Blackwater USA si zabralo celou stránku ve vydání magazínu ‚Recoil‘ pro leden / únor předváděním loga této společnosti a jejího poselství: „Přicházíme“
Bývalá nájemná bezpečnostní firma Blackwater USA vydala v čísle magazínu Recoil pro leden / únor celostránkovou reklamu zobrazující logo této firmy spolu s prostým poselstvím: „Přicházíme.“
To přichází po rezignaci ministra obrany Jima Mattise. Jeho rezignace přišla po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o stažení ze Sýrie a po fámách o stažení 7 000 vojáků z Afghánistánu.
Vyrojily se tudíž spekulace, co kdyby se válka v Afghánistánu nebo „třeba i jinde“ chystala na privatizaci.
Návrat Blackwater by znamenal návrat nájemné soukromé bezpečnostní firmy, které zakázali působit v Iráku, načež se přejmenovala, ale nikdy nepřestala existovat.
„Blackwater se do roku 2016 několikrát přejmenovala a restrukturalizovala a nakonec byla v té době známa jako Constellis Group, když ji předtím koupila Apollo Holddings Group. Reuters letos referovala, že Apollo dalo Constellis do prodeje, ale v červnu byl ten prodej zastaven a zrušen.
V pátek řekl zástupce Constellis, že i když při její koupi v roce 2016 získali i bývalé výcvikové centrum Blackwater, tak s touto bývalou bezpečnostní firmou nemají nic společného. Neponechali si zakladatele Blackwater a bývalého generálního ředitele Erika Prince a nemají s ním v současnosti žádné styky, ani si neponechali bývalou manažerskou strukturu této firmy,“ hlásí Marine Corps Times.
Ta celostránková reklama v magazínu Recoil znamená, že Blackwater se vrací sama za sebe, ale v tomto okamžiku je to prostě hlavolam.
Prince se opakovaně u administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa pokoušel prodat svůj nápad na privatizaci afghánské války. Tvrdil, že válka v Afghánistánu se ukazuje být pro Ameriku příliš velkým břemenem a jím navrhovaný plán za 5 miliard $ by se jistě ukázal být lepším řešením.
Svoje úsilí znásobil spolu s novou Jihoasijskou strategií Trumpovy administrativy, kterou po prvním roce služby vypracoval Mattis.
Autorka této zprávy z Marine Corps Times Tara Copp tvrdí, že ty návrhy na zeštíhlení na malý počet zprivatizovaných sil by mohly být pro část současného amerického vojenského vedení v poli dost atraktivní.
„K takovým patří i bývalý náčelních spojeného velitelství speciálních operací generálporučík Scott Miller, řekl zdroj obeznámení s Millerovým přístupem Military Times. Miller nahradil v září generála Johna Nicholsona jako velitel amerických sil a ostatních vojsk NATO v Afghánistánu.“
Erik Prince v interview s Military Times řekl, že on by misi NATO v Afghánistánu ukončil a nahradil by těch odhadovaných 23 000 vojáků v zemi silami 6 000 lidí z nájemných společností a jen 2 000 vojáky speciálních sil v aktivní službě.
Bílý dům možnost takovéto privatizace vylučoval a Jim Mattis ji kritizoval. Tvrdil, že by bylo riskantní přenechat národní bezpečnost v rukou nájemných společností.
„Kdyby Američané dali svou národní věrohodnost do frcu privatizací, tak by to nejspíš nebyl moc moudrý nápad,“ říkával Mattis. Ten ale teď rezignoval.
Nejmenovaný činitel obrany, kterého Marine Corps Times citují, řekl, že takováto drastická změna teď po odchodu Mattis už pravděpodobná je.
„Teď, když je už Mattis pryč, si už lze představit, že by Trump mohl přehodnotit,“ Princovy návrhy, řekl RT bývalý bezpečnostní analytik Pentagonu Michael Maloof. „Erik Prince má k Trumpovi hodně blízko,“ poukázal tento analytik, ale „vyžadovalo by to nasadit velice traumatickou sílu a stálo by to spoustu peněz a Erik Prince by je musel vytáhnout z americké vlády, aby je zaplatila.“
Ještě se uvidí, jestli americká veřejnost opravdu návrat společnosti Blackwater na vojenskou scénu spolkne.
„Nemyslím si, že by se americká veřejnost postavila za společnost, která se v minulosti dopustila tolika zločinů. Erik Price a ti žoldáci si hrabou peníze z neustále pokračujících válek, ti je neukončují,“ řekla k tomu politická aktivistka Medea Benjamin.