Asistující komisař Neil Basu řekl, že kdokoliv, kdo by se dopustil komentářů kritických k burce, jaké pronesl britský ministerský předseda Boris Johnson, by se nemohl stát policistou.
Hlavní protiteroristický náčelník Scotland Yardu všeobecně tipovaný, že se stane příštím šéfem metropolitní policie, byl požádán novinami The Guardian, aby reagoval na komentáře pronesené panem Johnsonem v srpnu 2018, kdy kritizoval islámské módní oblečení jako „utlačitelské“, přičemž psal, že si myslí, že je „naprosto směšné, že by se lidé mohli sami rozhodnout chodit mezi ostatní, když vypadají jako dopisní schránky.“
Když se tyto levicově liberální noviny ptaly, zda by někdo mluvící o oděných v burce jako o „dopisních schránkách“ nebo pronášející jiné takové kontroverzní komentáře mohl být přijat k policejním silám, tak Basu odpověděl: „Ne, takoví by k policii nastoupit nemohli.“
Dodával k tomu, že ač on „nebude poskytovat komentáře k jednotlivým komentářům jednotlivých veřejných činitelů,“ tak řekl, že londýnská Metropolitní policejní služba je „na sebe už hodně dlouho hrdá, že je organizací, která chce být anti-rasistická, inkluzivní a touží být diverzifikovaná.“
„To, čeho se nesmíme v žádném případě dopustit, ani teď, ani v budoucnu, je snižování svých standardů týkajících se integrity a profesionality, diverzity a inkluze.“
Metropolitní policie byla za svoji ‚moderní‘ policejní metodiku kritizována poté, kdy starosta Sadiq Khan zřídil „středisko boje proti nenávistným zločinům na internetu“, přičemž přiškrtil vyšetřování skutečných zločinů tak, aby vyšetřovatelé obviňovali ze zločinů nižší úrovně než dosud.
Neil Basu tyto komentáře pronesl v interview, v němž rovněž řekl, že Brexit bez dohody by poškodil bezpečnost, podobně kontroverzní poznámky pronášel i v jiném interview s The Guardian ze středy, kdy říkal, že muslimové by neměli mít pocit, že se musí „asimilovat“ do britské společnosti, a kdy poukazoval, že jsou to sociální problémy, které mohou za to, že někteří lidé podléhají verbování k teroristům.
Tento asistující komisař vyvolal poprask v médiích minulý měsíc, kdy řekl k aféře sira Kima Darrocha, že publikování uniklých diplomatickým memorand by mohlo představovat trestný čin, což vyvolalo obavy o svobodu tisku.
Poznámky pana Johnsona o burkách pochází z názorového článku, který loni napsal do The Telegraph, v němž kritizoval Dánsko za to, že nošení takovéhoto oděvu postavilo mimo zákon. Dánsko je jednou z četných zemí jak v Evropě, tak i ze zemí s muslimskou většinou, které zavedly úplné nebo částečné omezení náboženského zahalování tváře, kdy k tomuto seznamu se tento měsíc přidalo Holandsko.
V té době byly tyto komentáře současného ministerského předsedy nahlášeny policii jako „šíření nenávistného zločinu,“ kdy Konzervativní strana uvažovala o disciplinárním řízení a o vyslání pana Johnsona do převýchovného kurzu diverzity. Komisařka Cressida Dick ten měsíc pak řekla, že jeho komentáře spolu se speciálními policejními důstojníky překontrolovala, a že nezakládají skutkovou podstatu nenávistného zločinu.
Johnson patří ve straně Toryů ke křídlu s liberální tradicí, kdy např. při četných příležitostech vyzýval k masové amnestii pro ilegální cizince v Británii a vyzýval k přijetí Turecka do EU, a o několik měsíců později byl očištěn z obvinění, že porušuje pravidla této strany.
Ač establishment tehdy tohoto politika hned napadl, tak průzkumy ukazovaly, že většina veřejnosti si nemyslí, že pan Johnson by měl být za tento žert potrestán, kdy naopak 60 procent se strachovalo, že to ukazuje, jak je v Británii v ohrožení svoboda slova.
Průzkum z loňského roku zjistil, že 71 procent Britů podporuje zákaz burek, ale ač země jako třeba Kamerun, Maroko a Srí Lanka zavedly různé zákazy na výrobu nebo nošení oděvů spojovaných s islámským fundamentalismem, tak v Británii žádné takové restrikce nejsou.
Christopher Furlong/Getty Images
9 Aug 2019
Zdejší nedávný článek o vyjádřeních tohoto hlavního koordinátora boje proti terorismu o nepatřičnosti asimilace muslimů: