BRUSSELS (AP) – Inflace 19 zemí eurozóny v září zeslábla a ještě se propadá hluboko pod inflační cíl Evropské centrální banky, což posiluje argumentaci prezidenta této banky Maria Draghiho, že je třeba stimulačních balíčků k utrácení vlád.
Statistická agentura Eurostat v úterý uvedla, že v září se míra inflace ještě propadla na 0,9% z už tak nízkého 1,0% v srpnu.
Nízká inflace by mohla být známkou ekonomické slabosti a činitelům ECB dělá starosti, když jejich inflační cíl je těsně pod 2%. Centrální banka, která zemím s eurem stanovuje monetární politiku, se 12. září rozhodla k balíčku opatření zaměřenému na dosažení žádoucího vzestupu inflace a na podporu slábnoucího ekonomického růstu.
K těmto opatřením patří i krácení klíčové úrokové sazby stanovené na mínus 0,5% z mínus 0,4% a zahájení výkupů vládních a korporátních dluhopisů za 20 miliard euro každý měsíc, čímž se do ekonomiky nalévají nově vytištěné peníze. Tyto kroky mají za cíl zlevnit pro podniky půjčky a stimulovat ekonomickou aktivitu spolu s doprovodnou inflací.
Proti tomuto balíčku se stavělo několik činitelů ECB z rady pro stanovování úrokových sazeb a nejvíce ho kritizovala německá zpravodajská média, tedy v největší členské zemi eurozóny. Tito odpůrci tvrdí, že uvedená opatření s sebou nesou vedlejší účiny včetně zhroucení úroků z úspor a mělo by se s nimi počkat a nasadit je až teprve, když opravdu natvrdo udeří krize.
Pokles inflace v září byl převážně v důsledku těkavých položek jako energie a kvůli menšímu ročnímu nárůstu cen potravin, alkoholu a tabáku. Očistíme-li to od těchto položek, tak základní inflace je někde mezi 0,9% a 1,0%. A toto základní číslo, které je pro monetární politiku daleko důležitější, představuje hodnotu, na které inflační míra vázne už několik měsíců.
Murmakova/iStock /Getty Images
1 Oct 2019
Zdroj: https://www.breitbart.com/europe/2019/10/01/eurozone-economy-slump-concerns-as-inflation-falls/