Konec německé ortodoxnosti. Obávám se, že i zdravého rozumu. Rokování Rady guvernérů ECB 6.9.2012 bylo vskutku historické. Na rokování se zúčastnili i šéf euroskupiny Juncker a eurokomisař Oli Rehn, kteří se běžně rokování tohoto druhu nezúčastňují. Stalo se přesně to, na co jsme upozorňovali v plénu Národní Rady SR při schvalování přistoupení Slovenska k trvalému eurovalu před téměř třemi měsíci (22.6.2012):
ECB rozhodla o programu Outright Monetary Transactions (OMTs – přímé monetární transakce), co v praxi znamená, že bude přímo vstupovat na sekundární trh a vykupovat vládní dluhopisy problémových zemí eurozóny. Tento den je potřeba si dobře zapamatovat. Vejde do historie jako začátek konce nezávislosti ECB. ECB jde utrácet nelimitované finanční zdroje na záchranu insolventních zemí.
Státy eurozóny by udělaly lépe, kdyby se začaly zbavovat neefektivních investic a nesplatitelných veřejných dluhů. K tomu jsou ale potřebné politicky nákladní reformy.
Lídři eurozóny by udělali lépe, kdyby přijali mechanismus řádného bankrotu zemí a mechanismus vyloučení nezodpovědných zemí z eurozóny. Na toto upozorňuji už více než dva roky.
Že situace je vážná potvrzuji i fakt, že některé země (Holandsko, Belgicko, Lucembursko a Finsko) požadovali zařadit na rokování rady guvernérů ECB i reálné exit-strategie, pro případ rozpadu celé eurozóny. Tímto daly uvedené země jasně najevo, že riziko OMT považují za příliš velké.
ECB svým rozhodnutím odsoudila eurozónu na dekádu dlouhodobé ekonomické recese, v lepším případu stagnace. Touto cestou už více než 10 let prochází Japonsko.
Na primární trh toxických státních dluhopisů bude přímo vstupovat i dočasný a trvalý euroval, co je další hrubé porušení slibů bruselských lídrů.
Pro OMT-transakce si ECB nestanovila žádný kvantitativní limit, čím spustila nebezpečné kasíno. Navíc, ECB pozastavila i požadavek minimálního prahu pro úvěrový rating kolaterálu (zajištění) při OMT transakcích.
Uvedené opatření velmi nebezpečně posiluje problémové země k nedělání reforem a k nezodpovědnému vytváření nových veřejných dluhů.
Intervence ECB má být sice podmíněná přijetím úsporných programů, ale dnes už přesně víme, jak dlouhé trvání mají přísliby tohoto druhu. I Řekové měli dostat peníze jenom za přísných podmínek a v mezidobí si jich právě díky ECB tisknout sami. A španělské banky nedostaly podmínky vůbec žádné.
Klíčová otázka je, co když ECB sice nakoupí dluhopisy, ale země nebude plnit domluvený program úsporných a reformních opatření? Zatím je nejasné, jak chce Mario Draghi řešit právě tento problém. Z ECB se tak polehku stane „odpadkový koš“ bezcenných dluhopisů problémových zemí. A navíc ECB bude poslušným vykonavatelem vůle politiků, což je neslučitelné s principem nezávislosti centrálních bank a s demokratickými principy vůbec.
Na tiskové konferenci Draghiho zaznělo i přesvědčení o nezvratném odhodlání evropských lídrů pokračovat v budování evropských institucí. Tohle není nic jiného než politická federalizace a opět hrozí, že podstatná a nezvratná rozhodnutí se stanou bez souhlasu občanů v jednotlivých členských zemích. Je to velmi nebezpečné, zejména ve světle odhodlání našich nejvyšších ústavních činitelů odevzdat nemalou část suverenity Slovenska Bruselu, jako se při příležitosti 20, výročí přijetí Ústavy SR vyslovili nejvyšší ústavní činitelé Gašparovič, Paška, ale i poslanec Hrušovský.
Za zamyšlení stojí i skutečnost, že toto mimořádně nebezpečné rozhodnutí se stalo proti vůli německé Bundesbank, guvernér které, Jens Weidmann, hlasoval proti. Finanční trhy oslavují, pro Německo začala noční můra. Ital Draghi jde pumpovat peníze pro Itala Montiho. Jednou jsem měli možnost se skutečně držet Němců, ale přiklonili jsme se (guvernér Makúch) k většině, vždyť ta se přece nemůže mýlit.
Jak řekl Jörg Eigendorf pro německý Die Welt (6.9.2012): „Jde o netransparentní, politicky nelegitimní přerozdělení bohatství mezi severem a jihem. A od těch, kteří spoří k těm, kteří profitují z uvolněné peněžní politiky. To je asociální a nedemokratické.
Proto odmítám zpolitizování nejvyšší měnové autority eurozóny – ECB. Povede to k velmi nebezpečné hře, které téměř jistým výsledkem bude, že náklady na záchranu erozóny budou vyšší, jako náklady, vyvolané jejím rozpadem. K tomuto bodu zlomu se výrazně přibližujeme již teď.
Jozef Kollár vyšlo na blogu autora. Jozef Kollár byl hostem Klubu Reformy.cz na téma ESM (video)