu je jeho upřímnost.
Karel Marx nemusel být nijak velký dobrák, byl ale, když mluvil o cílech komunismu, pěkně otevřený. Někdo by mohl až argumentovat, že taková nestoudnost je v komunistově duši silně zahnízděna.
„Komunistům by se hnusilo, kdyby měli své názory a záměry skrývat,“ vyhlásil ve svém slavném manifestu Marx. „Ti otevřeně vyhlašovali, že jejich konečných záměrů lze dosáhnout pouze nuceným svržením všeho sociálního uspořádání. Ať se vládnoucí třídy třesou před komunistickou revolucí.“
Stejně jako v Hitlerově díle Mein Kampf se čtenářům předkládá čirá, ničím neředěná vize autorovy ideologie (ať je jakkoliv temná).
Marxův manifest proslul shrnutím jeho teorie komunismu do jediné věty: „Zrušení soukromého majetku.“ To však zdaleka nebyla jediná věc z buržoazní společnosti, o níž tento filosof věřil, že ji proletariát ve svém pochodu k utopii musí zničit. Marx ve svém manifestu zdůrazňoval pět dalších idejí a institucí předurčených k vymýcení.
1. Rodina
Marx přiznává, že zničení rodiny je dokonce i pro revolucionáře ožehavou otázkou. „Zrušení rodiny! Dokonce i ti nejradikálnější vzplanou nad tímto ožehavým návrhem komunistů,“ píše.
Říká však, že odpůrcům této myšlenky o rodině unikají klíčová fakta.
„Na jakých základech ta současná rodina, tj. ta buržoazní rodina, spočívá? Přeci na kapitálu, na soukromém zisku. Ve své plně rozvinuté formě taková rodina existuje pouze mezi buržoazií,“ píše.
Zrušení rodiny bude, jakmile se zruší buržoazní majetek, nejspíš už relativně snadné. „Ta buržoazní rodina se vytratí v běhu události, až úplně zmizí, a všechno to zmizí se zmizením kapitálu.“
2. Individualismus
Marx věřil, že individualismus je antitezí k egalitarismu, který předjímal. „Individualismus“ musí být tedy „smeten z cesty a musí se z něj učinit nemožnost.“
Individualita je sociální konstrukt kapitalistické společnosti a je hluboce zakořeněná v kapitálu samotném.
„V buržoazní společnosti je kapitál nezávislý a má individualitu, zatímco žijící osoba je závislá a žádnou individualitu nemá,“ psal. „A zrušení tohoto stavu věcí buržousti prohlašují za zrušení individuality a svobody! A docela správně. Zrušení buržoazní individuality, buržoazní nezávislosti a buržoazní svobody je nepochybně záměrem.“
3. Věčné pravdy
Marx zjevně nevěřil na existenci žádné pravdy, která by nebyla jen ideologií v rámci třídního boje.
„V každé době byly ty vůdčí ideje jen ideami vládnoucí třídy,“ argumentoval. „Když byl starověký svět v posledním tažení, tak antická náboženství nahradilo křesťanství. Když křesťanskou ideologii v 18. století porazila ideologie racionalismu, bylo to v čase, kdy feudální společnost bojovala o život s buržoazními revolucionáři.“
Uznával, že pro jeho čtenáře taková myšlenka musí znít radikálně, zvláště když komunismus neusiluje o úpravu pravdy, nýbrž o její svržení. Tvrdil však, že takovým lidem uniká vidění věcí v širším obraze.
„‘Nepochybně,‘ se bude říkat, ‚náboženské, morální, filosofické a justiční představy se v průběhu historického vývoje upravovaly. Ale náboženství, morálka, filosofie, politická věda a právo, ty v průběhu těch změn vždy přežívaly.‘
‚A to ještě kromě věčných pravd jako Svoboda, Spravedlnost atd., které jsou společné pro všechny stavy společnosti. Ale komunismus ruší věčné pravdy, ten ruší všechna náboženství a veškerou morálku, místo toho je založí na nových základech; ten tudíž funguje v rozporu s veškerou minulou historickou zkušeností.‘
Na co lze tato obvinění redukovat? Historie všech minulých společností se zakládala na rozvoji třídního antagonismus, antagonismu, který v různých epochách nabýval různých forem.“
4. Národy
Komunistům se, uváděl Marx, vyčítá, že se snaží skoncovat se zeměmi. Tito lidé ale nechápou povahu proletariátu, psal.
„Pracující lidé žádnou zemi nemají. Nemůžeme jim vzít to, co nemají. Jelikož proletariát musí v první řadě získat politickou nadvládu, musí se prodrat, aby se stal vládnoucí třídou národa, on musí sám sebe konstituovat jako národ, to pak bude tak nějak ten vlastní nacionalismus, nikoliv však v buržoazním smyslu tohoto slova.“
Kromě toho, je to převážně kvůli kapitalismu, že mezi lidmi vzniká nepřátelství, když jsou z jiného prostředí, to však bude zanikat. S tím, jak moc proletariátu vzroste, tak zanedlouho žádná potřeba národů už nebude, psal.
„Už teď rozdíly a antagonismy mezi národy den za dnem slábnout kvůli rozvoji buržoazie, svobodě obchodu, světovému trhu, kvůli uniformitě ve stylu výroby a životních podmínek, které jsou s tím spojené.“
5. Minulost
Marx pohlížel na tradici jako na nástroj buržoazie. Věrnost minulosti sloužila pouze jako odvádění pozornosti proletariátu od boje za svoji emancipaci a svoji nadřazenost.
„V buržoazní společnosti,“ psal Marx, „minulost dominuje nad současností; v komunistické společnosti přítomnost dominuje nad minulostí.“
Přetištěno z Intellectual Takeout
Tuesday, October 31, 2017
Jon Miltimore
Zdroj: https://fee.org/articles/5-things-marx-wanted-to-abolish-besides-private-property/