Vůdce estonské Konzervativní lidové strany (EKRE), která nedávno v pro populisty průlomových národních volbách vstoupila do vlády, slíbil, že bude vzdorovat další centralizaci Evropské unie.
„Nevidím žádný důvod pro ‚čím dále těsnější‘ unii a obecně hlubší integraci EU vůbec nepodporuji,“ řekl Martin Helme, který po roce 2000 vedl kampaň proti vstupu Estonska do tohoto bloku.
„Nejdříve bychom měli udělat to, na čem jsme se dohodli, a ne se zaměřovat na hledání nových způsobů integrace nebo na prohlubování integrace,“ dodal tento 43 letý ministr financí v nové vládě, který je kromě toho předsedou EKRE, kdy její zakladatel Mart Helme – jeho otec – je ministrem vnitra.
Vzestup EKRE až do estonské vlády je další cihla vypadlá z budovy tohoto tzv. Evropského projektu zaměřeného na postupnou integraci členských států Evropské unie v linii tvořící se federace podobné Spojeným státům americkým.
Levicově neoliberální komentátoři prožívali těžkou nelibost, když Helmesové během skládání přísahy při přebírání úřadu rukama signalizovali „OK“ ve stylu Trumpa, takže média mainstreamu trollováním uživatelů 4chan image board úspěšně přesvědčila značnou část mas, že to je ve skutečnosti skrytý signál pro „bílou sílu“.
Martin Helme britským Financial Times řekl, že toto gesto bude používat i nadále jako znamení vzdoru vůči „levicovým radikálům, kteří se snaží unášet významy a unést už i jazyk.“
Rovněž hájil předchozí prohlášení: „Tím, co je v dnešní Evropě rasistického, je to nahrazování domorodého lidu. To je čirý rasismus,“ stejně jako své negativní komentáře k africké imigraci, o nichž říkal, že „byly vytrženy z kontextu.“
„Já nejsem žádný rasista. Lidé, kteří se odmítají účastnit kolektivní národní sebevraždy pomocí imigrace, se teď označují za rasisty,“ trvá na svém Helme.
„My v Estonsku výměnu domorodců cizinci nechceme,“ upřesňoval to v jiném interview.
„Není v tom žádný rozdíl, jestli jsou z Ukrajiny nebo z Nigérie… Nejsou to Estonci.“
Minulé komentáře EKRE, ač dost neurvalé podle standardů Západní Evropy, jsou možná lépe pochopitelné v širším kontextu Baltických států s jejich chmurnou demografickou situací.
Estonsko, Lotyšsko a Litva mají všechny jen malé populace obnášející kolem 1-3 milionů lidí včetně značné ruské menšiny, která byla do těchto zemi transplantována komunistickými režimy, když byly pohlceny Sovětským svazem, aby s nimi lépe erodovali národní identitu.
Od té doby, kdy se připojily k Evropské unii a přijaly pravidla o volném pohybu, všechny zažily krize masové emigrace, kdy např. Litva byla doslova decimována odlivem 12 procent obyvatelstva za pouhých deset let, což ohrožuje v delším výhledu jejich existenci jako životaschopných národních států.
RAIGO PAJULA/AFP/Getty Images
JACK MONTGOMERY
20 May 2019