Čtvrtek, 2 února, 2023
Home EKONOMIKA Kapitalismus nerovná se korporativismus, část 1

Kapitalismus nerovná se korporativismus, část 1

 „Kapitalismus“ není to samé, co „Korporativismus.“ Ovšem kdykoliv se zmíníte o kapitalismu, zdvihne se očividný hněv vyvěrající ze základní široce rozšířené nedůvěry.

„Zlovolné korporace jsou hrabivé a zneužívají systém ve svůj prospěch.“

To musím okomentovat: „Jste vedle, jak ta jedle.“

To vůbec neznamená, že by kapitalismus „selhal.“ Naopak, kapitalismu sice vytvořil příležitost pro existenci korporací. Ale věci se zvrhly, když korporace uchvátily systém.

To ale není jejich chyba. Ta chyba je vaše a moje.

Jak praví pořekadlo: „Nepociťuj nenávist k hráči. Nenáviď tu hru.“

Prozkoumejme rozdíly, poznejme problém a najděme řešení.

Kapitalismus neselhal

Nedávno jsem o „kapitalismu“ udělal průzkum veřejného mínění.

Je kapitalismus, jako ho známe, mrtvý?

Ano, bohužel. 42,4%; Ne, je naděje 15,4%; Problém je korporativismus 21,5%; Ne, pokud dostaneme nové vůdce 12,7%.

O kapitalismu obecně panují falešné předpoklady.

„Korporace jsou ohromně ziskové, ale zdráhají se o plody kapitalismu spravedlivě dělit.

Definujme, co je „kapitalismus“ a co není.

Kapitalismus je ekonomický systém práv k majetku, vlády zákona a svobodného trhu. Jako takový dovoluje kapitalismus JAKÉMUKOLIV člověku, aby vytvářel bohatství.

„Kapitalismus, abychom mu správně rozuměli, poskytuje podnikatelům vyrovnané hřiště, aby nabízeli zboží a služby a vytvářeli tak příjmy a zisky. Nemyslím si, že by rolí kapitalismu bylo spravedlivé dělení ‚zisků‘.

Zajistit, aby se se všemi účastníky zacházelo férově a aby bylo toto osobní a korporátní počínání v určité míře regulováno, je obecně rolí společnosti a konkrétně vlády.

„Takže, když řeknete, že kapitalisté nejsou moc dobří v dělení se o zisk, tak vám řeknu, že k tomu kapitalismus nebyl konstruován.“ – John Mauldin

Tudíž ekonomický systém, který spravedlivě rozděluje zisky, zboží a služby, není „kapitalismus.“

Je to „Socialismus.“

Navíc bychom měli pochopit, o čem tyto debaty jsou. Tyto debaty o kapitalismu nejsou o Miku Jonesovi, který provozuje místní autodílnu. Ani o Annie Smith, provozovatelce studia osobního trenérství. Mike a Annie využívají výhod kapitalistické ekonomiky. Kapitalismus jim poskytuje možnost vydělat si větší bohatství než placené zaměstnání.

Mike a Annie jako podnikatelé na sebe berou značná rizika a vynaloženého kapitálu. Když tomu věnují tak 50-70 hodin týdně, nemají žádnou záruku úspěchu. Měli by Mike a Annie být snad nuceni rozdělit se o plody práce se všemi ostatními, kteří taková rizika nepodstupují?

Je dost zjevné, že odpovědí je „ne.“

Nový kapitalismus z Wall Streetu

Debata by se měla soustředit na „kapitalismus pokřivený“ Wall Streetem čili spíše na „korporativismus.“

Tři hlavní okamžiky v historii změnily směřování kapitalismu ke korporativismu.

První bylo zrušení Glass-Seagalova zákona roku 1999, které velkým bankám umožnilo, aby sežraly svět. Druhý byl Clintonův pokus „fixně stanovit“ kompenzace ředitelů a poslední byl nápad, aby daňoví poplatníci vykoupili zkrachovance z dluhů.

Začněme zrušením Glass-Stegallova zákona.

Banky dotáhly svět až ke „Krachu roku 1929,“ když jednaly jako brokerské firmy kryjící úpisy nových akcií, které prodávaly investující veřejnosti a poskytující jim „dluhovou marži“ až do míry jejich nákupu. To byla kořistnická a predátorská praxe, která živila spekulativní hrabivost a rozhýbala nejmohutnější „pyramidovou hru“ v historii.

Roku 1933 zavedl Kongres Glass-Steagallův zákon k boji proti přestřeleným bankovním aktivitám, které vedly k finanční nestabilitě a rozdmýchaly Velkou depresi. Hlavní snahou legislativců bylo oddělit tradiční bankovní aktivity od obchodních a investičních aktivit. Od roku 1933 do jeho zrušení roku 1999 zakazoval tento zákon bankám brát si vklady z obchodování a upisování nevládních a neinvestičních cenných papírů. Tento zákon sice neodstranil výskyt finančních krizí, ale zabránil další Velké depresi.

Na následujícím seznamu recesí a krizí si všimněte prodlevy ve vzniku bankovních panik nebo hroucení mezi lety 1929 a 2007.

Chybné zrušení

Roku 1999 schválil Kongres Gramm-Leach-Blileyův zákon (též komicky zvaný Zákon o modernizaci finančních služeb 1999), který Glass-Steagalla zrušil. Toto zrušení, za které silně lobboval bankovní sektor, se podstrkovalo veřejnosti jako prostředek k rozvázání rukou bankéřům, aby poskytli více kapitálu a likvidity k podněcování ekonomické aktivity.

Za necelých deset let po podepsání Gramm-Leach-Blileyho zákona se finanční instituce zhroutily v míře, jakou od Velké deprese nikdo neviděl. Bez záchranného lana ohromného výkupu z dluhů financovaného daňovými poplatníky, bezprecedentní monetární politiky a pochybných změn účetních standardů by se finanční masakr z krize 2008 mohl rovnat Velké deprese nebo ji i překonat. Je ironií, že to rovněž odhalilo gigantickou „Pyramidovou“ hru Bernieho Madoffa.

Byla to snad shoda okolností? To si nemyslím.

Odstranění Glass-Steagallova zákona mělo negativní dopady. V první řadě to vedlo k přesuvu kapitálu ze spotřeby a z inovací do finančního zprostředkovatelství. Můžete si myslet, že to je triviální záležitost, když jsou finanční instituce na úkor ostatních dotovány a hrabou z nich profit. Roztrpčenost těch dolních 90% pramení z toho, že jsou ekonomicky odíráni, přičemž přiživují bohatství horního 1%.

Fixní stanovení kompenzací ředitelům

Ani rozestup v příjmech není problémem plynoucím z kapitalismu. Naopak jsou to důsledky další vládní intervence ve prospěch Wall Streetu.

Roku 1993 se Bill Clinton pokusil o smělé zkrocení platů ředitelů. Clinton si nesmyslně myslel, že když korporacím omezí výdaje na platy ředitele pouze na 1 milion dolarů, aby si to mohly dát do nezdaněných výloh, tak i korporátní správní rady omezí peněžní částky ředitelům vyplácené.

K Billovu zklamání korporace rychle předělaly systém placení kompenzací ředitelů za pomoci investičních bank z Wall Streetu na programy založené na akciích. Výplaty ředitelům následně rostly ještě rychleji a rozestup mezi zisky a platy se značně posunul. Vzrůstající ziskovost na méně zaměstnanců a zvýšená produktivita na zaměstnance se připisuje zvyšujícímu se „rozestupu v bohatství“ mezi bohatými a chudými.

Graf klesajícího poměru platů k zisku.

Podle nedávného článku v NY Times:

Větší vzdalování příjmů ředitelů a běžných pracovníků ilustruje prudké rozestupy mezi lidmi v zemi ve vnímání ekonomického růstu, ale stejně letí vzhůru prudké vzdalování se příjmů. Akciové trhy jdou nahoru a bohatí si volně utrácí, ale miliony se stejně potýkají se značnými těžkostmi. Ředitelé hrabou nový majlant, zatímco vyhození pracovníci se staví do fronty u potravinových bank.

Rozestup mezi kompenzacemi ředitelům a výplatami pracovníků je desítky let starý problém.

Podle Institutu politické ekonomie generální ředitelé velkých společností teď v průměru vydělávají 320 krát tolik, kolik jejich typický zaměstnanec. V roce 1989 byl tento poměr 61 ku 1. Od roku 1978 do roku 2019 narostly kompenzace pro typické pracovníky o 14 procent. Ředitelům narostly o 1 167 procent.

Ředitelé veřejně obchodovaných společností dostávají většinu svých kompenzací v akciích, kdy to uspořádání je s úmyslem spojit výplaty s tím, jak si vedou ceny akcií společnosti.

Problémem jsou zpětné odkupy akcií

Debata o zpětných odkupech akcií se nejdříve rozběhla po snížení daní v prosinci 2017. Zákon se zaměřoval na korporace a snižoval daňovou sazbu z 35% na 21%. Tento plán se americké veřejnosti podstrkoval jako plán na nasměrování peněz dolů. Že ve skutečnosti, když se peníze vrátí korporacím, tak to v Americe povede jednak k najímání pracovníků a také jak ke zvyšování platů tak, investic.

Vůbec nepřekvapuje, že k ničemu takovému nedošlo. Místo toho šly peníze v první řadě do zpětných odkupů akcií.

Ve skutečnosti zpětné odkupy akcií pouze vytváří iluzi ziskovosti. Takové aktivity nijak nepodněcují ekonomický růst nebo vytváření skutečného bohatství pro akcionáře. Jen poslouží k uspokojení Wall Streetu a potěší ředitele, kterým se vyplácí kompenzace za růst akcií v rostoucích akciích.

Studie Komise pro cenné papíry a burzu toto tvrzení podporuje.

  • Výzkum SEC zjistil, že mnoho ředitelů korporací prodává značná množství svých akcií hned poté, co společnosti ohlásí zpětné odkupy akcií, hlásí Yahoo Finance.

Rovněž to vidíme na skutečných datech ze záznamů o zpětných odkupech akcií v souběhu s rekordními prodeji lidí z vnitřních kruhů těchto společností.

Je z toho jasné, že manipulace a zneužívání zpětných odkupů akcií k manipulaci výdělků a odměn lidem z vnitřních kruhů je problematické.

To není neřešitelný problém

Rozšířenou iluzí je ta, že zpětné výkupy akcií jsou „návratem kapitálu“ zpět k akcionářům.

Toto tvrzení je ale problematické.

Zpětné odkupy akcií vrací peníze jen těm lidem, kteří své papíry prodali. Taková je transakce na otevřeném trhu. Pokud Apple odkoupí zpět něco ze své ohromné hromady akcií, tak jediní lidé, kteří nějaký kapitál dostanou, jsou ti, co své akcie prodali.

Tak kdo jsou ti, co své akcie prodávají?

Jak bylo uvedeno výše, jsou to ti lidé z vnitřních kruhů společnosti. Už od přelomu století závisí změny ve struktuře kompenzací ohromně právě na kompenzacích v akciích. V důsledku toho, lidé z vnitřních kruhů pravidelně proměňují akcie jim „věnované“ na likviditu, aby je tak přetvořili na skutečné bohatství.

Většina lidí ale už zapomněla, že v minulosti byly zpětné odkupy akcií ilegální. Via Vox píše:

Během většiny 20. století byly zpětné odkupy ilegální, protože byly považovány za formu manipulace akciového trhu. Ale roku 1982 schválila Komise pro cenné papíry a burzu pravidlo 10b-18, které vytváří proces pro legální zpětné odkupy. Toto pravidlo společnostem otevřelo stavidla, aby se pustily do masových zpětných odkupů svých akcií.

Pokud chcete zřídit „korporativismus,“ aniž byste zničili „kapitalismus,“ tak zmanipulujte legislativu. Jak to uvádí William Lazonick v The Harvard Business Review:

„Chtějí-li Američané ekonomiku, v níž jsou korporátní zisky výsledkem sdílené prosperity, tak musí ty zpětné odkupy akcií a ty orgie kompenzací ředitelům skončit. A jako u veškerého závisláctví, dojde k utrpení z abstinenčních příznaků.“

V části 2 budeme pokračovat tím, proč jsou „výkupy z dluhů“ problémem, nikoliv řešením.

BY TYLER DURDEN

MONDAY, JUN 28, 2021 – 12:41 PM

Authored by Lance Roberts via RealInvestmentAdvice.com,

Zdroj: https://www.zerohedge.com/markets/capitalism-does-not-equal-corporatism-part-1

0 0 votes
Article Rating

Sdílejte přátelům

RELATED ARTICLES

Volební kampaň gmail.com

Přemysl Janýr, Vídeň, únor 2023 18. ledna, několik dní před prezidentskými volbami, jsem z nepolitické skupiny přátel obdržel mail s protibabišovským...

Objektivnost musí pryč, mediální vůdci volají po skoncování s objektivní žurnalistikou

Předtím jsme už diskutovali o hnutí v žurnalistických školách za odstranění principů objektivnosti v žurnalistice. Novým svorníkem médií je agitační žurnalistika, i když průzkumy...

Cenový šok teprve začíná, německý průmysl platí za energie o 40% více než před energetickou krizí

V srpnu 2022 publikoval guru na repo-sazby Zoltan Pozsar fascinující graf předvádějící jako „2 biliony $ Německem produkované hodnoty závisí na 20 miliardách...

Most Popular

Volební kampaň gmail.com

Přemysl Janýr, Vídeň, únor 2023 18. ledna, několik dní před prezidentskými volbami, jsem z nepolitické skupiny přátel obdržel mail s protibabišovským...

Objektivnost musí pryč, mediální vůdci volají po skoncování s objektivní žurnalistikou

Předtím jsme už diskutovali o hnutí v žurnalistických školách za odstranění principů objektivnosti v žurnalistice. Novým svorníkem médií je agitační žurnalistika, i když průzkumy...

Cenový šok teprve začíná, německý průmysl platí za energie o 40% více než před energetickou krizí

V srpnu 2022 publikoval guru na repo-sazby Zoltan Pozsar fascinující graf předvádějící jako „2 biliony $ Německem produkované hodnoty závisí na 20 miliardách...

Ukrajinský náměstek ministra zahraničí žádá o Německé ponorky k napadání ruských lodí

Andrij Melnyk chce německé ponorky použít k „vykopání Ruské flotily z Černého moře“. Náhledový obrázek: Německá ponorka typu 212A v přístavu...

THE EDITORS RECOMMEND

0 0 votes
Article Rating
0
Would love your thoughts, please comment.x