Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen od Polska požaduje, aby do EU platilo více peněz, a říká, že by už konečně mělo přijmout jednotnou měnu Euro.
Katainen ve středu ve Varšavě řekl, že „EU přeci není jen bankomat a dojná kráva, ze které lze dojit. Očekáváme od Polska podstatnější příspěvky na budoucnost Evropy,“ hlásí německý vysílač Deusche Welle.
Pan Katainen hodnotil těch 15 let od okamžiku, kdy Polsko v roce 2004 spolu s dalšími devíti zeměmi vstoupilo do EU. Od té doby dostalo Polsko přes 100 miliard € na různé projekty, což z něj činí největšího příjemce financování od EU v tomto bloku.
Avšak polská konzervativně populistická vláda se vůči takovým návrhům staví odměřeně s poukazy, že cenou za takové financování od EU by měla být poslušnost vůči Bruselu a vůči globalismu nakloněným vládám v Berlíně a v Paříži, a ukazuje na těch čtyři až pět procent polského HDP, „který plyne jako zisk do zahraničí,“ neboť Západní členské státy využívají struktur volného trhu v Polsku k vlastnímu obohacení.
Také spojenec Polska, maďarský ministerský předseda Viktor Orbán, si při návštěvě této země všímal toho, že „Západní členské státy z nás peníze hrabou, není to tak, že by nám je dávaly.“
K těmto požadavkům vyšších plateb od Polska dochází zrovna v okamžiku, kdy EU hledá, jak zaplnit výpadek financování spojený s odchodem Británie z EU, neboť až k tomu dojde, tak ji to připraví o každoroční příliv miliard liber.
V současnosti je Británie jedním největších přispěvatelů, když každoročně platí kolem 19 miliard liber hrubého, nebo 9-13 miliard liber jako přeplatky této země a srážky příjemcům z veřejného sektoru ve vlastní zemi.
Aby si EU poradila se ztrátou těchto peněz, tak uvažuje o krácení svých „kohezních fondů“ – tedy peněz placených členským státům na pomoc proti finančním disproporcím mezi zeměmi.
Evropská komise rovněž na Polsko naléhá, aby už konečně vstoupilo do Eura, kdy pan Katainen tvrdí, že Polsko „by z členství v eurozóně mělo prospěch,“ přičemž se o jejich ekonomickém růstu vyjádřil jako o „pozoruhodném“.
Vládnoucí strana Zákona a spravedlnosti (PiS) těmto výzvám až dosud vzdorovala, když říkala, že bude zapotřebí, aby se Polsko dostalo na úroveň Německa, momentálně největší ekonomiky tohoto bloku, než bude uvažovat o členství v této jednotné měně pod dominancí Německa.
EU je v současnosti s Polskem ve sporu v daleko širším měřítku kvůli údajnému vměšování do vlády zákona. Tento blok tlačí na vládu PiS kvůli justiční reformě a v březnu navrhla Belgie s Německem systém „vnějších kontrol“ nad národní legislativou, která má údajně mít dopady na vládu zákona – čímž by došlo k závažnému podvrácení národní suverenity.
PiS však trvá na tom, že se pouze pokouší zbavit se korupčního dědictví po bývalém komunistickém režimu, což by mělo pomoci vytvořit polskou moderní justici, než se zhroutí, kdy kritici si všímají, že Evropská komise se o to moc nezajímala, když se polští eurohujeři z vlády Občanské platformy (PO), kterou PiS nahradila, pokoušeli na poslední chvíli po prohraných volbách nacpat Ústavní soud pěti soudci podle své vlastní volby, ještě než byli odstaveni od moci.
Obavy o vládu zákona jsou „pouhou kouřovou clonou“, za kterou EU skrývá své vměšování do polských domácích záležitostí, tvrdil během debaty v Europarlamentu o této situaci český europoslanec Petr Mach.
„Evropskou komisi rozčiluje skutečnost, že vítězné straně v Polských volbách se nelíbí EU v té formě, v jaké je dnes. Ta nechce přijmout diktát o migračních kvótách. A o tom to všechno je. Je to skandální vměšování do záležitostí suverénní země,“ řekl.
„Nejdůležitější věcí, na níž je EU postavena, jsou společné hodnoty. Vláda zákona, demokracie a lidská práva,“ trval na svém v tweetu po tom varšavském setkání pan Katainen.
Což je v rozporu s vizí, jakou EU vždy podstrkovala britské veřejnosti, která byla typicky ujišťována o tom, že tento blok je jen takovým „obchodním klubem“.
Jak je to s toky peněž mezi EU a Českou republikou: Jedlička: Skutečné náklady našeho členství v EU
JOHN THYS/AFP/Getty Images
BREITBART LONDON
3 May 2019