Zbrojařské firmy USA ovládají cca 60% světového trhu. Co do objemu zakázek je jich mezi Top 100 asi polovina a společně s Ruskem, Německem, Francií a Británií tvoří první ligu. A když klesají zisky, chce to nová odbytiště.
Politici už dávno nesbírají volební body za účast ve stávajících misích, takže vojáci pomalu odcházejí, zatímco politici taktně mlčí a klopí zrak při nenalezení zbraní hromadného ničení v Iráku a zároveň nám sdělují, že díky úspěchům v Afghánistánu dostal terorismus na prdel. Tohle už je prostě pasé. Na řadu přišly státy Arabského jara. Tam nejprve dodávaly zbrojařské firmy roky v pohodě a bez jakéhokoli mrknutí oka politiků zbraně diktátorům, aby po nějaké době, když přestávali odebírat, začali se stejně ledovým klidem dodávat druhé straně. Boj za demokracii a lidská práva mohl vesele začít. Jenže to je málo a propadající zisky z válek pod teatrálními názvy jako Pouštní štít, Pouštní bouře, nebo Trvalá svoboda, to nenahradí.
Všichni nahoře mají plnou hubu míru, ale ve skutečnosti potřebují válečné konflikty jako prase drbání. Každá invaze do nějakého státu znamená obsazení titulních stránek novin a tím upozadění vnitřních politických problémů, znamená většinou na nějakou dobu, když se to dobře mediálně prodá nějakými hodně smutnými fotografiemi, stmelení národa, znamená přísun peněz za zbraně, ale také nové zakázky pro rekonstrukční akce s podílem ´vítězů´ na nich a následný prostor pro tzv. humanitární pomoc. Pro mnohé jistě dvojí až trojí zisk.
Myslím, že už jsme zase jen kousek od „nalezení“ nějakých zbraní hromadného ničení, i kdyby je tam měl tentokrát po chybě z Iráku někdo poctivě dodat, a že nám zase někde začne hrozit ten terorismus, který by byl mimochodem podstatně menší, kdybychom se jiným vojensky nesrali do života a nechali je být, abychom proti němu zase mohli začít intenzivně bojovat. A jelikož nesmí být místo konfliktu příliš územně blízko budoucím hrdinům a nositelům Nobelovy ceny míru, má to Sýrie už jistě spočítaný a k Mali přibude někdo další. To by v tom byl proboha čert, abychom se z té hospodářské krize zase nedostali.
AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Máme pomáhat potřebným lidem? A proč?! Skutečně potřební to přece nepotřebují
.
František Matějka vyšlo na:
Pohodlně se usaďte u TV a těšte se. Zbrojařům ve světě klesly zisky