Reformy.cz vítají rozšiřování svobodného obchodu po celém světě. Tato dohoda bohužel jako jiné podobné dohody přichází společně s přenesením suverenity na nadnárodní nevolené entity a jde na ruku velkým korporacím ať už v oblasti duševního vlastnictví tak v regulacích. Níže najdete komentář Joe Wolvertona.
Tento týden pracují vyjednavači Washingtonu DC na obchodním paktu, a tentokrát to není Trans-pacifické partnerství (TPP).
Zástupci Spojených států a Evropské Unie dopékají podrobnosti chystaného obchodního paktu zvaného Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Přes jeho název má tahle sbírka komerčních handlů jen máloco dělat s obchodem a je hodně o pozvolném převodu suverenity na orgány globalistů mimo Spojené státy.
Za povšimnutí stojí to, že ti muži a ženy vybraní, aby vynutili opatření TTIP nebudou voleni Americkým lidem a nebudou se mu následně zodpovídat. Tohle je přímé porušení Ústavy udělující legislativní moc výhradně Kongresu Spojených států.
16. prosince byl New American pozván, aby se zúčastnil telefonické tiskové konference diskutující o hrozivých podrobnostech dohody TTIP.
Na počátku konference přiznali, že v oficiálním dokumentu koncipujícím dohodu Obamova administrativa objasnila, že dohoda se nebude v první řadě zaměřovat na záležitosti vztahující se k mezinárodnímu obchodu, nýbrž spíše na ty „uvnitř hranic“ (čti: domácí), tj. politiky jako ta zdravotní, životního prostředí a na monetární politiku. Stejně jako v celém tom panoptiku dalších nedávných obchodních dohod nadnárodní korporace fungující uvnitř US a EU dostávají kvazi-vládní pravomoci a využívají jejich autority k omezení možností, aby soudy Spojených států a EU mohly prosazovat domácí zákony, zvláště ty, které korporátní zájmy považují za poškozující věci pro ně podstatné.
Během této tiskové konference skupiny občanských práv ze Spojených států a z Evropy reportérům sdělily, jaké značné hrozby pro práva jednotlivců uvnitř TTIP číhají.
Vůdci Public Citizen, Sierra Club, Consumer Federation of America a Transatlantic Consumer Dialogue vyslovili obavy z účinků TTIP na práva týkající se spotřebitelů, soukromí, komunit a životního prostředí.
„Vyjednavači US a EU dávají na srozuměnou, že účelem vyjednávání (TTIP) je odstranit ‚regulační bariéry‘ pro obchod,“ řekl Robert Weissman, president Public Citizen. „Velký business dává na srozuměnou, co to znamená; naděje gigantických korporací na využití (TTIP) jako cesty ke zrušení nebo k rozsáhlému osekání ochrany spotřebitelů a životního prostředí jak ve Spojených státech, tak v Evropě – se zahrnutím všeho od bezpečnosti potravin, přes soukromí až k bezpečnosti financí či chemikálií.“
Environmentalisté vyjádřili obavy z rozsáhlých práv udělených korporacím přes investiční pravidla v navrženém obchodním paktu. Výkonný ředitel Sierra Club Michael Brune odhalil, že jeho organizace poslala dopis US obchodnímu zástupci vyslanci Michaelu Romanovi a obchodnímu komisaři EU Karlovi De Gucht jménem téměř 200 podobně smýšlejících organizací v Evropě a ve Spojených státech oponujících klíčovým opatřením TTIP, která rozšiřují nesmírné pravomoci udělené korporacím zneplatňovat domácí zákony, o nichž si myslí, že jsou v rozporu s jejich obchodními zájmy.
„Tento pakt by mohl ohrozit kriticky důležité pojistky nezbytné k ochraně našich rodin, našich komunit a našeho klimatu tím, že korporacím uděluje nepatřičná práva zneužívat tajných tribunálů k zneplatňování zákonů ve veřejném zájmu, s nimiž nesouhlasí,“ řekl Brune. „Až se vyjednavači tento týden sejdou, musí pamatovat na to, že vlády slouží ve prospěch lidu – nikoliv korporací – a zabránit, aby tato nebezpečná pravidla do tohoto paktu nepronikla.“
Skupiny spotřebitelů rovněž na obchodní vyjednavače apelují, aby uchránili vyšší práva na soukromí pro Američany a Evropany.
„V době zvýšeného komerčního a vládního dohledu nad jednotlivci potřebujeme na obou stranách Atlantiku silnější práva na soukromí, nikoliv obchodní dohodu, která dovolí, aby osobní informace přetékaly přes hranice do soukromých databází a vládních rukou bez odpovídajících omezení,“ řekla Susan Grant, ředitelka ochrany spotřebitelů u Consumer Federation of America. „Kypícího transatlantického trhu bude dosaženo jedině, když jednotlivci budou moci důvěřovat, že jejich data se budou sbírat a využívat jen patřičným způsobem a oba partneři těchto obchodních vyjednávání musí ujít ještě hodně daleko, aby dosáhli důvěry, zvláště US.“
Účastnící se skupiny spotřebitelů rovněž volali po silné ochraně sdílených dat, aby podpořili zájmy spotřebitelů, kteří budou postiženi rozšířením obchodů.
„Svobodný tok informací po celém webu je pro zajištění svobody projevu a spotřebitelské volby životně důležitý,“ řekla Anna Filder, vedoucí politická poradkyně Tranatlantic Consumer Dialog a předsedkyně správní rady Privacy International. „To ale neznamená, že přes obchodní dohodu budou vnucena pravidla svobodného toku osobních informací v době, kdy je spotřebitelská důvěra rekordně nízká v důsledku masivního a neoprávněného vládního dohledu. Potřebujeme urychlené přijetí nadcházející reformy ochrany dat v EU ještě, než rozhovory o společných standardech soukromí začnou – a v každém případě by se tyto standardy měly vypracovat mimo obchodní vyjednávání.“
Jelikož předpisy o životním prostředí, Internetu a bezpečnosti potravin nespadají do působnosti pravomocí, které státy v Ústavě udělily federální vládě, tak udělení neodvolatelných pravomocí nad těmito oblastmi nadnárodním orgánům z jakýchsi byrokratů je stejně neústavní jako nerozumné.
Kromě spoust nadekretovaných předpisů, které chrlí evropští aparátčíci, skutečný útok na svobodu číhající v TTIP spočívá ve zrychlujícím se ekonomické a nakonec i politické integraci Spojených států a EU.
Jak napsal vedoucí redaktor New American William F. Jasper:
Architekti a prosazovatelé TPP a FTAAP často s obdivem poukazují na „integrační“ proces Evropské unie (EU) jako na model, který by rádi viděli realizovat i mezi národy asijsko-pacifického pobřeží. Stejně jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) i Trans-pacifické partnerství bylo konstruováno tak, aby šlo v šlépějích příkladu EU s neustálým rozšiřováním a prohlubováním partnerských smluv spolu s neustálou erozí národní suverenity, přičemž se buduje „nadnárodní správa“, která už není omezována vzájemným vyvažováním a kontrolou mocí, jak je to ukotveno v národních ústavách.
V předchozím článku vydaném v srpnu v New American Jasper hlásil, že se projevují určité předběžné příznaky proti-amerických záměrů prosazovatelů TTIP:
17. června při summitu G8 v Lough Erne v Irsku se president Obama přidal k britskému premiérovi Davidu Cameronovi a pánům Barrosovi a Van Rompuyovi, aby na podporu TTIP na tiskové konferenci opětovně vyzdvihovali sliby pracovních míst a prosperity.
Van Rompuy dělal narážky na hlubší podstatu navrženého partnerství EU-US.
„Pozitivní důsledky to přinese i mimo ekonomiku jako takovou,“ řekl. „Činíme své ekonomiky po celém světě více vzájemně provázané.“ Ti, kdo jsou obeznámeni s globalspeakem, v „provázanosti“ a „vzájemné závislosti“ okamžitě rozpoznají oblíbený výraz aktivistů jednoho světa, tj. těch, kterým se hnusí národní nezávislost a suverenita. Tohle je základnou „Onoho projektu“ – což představuje odkaz, kterého ti z vnitřních kruhů EU používají, když mluví o svém bujícím superstátě. Ten, ač býval původně veřejnosti šesti prvotních členských národů udáván jako pouhá partička ke kolektivnímu uspořádání uhlí a oceli, tak jeho architekti od samého počátku plánovali neustálé „rozšiřování“ (i s přidáváním dalších členských států) a „prohlubování“ (s uzurpováním více národních pravomocí). Ten proces prohlubování zahrnoval „integraci“ a „harmonizaci“, což znamená naprostou propletenost ekonomik, politických struktur, politik, zákonů a předpisů, a převedení všeho toho pod působnost pravomocí institucí EU.
Další narážku provedl Barroso, když prohlásil, že TTIP je „mocnou demonstrací našeho odhodlání utvářet otevřený a na pravidlech založený svět.“ Ano, ale mnozí pozorovatelé by mohli poukázat, že když budeme postupovat podle modelu „založeného na pravidlech“ uvalených na EU Barrosem a jeho soudruhy, tak mluvíme o svévolných mezinárodních pravidlech, které si podle svého střihnout nikomu se nezodpovídající výrobci mezinárodních pravidel a vynutí je mezinárodní byrokraté, regulátoři a mezinárodní tribunály.
Obchodní zástupci US a EU to všechno v pátek 20. prosince zabalí do vyjednávání o TTIP.
Spolu se závěry z podobných rozhovorů v Singapuru týkajících se nadcházející prezentace pořád ještě tajného paktu Trans-pacifického partnerství z minulého týdne se integrace Spojených států do regionálních bloků kolem Pacifiku a Atlantiku dostává do tempa a konečné vzdání se suverenity k nám už rychle postupuje od obzoru.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček, zdroj: Joe Wolverton, II, J.D.
New American