NATO zintenzivňuje výhrůžky Rusku kvůli Ukrajině

Země NATO zintenzivnily v předvečer summitu G20 v Austrálii své výhrůžky vůči Rusku. Spolu s tím, jak tuto zemi obviňují z porušování suverenity Ukrajiny, tak samy připravují ohromnou eskalaci vojenského násilí.

V pátečním interview s listem Bild generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Rusko obvinil z podvrácení „na hodnotách založené bezpečnostní architektury Evropy.“ Ruský president Vladimir Putin „ve všech případech podporoval rozhoření se konfliktu na východní Ukrajině.“

Konkrétně Stoltenberg Kreml obvinil ze zásobování separatistů na východní Ukrajině těžkou výzbrojí a vojáky. NATO pozorovalo, že „Rusko opět převezlo přes hranici na Ukrajinu zbraně, techniku, dělostřelectvo, tanky a rakety,“ tvrdil. Ve středu nejvyšší velitel NATO Philip Breedlove vyhlásil, že už není žádných pochyb o tom, že Rusko na Ukrajině vojensky intervenuje.

Ve stejný den mluvčí US ministerstva zahraničí Jen Psaki promlouvala o „pokračujícím, probíhajícím a nestoudném porušování Minských dohod Ruskem a jeho zástupci.“ Oznámila, že Spojené státy zaujímají pevný postoj. Počátkem září se ukrajinská vláda a separatisté v Minsku dohodli na zastavení palby a na dalekosáhlé autonomii pro východ země. Ani jedno nebylo dosud realizováno.

Zástupci ukrajinské vlády, kteří přišli k moci letos v únoru v důsledku puče zinscenovaného Západem, se k tomuto chóru přidali. Ukrajinský velvyslanec u OSN Jurij Sergejev na Twitter napsal: „Věřím, že OSN musí být co nejdříve informována o skutečnosti, že Rusko na Ukrajinu plánuje plnocennou invazi.“

Ukrajinský vyslanec u OSCE Ihor Prokopčuk varoval před „nepředvídatelným ohrožením bezpečnosti Evropy“ v důsledku ruských aktivit. Mluvčí Národně bezpečnostní rady Andrij Lysenko dokonce řekl, že Ukrajina se připravuje na ruský útok z Černého moře.

Ani zástupci vlády, ani generální tajemník NATO neposkytli pro tato obvinění žádné konkrétní důkazy. Rusko ve středu tyto domněnky zavrhlo. Není to nic než „horký vzduch,“ řekl generálmajor Igor Konašenkov. „Nic z toho se nezakládá na faktech.“ I separatisté odporovali zprávě o vojenské podpoře z Ruska.

Počátkem tohoto týdne Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), která je tam vyslaná na pozorovatelskou misi v terénu, mluvila jen o vojenských konvojích, které se přesouvají na západ uvnitř separatistického regionu. Navíc na hranici s Ruskem spatřili její zvýšené překračování uniformovaným personálem v obou směrech. Ti však byli neozbrojeni.

Podle obou stran konfliktu boje v regionu přetrvávají. Zas a znova docházelo k útokům těžkého dělostřelectva na Doněck. Ve čtvrtek Kyjevský režim poprvé přiznal, že vede vojenské akce i za frontovou linií.

Zuřivé boje pokračovaly kolem Doněckého letiště, které bylo podle Minské dohody ve skutečnosti postoupeno separatistům. Avšak ukrajinské jednotky se odmítly stáhnout a od té doby jsou zapojené do zuřivých bojů se silami rebelů.

V úterních bojích byli podle vládních čísel zabiti nejméně čtyři ukrajinští vojáci. Separatisté mluvili o četných civilistech zabitých při útocích na Doněck. OSCE referovala, že separatistům se podařily určité územní zisky.

Domněnky, že Rusko tento konflikt rozdmýchává, jasně slouží úsilí NATO k zakrývání svých vlastních agresivních plánů. Od fašisty podporovaného puče z února pracovaly státy NATO systematicky na vytlačování ruského vlivu a na zabudování Ukrajiny do své vlastní sféry zájmů.

Teď se připravují na další eskalaci. „Svůj hlavní úkol vidím v přípravě vojenské akce,“ řekl na schůzi kabinetu ukrajinský ministr obrany Stěpan Poltorak. Ukrajina se musela připravit na „boj“; Kyjev se nachystal na „nepředvídatelné akce.“

Ve čtvrtek řekl poradce ukrajinského ministra vnitra Soržan Škiržak, že jen za uplynulý týden utratila Ukrajinská armáda $65 milionů za těžkou vojenskou technologii, která se v blízké budoucnosti přesune k „frontové linii“ a použije proti separatistům na Donbase.

O den později ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin v interview s Rheinische Post vychvaloval důkladný vojenský upgrade Ukrajiny. „Máme teď už tisíce bojeschopných vojáků, a ti to už osvědčili,“ řekl Klimkin. „Jsem si jist, že kdyby bylo třeba, tak by tyto jednotky jednaly proti teroristům podporovaným Ruskem účinně.“

Podle ukrajinské televizní reportáže pracuje režim na tom, aby do bojeschopného stavu uvedl staré houfnice. Tato děla mají kalibr 203 milimetrů a dostřel 50 kilometrů. Jejich pomocí může Ukrajinská armáda útočit na oblasti pod kontrolou rebelů z oblastí mimo oficiálně demilitarizovanou zónu.

NATO rovněž oznámilo agresivnější přístup k samotnému Rusku. Ve Východní Evropě bude podle Stoltenbergova interview v Bildu více hlídkových letů a větší obměna vojsk. Ke zvýšení připravenosti vojsk se rovněž bude pořád více cvičení. „Každý druhý den začíná nové cvičení NATO,“ řekl generální tajemník této aliance. Státy NATO rovněž „utratí více na obranu,“ jelikož bezpečnosti nelze dosáhnout zadarmo, řekl.

Ministr obrany členského státu NATO Estonska Sven Mikser se v interview se Süddeutsche Zeitung dožadoval větší přítomnosti NATO ve své zemi. Rusko by se mělo stejně jako ve Studené válce vojensky odstrašit. „Když jednáte s režimem, jako je ten Putinův, tak je slabost daleko provokativnější než síla,“ řekl Mikser.

Harašení zbraněmi doprovází hrozby nových ekonomických sankcí vůči Rusku. „Ruské aktivity na Ukrajině jsou nepřijatelné,“ řekl v pátek v australském hlavním městě Canbeře britský ministerský předseda David Cameron. „Pokud bude Rusko tu situaci nadále zhoršovat, tak bychom mohli se sankcemi přitvrdit,“ dodal. Spojené státy už hrozily, že přidají na seznam sankcí další politiky.

I německá kancléřka Angela Merkel, která se s Putinem sejde v kuloárech kolem schůzky G20, také vyjádřil ohledně krize na Ukrajině podobné komentáře. Zaútočila na Putina na tiskové konferenci v Aucklandu na Novém Zélandu. Rusko Minskou dohodu nedodržuje a porušuje „územní celistvost Ukrajiny,“ řekla kancléřka. „To mi dělá velké starosti.“ V pondělí se sejde 28 ministrů zahraničí EU, aby diskutovali o dalších sankcích na Rusko.

Mezi tím separatisté apelovali na Kyjevskou vládu, aby zahájila rozhovory podle Minské dohody, na nichž budou přítomní jak OSCE, tak Rusko. „Jsme ochotni v několika následujících dnech cestovat a vrátit se k té práci,“ řekl Denis Pušilin, mluvčí samozvané Doněcké lidové republiky s dodatkem, „problém je v tom, že ukrajinské straně trvá dlouho, než odpoví.“

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

Čtěte také:

• NATO říká, že na Ukrajině je přes 1000 ruských vojáků a je “extrémně znepokojené … z hrozivosti situace”
• Pentagon požaduje, aby Rusko “okamžitě” odjelo s konvojem, NYT spolu s tím hlásí, že ruské dělostřelectvo pálí na Ukrajině
• OSCE nepozoruje žádné pohyby vojenské techniky z Ruska na Ukrajinu
• De-eskalace odložena: šéf NATO zase varuje před „vysokou pravděpodobností“ ruské intervence na Ukrajinu
• Brzezinského děti protlačují novou Studenou válku

Sdílejte přátelům