Více než tři miliony Syřanů uprchlo ze země a dalších 6,5 milionu jsou vnitřní vyhnanci, oznámila v pátek vrcholná agentura OSN pro uprchlíky. Těch skoro deset milionů z celkového počtu lidí vyhnaných z domova obnáší téměř polovinu celkového obyvatelstva země.
Prohlášení vydané Kanceláří vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Ženevě vyhlásilo: „Téměř polovina Syřanů byla teď nucena opustit své domovy a uprchnout, aby si zachránili život. Každý osmý Syřan uprchl přes hranice, těch je celkem o milion více než před rokem. Dalších 6,5 milionu je vyhnanců uvnitř Sýrie. Téměř polovina těch vykořeněných jsou děti.“
Tato organizace varuje, že její vlastní zdroje jsou tím bezprecedentním exodem ze Sýrie vyčerpané, ten je zatím největší, s jakým se kdy UNHCR potýkala. Překonává to jen počet pěti milionů palestinských uprchlíků, kteří dostávají pomoc ze zvláštní oddělené agentury OSN.
Ti, co prchají ze Sýrie, jsou čím dál více ožebračení a zoufalí, uvedla UNHCR, s vykazováním příznaků fyzického vyčerpání a extrémní vyděšenosti. V mnoha případech to jsou rodiny, které prchaly celý uplynulý rok uvnitř Sýrie, než se jim podařilo dostat se k pohraničnímu přechodu.
Velká většina uprchlíků ze Sýrie utekla po pozemních cestách do tří zemí, se kterými hraničí na severu a jihu – do Turecka s 815 000 registrovanými uprchlíky, Libanonu s 1,14 miliony a do Jordánska s 608 000. Jen málo uprchlíků se přesunulo na východ do Iráku, který je sám rozervaný svou vlastní občanskou válkou, a s nímž jsou hranice zavřené, a ještě méně jich odešlo letecky nebo po moři do zemí mimo Střední východ.
Nedávný nárůst bojů v Iráku a na východě Sýrie nijak výrazně počet uprchlíků nezvýšil, protože počty téměř stejně vysoké byly uváděny ve zprávě OSN o globálních pohybech uprchlíků z konce června (viz: „Dopad válek a perzekucí: Více než 50 milionů vyhnanců po celém světě“).
Vypadá to tedy, že velký počet těch uprchlíků, který vznikli z toho zintenzivnění bojů, ještě pořád vázne uvnitř Sýrie kvůli těm bojům stejně jako kvůli opatřením k posílení hraniční bezpečnosti Jordánskem a Tureckem. Ten počet 6,5 milionu domácích vyhnanců je nejspíše hrubým podceněním. Např. ve městě Aleppo, jednom z hlavních bojišť, zůstalo ve svých domovech sotva deset procent z třímilionového obyvatelstva v roce 2011.
Exodus uprchlíků je humanitární katastrofou vytvořenou imperialistickou intervencí do Sýrie, která začala US sponzorovanou destabilizací Assadova režimu v roce 2011. Od té doby Spojené státy, Británie a Francie spolu s US spojenci jako Saúdská Arábie, Turecko a Katar nalévají zbraně a další zásoby islamistickým silám usilujícím o mobilizaci převážně sunnitského obyvatelstva do čím dál více sektářského zápasu proti Assadovu režimu, jehož vojenská diktatura byla založena na politické podpoře alawitské menšiny, což je sekta šíitského islámu.
Není žádných pochyb, že US uvažovaná vojenská intervence včetně široce očekávaných náletů a úderů raketami z dronů proti územím kontrolovaným Islamistickým státem v Iráku a Sýrii (ISIS) tu humanitární katastrofu v Sýrii jen zhorší.
Jaké jsou plány CFR a tudíž i US na další přispění k této situaci se můžete dočíst ve zdejším nedávném článku: CFR: Při útocích na ISIS je potřebné neuznat suverenitu Sýrie
Útržkovité výpovědi uprchlíků nově přecházejících hranice poukazují na pekelné podmínky, s jakými se syrské obyvatelstvo potýká. Ceny chleba se oproti stavu před rokem zdesetinásobily, a cena benzínu a paliv také raketově vyletěla. Ekonomika je skoro zhroucená a spolu s tím i systém zdravotní péče, která bývala jednou z nejvyvinutějších v celém regionu. Patnáct procent těch, co přišli do Jordánska, uvádělo dlouhodobé zdravotní potíže jako diabetes, srdeční onemocnění a rakovinu jako důvod, proč odešli, protože už nemohli dostávat lékařskou péči nebo předepsané léky.
Avšak kromě fyzického bezpečí, jsou podmínky v zemích, kam utekli, jen o málo lepší. Jen 350 000 dětí bylo zapsáno do škol, ač děti tvoří odhadem 1,5 milionu z těchto uprchlíků. Jen 400 000 lidí má oficiální ubytování s tím, že zbytek buď spí venku nebo se tísní v nejchudších městských brlozích Bejrútu, Ammánu, Antakya a dalších měst.
António Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, řekl, že syrská krize „se stala největší humanitární nouzovou situací naší éry, avšak světu se nedaří vyrovnat se s potřebami uprchlíků a zemí, které je hostí.“ Dodávky pomoci jsou „příliš nedostatečné vzhledem k potřebám,“ řekl.
Dárcovské země a organizace poskytly od roku 2012 $4,1 miliardy pomoci, což je částka obnášející méně než $700 na osobu a rok, uvážíme-li současnou populaci uprchlíků. Činitelé OSN řekli, že požadují $2 miliardy další pomoci, včetně zimního bydlení pro 2,4 milionu lidí.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
Čtěte také:
- Francouzský president za ISIS obviňuje britského Eda Milibanda
- Rand Paul napadá US “nepříčetně intervencionistickou zahraniční politiku”, že to ona umožnil ISIS vyrůst
- Putin říká, vše, na co US sáhnou, skončí jako Libye nebo Irák
- Hláška dne z Bílého domu v rámci edice Nálety na Sýrii