Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker kritizoval proces nominace své nástupkyně, Němky Ursuly von der Leyen, v porovnání s tím, jak to probíhalo u něj. I když i u něj leckdos říká, že to nebylo zrovna neposkvrněné.
Hlásí RT.com.
„Ten proces nebyl zrovna transparentní,“ řekl Juncker v pátek na tiskové konferenci v Helsinkách, když jej žádali o komentář k vybrání von der Leyen a ostatních do vrcholných pozic v EU během drsných třídenních vyjednávání. Juncker, který zrovna nešetřil slovy chvály na své vlastní zvolení, řekl: „To naopak proces, který vedl k mé nominaci v roce 2014, byl velice transparentní.“
Rozdíl byl v tom, že Junckerovu kandidaturu nejdříve navrhlo parlamentní seskupení Evropská lidová strana (EPP) a k této nominaci došlo s vítězstvím této strany ve volbách do Europarlamentu v onom roce. Tento proces byl znám pod německým slovem ‚Spitzenkandidat‘.
„Bohužel, nestalo se to tradicí,“ úpěl Juncker, k čemuž připomínal, že to z něj učinilo obzvláštní unikát demokratičnosti EU. Jsem velice unikátní chlap. Byl jsem prvním a zároveň posledním Spitzenkandidatem.
Systém vlády EU je produktem kroků k vyvažování moci, který se snaží, aby unie zůstala funkční, aniž by se šláplo na kuří oko národním vládám a zároveň se utišily obavy veřejnost z přehnaného vměšování Bruselu. Kandidáty do nejvyšších výkonných funkcí vybírá Evropská rada, tj. kolektiv vůdců členských států.
Od obyčejných lidí se čeká, že se s takovou volbou smíří, jelikož proběhla ve spolupráci tím, koho zvolili za národního vůdce, ať je to kdokoliv, a to pak musí potvrdit europoslanci. Ovšem od roku 2009 se očekává, že to proběhne zároveň s přihlédnutím k výsledkům předchozích voleb do Europarlamentu, neexistují však žádná pravidla, která by předepisovala, jak přesně se to musí provést.
V roce 2014 rada souhlasila, že jmenuje Junckera, kterého Europarlament vybral před volbami rady v něčem na způsob primárek, což bylo vyhlašováno jako demokratické vylepšení v porovnání s těmi vždy ohromujícími komorními handly za zavřenými dveřmi. Ale řada lidí stejně říkala, že tomu pořád hodně k demokratičnosti chybí, a že nejvyšší výkonný úřad v EU by se měl zaplnit přes přímé všeobecné volby.
Von der Leyen, která v současnosti slouží jako německá ministryně obrany, byla jmenována starobylým konsensem poté, co proběhla vleklá vyjednávání Evropské rady. Ovšem i ona a ostatní vrcholní kandidáti musí ještě být potvrzeni Evropským parlamentem.
Za pozornost stojí, že kdyby byl předseda Evropské rady volen přímo, tak by von der Leyen měla problémy získat většinu hlasů i ve své vlastní zemi. Nový průzkum od DeutschlandTrend říká, že jen třetina Němců si myslí, že ona by byla dobrým výběrem na takovou pozici, zatím co 56 procent říká, že se na to nehodí.
By RT.com 5 July 2019