„Navrhujeme, aby se zavedla nová kategorie nesmrtících zbraní, které může člověk použít pro svoji obranu, a bude mít právní jistotu, že proti němu nebude použit paragraf nepřiměřené obrany.“ No není to boží?
Po dlouhé době jsem se na české politické scéně pobavil. To když Vít Bárta a Radek John přišli s novým návrhem, jak pomoct občanům v obraně před těmi, kterým je cizí život, zdraví a majetek doslova ukradený. Přišli s myšlenkou, která má prý posílit práva lidí na sebeobranu tím, že když se jim vloupá někdo domů, měli by mít možnost po něm beztrestně střelit nesmrtící puškou. Na tenisáky. „Chceme, aby začala veřejná diskuze, co se udělá na obranu lidí,“ prohlásil k tomu Radek John.
Pominu ono kouzelné „se“ z úst politika, který by stejně jako většina ostatních ve sněmovně měl vědět, že „se“ se neudělá nic. Co však konstatovat musím, je skutečnost, že zaspal. Možnost bránit nejen svůj život, zdraví a majetek tu mají lidé už pěkně dlouhou dobu. To, co lidem připraveným toto právo užít chybí, je nejednotná praxe policie, státních zástupců a soudců a kvůli zákonům, chránícím více útočníky než oběti, velmi slabé postavení v trestním řízení. Stát občanům v jejich roli napadaného ukládá na záda povinnosti, na které útočník v době střetu naprosto kašle. Stát, který by je měl chránit, paradoxně nejen stresuje občany společně s útočníkem, když v případě překvapení a zcela nečekaného napadení musí místo záchrany svého života, zdraví a majetku více přemýšlet nad tím, aby jejich obrana nebyla nepřiměřená, ale když už se bránit chtějí (a mnohdy nejen sebe, ale třeba i jim neznámé lidi v ten okamžik) a ubrání, ještě na ně stát skrze své složky kouká jak na padouchy, když ve stresu, jehož nebyli původci, přestřelí.
Až budete chtít opravdu pomoct napravit výše uvedený stav, zaměřte se na skutečné posílení práv napadeného, nikoli na komerční propagaci jednoho z výrobků, které mohou pomoct. V případě obrany je totiž úplně jedno, jakou zbraň v tu chvíli použijete. Může to být ta vaše puška na tenisáky, klacek, kámen, basebalová pálka, pohrabáč z krbu, kladivo, nůž, nebo golfová hůl, stejně jako ostře nabitá brokovnice nebo pistole. Důležité totiž není to, co na obranu člověk v reálném životě použije v případě svého napadení, ale aby neměl problémy se státem v okamžiku, kdy se bránit odhodlá.
František Matějka vyšlo na:
Na zloděje není třeba tenisáku. Stačí pistole a lepší zákony