(paxabay.com)
V minulém týdnu se americké trhy opět propadaly, zanechávající index Dow Jones skoro na 1500 bodech za rok. Vlastně většina světových trhů se letos pohybuje v záporných číslech. Je mnoho roztleskávačů z Wall Street, kteří se snaží tvrdit, že se jedná o pouhou technickou opravu, že jsme již blízko dna a vše se brzy začne zlepšovat. Ignorují skutečný vzkaz, který se trhy snaží říct: nemůžete se k prosperitě dostat tištěním peněz.
Lidé se v historii vždy snažili získat bohatství. Většina z nich chápala, že to obnáší práci, obětování, úspory a investice. Mnozí ale vždy hledají recept na rychlé zbohatnutí. Měnoví pomatenci se během historie domnívali, že pouhé tištění více peněz vyústí ve větší bohatství a prosperitu. Pokaždé, když se to zkusilo, výsledkem byl pád. Velké ekonomické vzestupy byly následovány ještě většími krachy. Ale bez ohledu na to, kolikrát se pomatenci ukázali pomatenými v teorii i praxi, stejné nápady se stále objevovaly znovu.
Intelektuální potomci těchto měnových pomatenců nyní vedou světové centrální banky, což je důvodem, proč minulé desetiletí zažilo rozmach výroby peněz. A čeho tím centrální bankéři dosáhli? Mizerný počet pracovních míst, který nedrží krok s nárůstem populace, narůstající ekonomická nerovnost, rostoucí životní náklady a neustálý strach a nejistota z toho, co nás čeká v budoucnu.
Minulé desetiletí hodně připomínalo 20. léta minulého století, kdy ceny měly tendenci padat, ale Americká centrální banka (Fed) jejich hladinu držela investováním levných peněz do ekonomiky. Výsledkem byla ve 20. letech Velká hospodářská krize. Ale ve 20. letech ceny padaly v důsledku nárůstu produkce. Více vyráběných produktů způsobilo nižší ceny, které se Fed potom pokoušel podepřít tištěním peněz. Na rozdíl od přebujelých 20. let však nyní ekonomika není až tak silná. Je to spíš lapání po dechu, než přebujelost.
Produkce je dnes sotva nad hodnotami z roku 2007, zatímco těžce zadlužené domácnosti, již poznamenané finanční krizí, nechtějí dále utrácet. Vysoké dluhy a malinvestice z posledního Fedem vyvolaného boomu nebyly nikdy zlikvidovány, byly pouze přepapírovány dalšími levnými penězi. Ekonomika zůstává v základech slabá, ovšem měnoví pomatenci, kteří řídí Fed, se snaží pumpovat do systému více a více peněz. Nepřipouští, že levné peníze nejsou léčbou, ale příčinou recese a krize. Nepřipouští, že ceny potřebují spadnout, aby se systém vyčistil od všech velkých dluhů a malinvestic. Protože to nepřipouští, jsme na hraně další finanční krize.
Nenechme se zmást zotavením akciových trhů v posledních měsících a nemysleme si, že jsme z nejhoršího venku. Po Černém pátku 1929 se Dow Jones index během dalšího roku zlepšoval, než se začal znovu pomalu ale jistě potápět. Centrální bankéři udělají vše pro to, aby oddálili neodvratitelné. Kdyby v roce 2008 bývali umožnili cenám bydlení padnout a nevykupovali by velké banky z Wall Street, ekonomika se mohla spravit sama. Ano, jednalo by se těžkou nápravu, ale nic ve srovnání s nevyhnutelnou nápravou, která se nám představí, až Fed vyčerpá možnosti levných peněz.
Fed se může pokusit o snížení úrokových sazeb, možná jít i do minusu, nebo provede více kvantitativního uvolnění, ale to nebude fungovat. Vytváření dalších peněz nevede k ekonomickému růstu a blahobytu. Čím více peněz Fed vyrobí, tím více běžných Američanů skončí v utrpení.
Zdroj: http://ronpaulinstitute.org/archives/featured-articles/2016/february/14/what-markets-are-telling-us/