Proč je kolem slibu Lindsey Grahama, že použije k vojsk vynucenému hlasování Kongresu, mediální ticho?

Rozběhový cyklus presidentské kampaně 2016 už začal, a s ním i bedlivá pozornost médií věnovaná prohlášením pronášeným perspektivními kandidáty v naději na objevení byť nejmenšího „prořeknutí“, ze kterého se dá udělat odhalená politická zpráva.

Takže s tím vším je daleko divnější, že poznámky pronesené při shromáždění na radnici v New Hampshire nadějným republikánským presidentským kandidátem senátorem Lindsey Grahamem z Jižní Karolíny se dočkaly téměř mediálního zatmění všech hlavních tiskových a vysílacích kanálů.

Když se zeptal někdo z posluchačů, co by udělal s automatickými škrty rozpočtu Pentagonu, které vstoupí v platnost v důsledku úsporných opatření, tak Graham odpověděl, že z tohoto problému je mu špatně od žaludku.

Pokračoval:

„A tak je tu první věc, kterou bych, být presidentem Spojených států, udělal: Nenechal bych Kongres odejít z města, dokud bychom to nevyřešili. Doslova bych použil ozbrojených sil, aby je podržel vevnitř, když bych musel. Neodcházeli bychom z města, dokud bychom neobnovili ty zkrácené obranné výdaje. Neodešli bychom z města, dokud bychom neobnovili krácené výdaje na zpravodajství.“

Prohlášení je to skutečně neobyčejné. Kandidát na presidenta Spojených států slibuje, že jakmile bude zvolen, tak použije ozbrojených sil, aby vnutil svou vůli vzdorovitému Kongresu. Vojáci by údajně měli podržet Sněmovnu a Senát na mušce, dokud by z nich nevyšel požadovaný výsledek.

To, co Graham popsal, tvoří podstatu vojenského puče, zrovna takového jaké Pentagon a CIA organizovaly v minulosti v zemích jako Írán, Guatemala, Brazílie, Indonésie, Chile a Argentina, během čehož statisíce lidí přišly o život.

Grahamovi pomocníci následně zkoušeli Grahamova prohlášení líčit jako pokus o humor a tvrdí, že to nelze brát „doslova“, i když ten kandidát sám zdůrazňoval, že by vojska na Kongres „doslova“ vypustil.

Jediným korporátním mediálním kanálem, který k této epizodě něco vyprodukoval, byly zprávy od Bloomberg. Ty tomu cynicky daly nadpis: „Jak Lindsey Graham žertoval o protivládnímu puči.“ Většina onoho článku byla věnovaná odsuzování toho, co autor nazval „ideologickými médii“ za to, že „se ke Grahamovu žertu chovají, jako by šlo o vážný návrh.“

V údajném „zápisu z události“ od New York Times bylo o těchto Grahamových poznámkách úplné ticho. Ti vystavili vycpaný článek referující o tom, že Graham je jedním ze senátorů, kteří „nikdy nepoužili e-mail, nebo jen zřídka,“ přičemž uváděli ujištění, že „zákonodárci mohou být určitě efektivní i bez používání emailů, jelikož zaměstnávají personál, co ty zprávy posílá za ně.“ To jsou opravdu žhavé novinky.

I politický blog Washington Post líčil to samé povídání o e-mailech. Grahamovo prohlášení o vyslání vojsk na Capitol Hill si vysloužilo jen absolutní minimum nepřímých odkazů v dalším on-line blogu od Washington Post: odkaz na článek Bloomberg nezmiňující nic o jeho obsahu a popisující to jako článek „vysvětlující, jak se z nesmyslné poznámky stane ‚prořeknutí‘.“

Grahamovy poznámky nebyly pouhým „prořeknutím“, tím méně smysl postrádajícím. Vyjádřil skutečné vztahy v US vládě, která po téměř 14 letech neustálé války zažila nesmírný nárůst moci a vlivu vojenského a zpravodajského aparátu.

Tahle trvalá erupce militarismu jde ruku v ruce s monopolizací bohatství a politické moci v rukou finanční oligarchie a s bezprecedentním prohlubováním sociální nerovnosti. Tyto procesy zakořeněné v krizi amerického korporativismus v US neustále erodovaly a vyprazdňovaly to, co zbylo z ústavní vlády a z demokratických práv.

Tyto vztahy našly svůj konkrétní projev během probíhající diskuse o úsporných opatřeních ve vojenském rozpočtu s průvody generálů, admirálů a civilních činitelů Pentagonu předstupujících před Kongres, aby předpovídali katastrofu a globální porážku, pokud dojde ke krácení jakékoliv části obrovitých výdajů na zbrojení a na vojenské operace.

Ale za všemi těmito výpověďmi stála premisa, že jen ti generálové a admirálové jsou kvalifikovaní stanovovat vojenskou politiku, a že Kongres, údajně se skládající ze zvolených zástupců lidu, by jim neměl překážet v cestě. To je hledisko, jaké se u živlů jako Graham silně odráží, a jaké prosazují.

Za podmínek prohlubující se krize a narůstajících sociálních konfliktů není zas až moc velkým skokem, pokud se přeskočí až na daleko přímější diktát vládní politiky ze strany vojsk spolu s linií, jakou Graham navrhl na shromáždění na radnici v New Hampshire.

Pokud korporátní média nemají žádný zájem zkoumat skutečné vztahy v pozadí Grahamových poznámek, tak je to proto, že jsou v konspiraci za vedení války v zahraničí a za skoncování s demokratickými právy doma, plně zapojenými komplici. Tato média plní svou funkci jako nástroje korporátní a finanční elity: tj. nic neodhalují nebo neobjasňují, nýbrž zakrývají skutečná nebezpečí, s nimiž se pracující třídy potýkají.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

Čtěte také:

• Nejvyšší US vojenský činitel přiznává: Naši arabští spojenci financují ISIS
• Hledá se prezident aneb není koho volit
• Ron Paul: Kongres dokonce podporuje Obamu ve šmírování
• Kvůli tomuhle chyběl Obama při Netanyahuově projevu
• Jaký to byl rok 2014

Sdílejte přátelům