EU utrácí za vlastní propagandu okolo 2,5 miliardy euro ročně, a to je více, než kolik utratí celosvětově za reklamu společnost Coca Cola. Zaměřuje se na všechny věkové skupiny, od předškolních obrázkových knížek až po rozsáhlou infiltraci vysokého školstvíprofesory placenými z rozpočtu EU. Velkým virálním hitem internetu minulého roku bylo video Svatý týden s EU, které cílilo na středoškoláky. Jsme vystaveni obrovské mediální masáži za naše vlastní peníze. K penězům EU se přidávají ještě ty národní. Česká vláda investovala do „ANO EU“ 200 miliónů Kč. Mají naší politici vůbec nějaké morální právo kritizovat běloruského diktátora Lukašenka za to, že zneužívá státní média ke vlastní propagaci? Nežijeme tak trochu v akváriu izolovaném od reálného světa?
Přes obrovské množství propagandy popularita EU stále upadá. Kdyby se dnes hlasovalo o vstupu do EU, většina lidí by byla proti. Přesto je Poslanecká sněmovna po volbách plná stran, které usilují o hlubší integraci s EU. Když jsem se zajímal o to, čeho si na EU naši spoluobčané nejvíce cení, tak to byl většinou svobodný obchod, svobodný pohyb, dotace, mír… Když se ale na každou z těchto oblastí podíváme blíže, tak zjistíme, že se jedná převážné o euromýty. Výsledek intenzívní desítky let trvající propagandy.
Euromýtus: EU zajišťuje svobodný obchod
Není to pravda a to hned ze tří důvodů.
Za prvé obchod v rámci EU zajišťuje samostatná smlouva o Evropském hospodářském prostoru (EHP). Na našem obchodním vztahu s unií by se vůbec nic nezměnilo, ani kdybychom vystoupili z EU, protože Česká republika je i bez Evropské unie členem EHP. Dostali bychom se do stejné pozice vůči EU, jako například Norsko nebo Island.
Za druhé těžko můžeme trh EU nazvat svobodný, ani EU to nedělá a nazývá ho „vnitřním trhem“. Trh EU je tak přeregulovaný, že podle Komise EU regulace ničí rok co rok 3,5 procenta HDP. Jinými slovy díky regulacím EU jsme za 20 let dvakrát chudší, než bychom byli bez nich.
Za třetí obchod EU se světem rozhodně není svobodný. Možná, že jste si všimli, že některé zboží, jako například rýže nebo banány, po našem vstupu do EU výrazně zdražilo, protože EU má vyšší cla, než měla samostatná Česká republika. Celní sazebník EU čítá přes deset tisíc položek. Cla jsou jeden z hlavních příjmů EU a tudíž mají unijní politici minimální chuť je snižovat. Naším vstupem do EU náš státní rozpočet přichází zhruba o 7 miliard korun ročně. Proč to nikdo, podobně jako spoustu dalších věcí, nezapočítává do naší finanční bilance s EU?
Evropské společenství volného obchodu (EFTA), ve kterém jsou dnes země jako Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko, budují skutečně svobodný obchod bez celních překážek s celým světem. Není divu, že politici i lidé ve Velké Británii stále intenzivněji diskutují možnost vystoupení z EU a navrácení se do EFTA. Více o fungování EFTA v novém filmu Norská cesta ven z EU.