Ředitelka střední zdravotnické školy v Praze zakázala nosit do školy dvěma dívkám šátek, který vyjadřuje jejich náboženské vyznání. Obě studentky to natolik pohoršilo, že se raději rozhodly na této “xenofobní” škole docházku ukončit. Jejich islámská víra je přeci pevnější než barbarské zvyky malé evropské zemičky, kde se chtěly státi ošetřovatelkami.
Rozhodnutí ředitelky je sice možná sporné, neboť by se takto daly zakázat třeba i křížky na krku, ale zase na druhou stranu, jistě nebylo jen samoúčelné a je otázkou, zdali ony inkriminované šátečky nebyly pro dívky jen zástěrkou pro jakési náboženské vydírání a zdali byly ochotny akceptovat jejich odložení třeba při tělocviku. Dle reakce studentek se však zdá býti více než pravděpodobné, že jejich pokrývky hlavy byly něco více než běžné doplňky outfitu, ale právě znamením odlišného způsobu chápání světa a společenských norem.
Tím pádem je až s podivem, že tyto hrdé mladé ženy vůbec na školu nastoupily, pokud tedy mají problém s jakoukoliv odchylkou od jimi přijímaného učení. Vždyťuž samo vzdělávání ženského pokolení by jim mělo v jejich věku působit téměř zásadní problém. Ve své domovině by jim bratři a setry ve víře vysvětlili, že pro dobrou ženu je lepší od 13 let poslušně sloužit svému muži, bezmezně se oddávat jeho libidu a pokorně čekat doma na jeho “pohostinnou” náruč.
Nebo cesta do školy. Samy automobilem? Je to pro hrdou islámskou ženu možné? Bez doprovodu mužského příslušníka rodiny dopravou? Co když by někde zůstala jedna z nich osamocena s cizím mužem? Musely by se pak podrobit očistnému kamenování a ubohého evropského barbara pohánět před oltář?
A co třeba školní obědy? Česká “xenofobní” společnost si dovoluje pojídat tak nečistá zvířata jako jsou vepři. Mají si snad dívky vozit do školy vařič a zásobu vírou akceptovatelných poživatin pro případ prasečí nouze? Také vykonání několika pravidelných denních motliteb v kolektivu bezvěrných rozjivených spolužáků by určitě nebylo úplně jednoduché.
Proč tedy obě studentky vůbec k nám přijely? Vždyť je zde na každém rohu, ale i při nejběžnějších denních činnostech čeká mnoho jimi a jejich vírou neakceptovatelných překážek k životu pravé muslinky! Proč raději nenosí hrdě své šátky ve své vlasti? Proč se nám snaží dokazovat trapnou pózou naši náboženskou “primitivnost”, nesnášenlivost a xenofobii? Co si vlastně o nás myslí?
Měly by v v první řadě uvědomit zásadní věc. Ony k nám přišly, stejně jako tisíce dalších jejich souvěrců, zlepšit si kvalitu svého osbního života. Byly bez okolků přijaty. Přesto se jim nelíbí, že “musí” přijmout pravidla svobodného života tradiční evropské civilizace. Že “musí” žít bez ponižujícího postavení ženy v islámu a chtěly by snad jejich, pro nás dávno překonané primitivní zvyky v zacházení s lidskou bytostí, vyžadovat v souběhu s jinými výhodami naší existence.
Tento postoj měl symbolizovat hidžáb na hlavách ukřivděných studentek. Mám tedy pro takto uvažující jedince snad jedinou radu. Nechte nás být a zůstávejte doma v pokoji. Tam se můžete ponižovat, trápit a kamenovat nebo vyhazovat do vzduchu s bombami kolem pasu třeba do konce světa.
Karel Kříž vyšlo na:
Mohou muslimky nosit do školy v hidžáb?