Jelikož Rusko a USA směřují v syrském konfliktu k přímé konfrontaci, válka v této zemi se dostává do nové a nebezpečnější fáze. Syrská válka vždy vypadá jako jeden velký chaos, ale jedním faktorem, nepříliš často zmiňovaným, by mohl být boj o kontrolu nad energetickými trhy.
Někteří experti poukázali na to, že mnoho klíčových hráčů má jedno společné téma – plynovod za miliardy dolarů.
Zaměřme se na tento detail a válka najednou začne více dávat smysl. Jak to funguje?
Jde o plyn, ne?
Mnozí se ptali, proč se do syrské války zapojilo Rusko, ale často přehlíželi boj o zemní plyn.
80% plynu, který vyprodukuje ruský státem řízený Gazprom, je prodáváno do Evropy, takže zachování tohoto klíčového obchodu je velmi důležité.
Evropa ale nechce být na Rusku ve věci paliv tak závislá a pokusila se závislost snížit. Jedná se o posun podporovaný Spojenými státy, ve snaze oslabit ruský vliv v Evropě.
To se Rusku nelíbí, protože plyn používá jako politický nástroj a během konfliktů kohoutek leckdy uzavíralo. Dokonce šlo do války v Gruzii a na Ukrajině, aby pokazilo plány exportovat plyn ze Středního východu.
Jak sdělil Ney York Times David Dalton, editor Economist Intelligence Unit, „Rusko vždy používalo plyn jako nástroj svého vlivu. Čím více dlužíte Gazpromu, tím více Rusové cítí, že mohou tlačit na pilu.
Hodně ruské moci se odvíjí od zbudovaných plynovodů, používaných pro levnou přepravu plynu do Evropy. Ovšem jiné země se nyní snaží Rusko obejít a poskytnout Evropě nové zdroje.
V minulém roce, v návaznosti na ukrajinský konflikt, se Barack Obama otevřeně vyjádřil, že je potřeba, aby Evropa zredukovala svou závislost na ruském plynu.
USA také chtějí použít své vlastní zásoby zemního plynu pomocí nedávno vyvinutého hydraulického štěpení, aby ruským zásobám podtrhly ceny. Potrvá ale ještě léta, než budou v pozici, aby plyn exportovali za moře.
USA nejsou jedinou zemí pokoušející se na Rusko vyzrát, což je věc, ve které se role Sýrie stává důležitou.
Dva nové plynovody
Před syrskou válkou byly navrženy dva konkurující si plynovody, jeden Katarem a druhý Íránem, plánované pro transport plynu do Evropy přes Sýrii.
Plány Kataru byly předloženy v roce 2009 a zahrnovali zbudování plynovodu z Perského zálivu přes Saúdskou Arábii, Jordánsko, Sýrii a Turecko.
Naleziště plynu 3 000 metrů pod dnem Perského zálivu je největším nalezištěm zemního plynu na světě. Katar vlastní kolem dvou třetin tohoto zdroje, ale nemůže na něm vydělávat, protože je odkázán na tankery pro přepravu plynu do dalších zemí a tím se jeho plyn vůči plynu ruskému prodražuje.
Doufalo se, že pomocí plynovodu bude mít Evropa přístup k plynu levnější, ale syrský president Bashar al Asad odmítl dát svolení, aby plynovod vedl přes jeho území. Někteří věří, že Rusko, střežíc svůj byznys, na Asada naléhalo, aby plynovod zamítl.
Mezitím Írán, vlastnící zbytek podílu z plynových zásob pod Perský zálivem, se rozhodl předložit vlastní rivalský plán pro plynovod do Evropy, za 10 miliard dolarů, přes Irák a Sýrii a pak pod Středozemním mořem.
Tyto plány zřejmě posvěcovalo Rusko, možná proto, že mohlo vyvinout větší vliv na Írán, který na rozdíl od Kataru nehostil americkou leteckou základnu.
Asad Íránský plán schválil v roce 2012 a projekt měl být dokončen v roce 2016, ale byl odložen kvůli Arabskému jaru a občanské válce.
Mnoho zemí podporujících či zavrhujících válku proti Asadovi má s těmito projekty spojitost.
Věří se, že Katar, který se svým projektem neuspěl, financoval proti-asadovské rebelské skupiny třemi miliardami dolarů mezi léty 2011 a 2013. Z financování těchto teroristů byla rovněž obviněna Saúdská Arábie.
Oproti tomu, jak poznamenali harvardští profesoři Mitchell Orenstein a George Romer, úspěšný navrhovatel plynovodu Írán údajně pomáhal Asadovi řídit syrskou armádu, dodávajíc jí zbraně i vojáky.
Major Rob Taylor, cvičitel z US Army’s Command a General Staff College psal minulý rok v Armed Forces Journal, že konkurující si plynovody mohou konflikt v Sýrii ovlivňovat.
„Viděno z geopolitického a ekonomického úhlu, konflikt v Sýrii není občanská válka, ale výsledek toho, jak si větší světoví hráči stavějí pozice na geopolitické šachovnici v rámci přípravy na otevření plynovodu,“ uvedl.
Stejně jako byla válka v Iráku spojena s ropou Perského zálivu, v Sýrii se může ukázat, že vše bylo o zemním plynu.
Proč to zajímá Turecko?
Jedna ze zemí, která by na sesazení Asada mohla hodně vydělat, je Turecko. Turecký president Erdogan důrazně žádal odstoupení Asada a také byl obviněn z podpory Islámského státu, což odmítá.
Turecko by k podpoře rebelů v Sýrii mohlo mít důvody různé, jako třeba Asadova podpora Kurdů, ovšem, jak Orenstein sdělil news.au, zemní plyn by důvodem pro odpor vůči Asadovu režimu rozhodně mohl být.
Turecko, jako křižovatka mezi Asií a Evropou, je uchazečem o členství v EU a někteří ho považují za nejlepší volbu pro usnadnění proudu zásob zemního plynu ze Středního východu do Evropy.
Coby přepravní uzel by Turecko těžilo z transitních poplatků a jiných výnosů z energie. Také by s podporou USA mohlo zajišťovat, že všichni dodavatelé plynu na Středním východě budou svůj produkt volně exportovat.
Plány Kataru vítá Turecko všemi deseti. Jakožto pro jednu ze zemí odkázaných na ruský zemní plyn, vymanění se ze z této závislosti pro něho bude přidaným bonusem.
Ale nic z toho nelze realizovat, pokud plynovod povede mimo území Turecka a pokud Asad poslouží ke schválení alternativy, která Turecko nezahrnuje.
Nyní, když Rusko učinilo krok k pomoci Asadovu režimu v Sýrii, možná v zájmu zachování své dominance na trhu s plynem, Turecko čelí hrozivé bariéře v jeho aspiracích.
Když Turecko sestřelilo Ruské letadlo, někteří spekulovali, že mohlo chtít oslabit jakoukoli potenciální spolupráci mezi Ruskem a USA, díky které by byl Asad nadále lídrem.
Také byl probírán motiv Ruska pro letecké údery. Vojenský analytik pro CNN Cedric Lieghton, plukovník letectva v důchodu, poznamenal, že ruské bombardování extrémistů Islámského státu zřejmě zasáhlo Turkmence v severní Sýrii, kteří mají silné vazby na tureckou vládu.
Profesor Orenstein řekl, že soupeření o zemní plyn by nakonec mohlo zabránit spolupráci dvou světových mocností v boji proti Islámskému státu.
„Pochybuji, že existuje nějaký základ pro spolupráci mezi Ruskem a USA, jelikož mají opačné zájmy ve věci zemního plynu a Íránu,“ sdělil news.com.au.
Ovšem navzdory obavám z nové Studené války, Orenstein věří, že to je spíše o tom, „kdo si co uzme,“ a boj o zemní plyn je jen dalším iniciátorem.
Související zdroje:
Dokument CIA z roku 1983 odhaluje plán zničit Sýrii, předznamenává nynější krizi
https://lewrockwell.com/2017/04/tyler-durden/1983-cia-doc-reveals-plot/
Soupeřící plynovody rozdmýchávají syrskou válku a migrační krizi
http://www.zerohedge.com/news/2015-09-10/competing-gas-pipelines-are-fueling-syrian-war-migrant-crisis
Sýrie je další válkou o transport přírodních zdrojů
http://www.washingtonsblog.com/2016/10/62769.html