Když zákazník dostane produkt vadný, zfušovaný nebo v podřadné kvalitě a nad tržní cenou, z jediného takového krámu ve městě, tak nemá zákazník snadnou možnost před takovými nekompetentními nebo bezskrupulózními prodejci uniknout. Pak by se zákazník měl shánět po jiných průchodných možnostech na trhu od firem, které nabízí podobné produkty. Pokud ale žádná konkurence k dispozici není, kdo a co může zlepšit výběr a ochranu spotřebitelů?
Jedno víme určitě, že tím, co spotřebitele neochrání, jsou vyšší bariéry vstupu na trh. Jsou to bariéry, které jsou stanoveny tak, že nově vstupujícím nedovolí, aby riskovali svůj kapitál, aby lépe posloužili zákazníkům. Takové bariéry nejčastěji pochází z vládních předpisů. Ony totiž předpisy obecně dusí konkurenci, místo aby ji posílily. I když třeba vládní byrokraté mohou mít, když zavádí předpisy, dobré úmysly se snahou ochrany zákazníků, tak ty předpisy ve skutečnosti spotřebitele nechrání. Více předpisů znamená méně prodejců, méně možnosti volby pro zákazníka, a tak vlastně menší ochranu zákazníka. Na druhou stranu větší tržní konkurence poskytuje větší ochranu zákazníka. Konkurence firmám umožňuje, aby vyvíjely lepší způsoby, jak posloužit lidem a ochránit zákazníky tím, že jim poskytne více voleb.
Ač by měli spotřebitelé mít možnost shánět se po důležitém zboží a službách z všemožných zdrojů, tak dost často nemohou. A pak se např. dějí takové věci, že průmysl taxi-služby tvrdě regulovaný drsnými a nepružnými předpisy naprosto rozvrátí technologiemi tažené služby, jako Uber. Profesor Walter Williams poukazoval na nedostatečnou konkurenci v průmyslu taxi-služby už od počátku 80. let. A teď vidíme výsledky vstupu nově vstupujících do tohoto průmyslu. Ochránili přání a potřeby zákazníků a několikanásobně rozšířili i zákaznickou základnu. A co je nejdůležitější, poskytli zákazníkům možnosti voleb, a tudíž i skutečnou ochranu.
Konkurence jakožto zdroj ochrany spotřebitele spočívá na premise trhu jako procesu. Jak ve svém Bohatství, chudoba a politika uvedl Sowell: „Ze špatných premis zřídka vyplynou správné závěry.“ Špatné premisy pak v průmyslu vytváří více bariér a brání vstupům na trh. Co spotřebitele ochrání před jediným poskytovatelem prodávajícím vadné produkty a poskytujícím mizerné služby? Odpověď se odvine od počtu dostupných voleb, jaké má spotřebitel k dispozici. Výrobci a poskytovatelé musí reagovat na konkrétní ceny, kvalitu a služby, které představují „volby“ zákazníků – kolik z toho businessu dostanou oni. Signály volby výrobcům-podnikatelům sdělují, že klientům slouží dobře, takže to producenta podněcuje, aby poskytoval vynikající kvalitu.
Z hlediska spotřebitele si je možno si faktů o trhu všimnou pouze přes konkurenci a tak je objevit. Skutečností je, že na konkurenčním a svobodném trhu se podnikatelé nejvíce dozvědí z cenového systému, jaký služby a produkty preferují. Rovněž se mohou naučit jiná fakta o trhu: počet konkurentů, tržní cenu, cenu práce atd. Spotřebitel se účastní podobného procesu. Také jim konkurence umožňuje sbírat informace.
04/27/2020 Raushan Gross
Zdroj: https://mises.org/power-market/open-competition-marketplace-consumer-protection