Německá ‚alternativa‘: Myšlenka na paralelní měnu s sebou nese velká rizika… Nová německá protestní strana navrhuje pozvolné znovu-zavedení národních měn ve vysoce zadlužených zemích euro-zóny. Ač mluvčí strany trvá na tom, že tento nápad vyřeší problémy všech, má to jednu závažnou vadu: Ekonomové se shodnou, že to nebude fungovat. – Der Spiegel
Dominantní sociální téma: To je pro Německo velká nová strana a znamená vynoření se proti-euro frakce.
Analýza volného trhu: Rádi bychom to napsali jinak, ale moc nevěříme, že to pochází z něčeho mimo Západní politický systém těchto dnů. Tím ale neříkáme, že každý takový partikulární vývoj je na škodu. Ve Spojených státech přispěla Tea Party ke změně debaty o svobodě a senátor Rand Paul vztyčil kvazi-libertariánskou vlajku, i když v podstatě jen rétoricky.
Jak jsme ale už mnohokrát poukazovali, globalisté zvláště hodně manévrují a není třeba moc hlubokých pohledů za oponu, abychom usoudili, že spoustu toho, co se v politice děje, manipulují, aby si zajistili, že současný útulný merkantilismus, kterého si Moc peněz tolik užívá, zůstane pevně na místě.
V Itálii stoupající hvězda Beppe Grilla asi není tím, čím se zdá. O něm jsme tady už psali:
Italy’s Top Pol Beppe Grillo Being Groomed for Disruption by Soros?
Když přijde řeč na Grilla a takové, jako je on, je jejich myšlenkou vytvořit alternativy, které tvoří Hegelovskou dialektickou jednotu protikladů … Tezi, antitezi a jejich syntezi. Pokud jste chytří, pak s tou syntézou, kterou vytvoříte, můžete hýbat kterýmkoliv směrem, který se vám zlíbí. Tím, že vytvoříte „opozici“, vypracujete řiditelnou dialektikou jednotu protikladů.
A vypadá to, že Grillo je zapojen do takovéhoto druhu strategie; a máme sklon věřit, že i Bernd Lucke, mluvčí nově založené Strany alternativy pro Německo nabízí pro ty u moci podobnou strategii. Když jsme se podívali na jeho pozadí, zjistili jsme, že je to odchovanec Světové banky.
Aby bylo jasno. To neznamená, že Lucke je něco na způsob politického „dvojího agenta“ … jen to, že se pohybuje v těch samých kruzích, jako jsou ty, jejichž názory kritizuje. Myslím, že je členem toho samého establišmentu, proti kterému se staví. Jinými slovy, jablko nepadá daleko od stromu.
Tady je z toho článku v Der Spiegel více:
Lucke a to hejno jeho příznivců věří, že euro-krizi by šlo vyřešit, kdyby jihoevropské země opustily měnovou unii – a to nikoliv při velké třesku, nýbrž pomalu a poklidně. Tento profesor chce vyvržení těchto zemí z měnové unie civilizovaným způsobem tak, aby jejich odstoupení z ní proběhlo tak jemně a harmonicky, jako je odchod nějaké osoby z klubu školních rošťáků.
A jaká je Luckého zázračná léčba krachu bez vedlejších účinků? Navrhuje, aby jihoevropské země zavedly paralelní měny – tj. návrat zpět k drachmě, pesetě, escudo a k liře, a to spolu s eurem. Centrální banky těchto národů by pak tyto měny svázaly s eurem pevným kurzem. Tento profesor v podstatě chce zkombinovat nejlepší z obou světů, dovolit Řekům, Španělům, Portugalcům a Italům, aby zůstali připojeni do euro-zóny a i tak dostávali svou vlastní měnu. To by jim umožnilo devalvovat své měny a i tak si podržet k dispozici kalkulovatelnou formu platby. A to současně, tvrdí Lucke, zredukuje náklady jejich zboží na světových trzích, aniž by aktiva ztratila přes noc svou hodnotu.
Tohle je patent na léčbu s nímž, se chce profesor a mluvčí strany vyhnout hororovým scénářům, které většina ekonomů spojuje s náhlým rozpadem euro-zóny: krachy bank, finanční kolapsy a masové propouštění. Jinými slovy, finanční a ekonomická krize, o níž mnozí věří, že by mohla snadno překonat i katastrofické scénáře bankrotu Lehman Brothers. Když by se ale zavedly paralelní měny, navrhuje Lucke, tak by šlo toto riziko zredukovat. Stažení se z eura by proběhlo „řádným a určitě i ohleduplným způsobem“ a šlo by jej i po pár letech zvrátit s úplným návratem k monetární unii.
Ten plán, který Lucke prosazuje, je určitě lákavý, ale má jednu vadu: Nefungoval by. „Paralelní měny jsou tím nejhorším myslitelným způsobem řešení euro-krize,“ říká Peter Bofinger, člen Německé rady ekonomických expertů, která radí vládě. A Clemens Fuest, šéf Centra pro evropský ekonomický výzkum (ZEW) vidí v tomto pojetí „vážné nedostatky“…
Rovněž se to zrodilo z historických zkušeností. Paralelní měny se opravdu v minulosti zřídily v mnoha zemích. Německá marka bývala v 90. letech společnou měnou na Balkáně a US dolar je dnes populární v několika latinskoamerických zemích. El Salvador dokonce v roce 2001 vyhlásil zelené bankovky za svou oficiální měnu.
Ať už to byly dolary nebo německé marky, ta silná měna vždy převážila nad svým slabým protějškem… Dokonce i Lucke nejspíš cítí, že jeho návrh ve skutečnosti současné problémy nevyřeší. Když přijde na vedlejší účinky jeho receptu, vydá typické varování: „Je to samozřejmé,“ píše, „že takový přechod na druhou národní měnu s sebou nese spoustu technických problémů.“
Z tohoto článku v Der Spiegel vidíme, že Luckeho návrhy jsou předvedeny, jen aby byly rychle zavrženy. V tom je ten půvab toho, když máte formální opozici fungující uvnitř prostředí schválených politických procesů. Bez takové organizované opozice je těžké udržovat natožpak vytvořit formální konverzaci.
Nemáme ponětí, co vzejde z této debaty, která se teď formuje. Máme ale podezření, že i když je Luckeho nová strana líčena německými strážci brány k evropanismu jako nevítaný vývoj, je to nezbytnost, kterou potichoučku podnítily ty samé síly, které si vypěstovaly i italského Grilla.
Jsou příchody Luckeho stejně jako Grilla v Itálii jen zvláštní politickou náhodou? Proslulý výrok FDR říká, že v politice nejsou zvláštní náhody, a my máme sklon s tím souhlasit. Vznik tohoto vypadá, jako by to naznačovalo, že se rozbíhá něco většího.
Ti globalisté, kteří dali dohromady EU a teď i euro, si nejspíš uvědomují, že to současné zadření jejich soukolí by nakonec mohlo vyústit do masivní destabilizace, která by otřásla nejen eurem, ale i samotnou EU.
Ano… když čteme z té příslovečné kávové sedliny, vypadá to, že ti, kdo jsou odpovědní na zformování EU a realizaci eura, mají v úmyslu být ve věci řešení o něco pro-aktivnější.
Závěr: To je důležité ne jen pro samotnou EU, ale i pro ty, kdo v ní mají účast z hlediska financí a investic.
Pro reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: thedailybell.com