„Z těch plamenů sálá pocit osvoboditelského činu“
Elitističtí architekti už na požár, který sežehl Notre Dame, reagovali pokrokovou argumentací, že přestavba chrámu by už neměla odrážet tu zašlou „Francii bílých Evropanů“.
V článku v Rolling Stone nazvaném, Jak by Francie měla Notre Dame přestavět? je tato katedrála hodnocena s progresivní kritičností jako „hluboce zakořeněný symbol pro pokrokové pobuřujícího zpátečnictví, monument zhouby prohnilé instituce a falsifikovaný ideál křesťansko-evropské Francie, která vlastně ani nikdy neexistovala.“
„Ta stavba sloužící jako věšák zatracených ideálů byla tak přetížena významy, že z plamenů, co ji sežehly, sálá pocit osvoboditelského činu,“ prohlásil architekt a historik Harvardovy Univerzity Patricion del Real.
No, popsat příšerný požár, který tuto historickou katedrálu téměř úplně zničil, kdyby ji požárníci na poslední chvíli nezachránili, jako „akt osvobození“ je naprostá zvrhlost.
Pisatel článku do Rolling Stone však argumentuje, že přestavba Notre Dame, by neměla nijak odrážet tu „nikoliv sekulární a navíc bíle evropskou Francii,“ nýbrž by už měla „odrážet tu Francii dneška, tu Francii, která se tam zrovna teď úžasně vytváří.“
Stejný názor se odrážel i asistujícího profesora Ceasare Birignaniho ze Spitzerovy fakulty architektury na City College of New York, který vyčítá, že předchozí restaurace katedrály, které se snažily držet co nejvěrněji původního provedení, vlastně představovaly „idealizovanou verzi francouzské historie, která údajně nikdy ani neexistovala.“
K čemu se to chystají, chtějí na její vršek umístit půlměsíc? Co ji takhle obklopit minarety? Bylo by to už dostatečně politicky korektní?
„Představa, že tu budovu můžete znovu restaurovat, je naivní,“ říká historik architektury a přidružený profesor University of Toronto John Harwood. „To by přeci znamenalo zopakovat chyby minulosti, kategorické pochybení myšlenkového pojetí a člověk si musí představit i tu hrůzu, že kdyby se něco takového na té stavbě spáchalo, tak jestli by se stala projevem něčeho, co bychom snad chtěli – to byla projevem Katolictví Francie – chce snad Francouzský lid něco takového! Projevem čeho by měla být, abychom to chtěli teď? Co vlastně prezentuje, pro koho to je?“
Modernistické architekty s ideologií takovéhoto druhu by měli držet na míle daleko od Notre Dame.
Zdejší článek o tom, jak by se podle pokrokových k historii a k jejím památkám mělo správně progresivně přistupovat.
Kurátorka památkové péče se pohoršuje, důraz na sledování rodin v historii nepatřičně ‚privilegizuje heterosexuální život‘
Video o moderní pokrokové architektuře:
Paul Joseph Watson
PrisonPlanet.com
April 17, 2019