Hned v patách po svolání konference marxistické ekonomie na tento březen („Františkova ekonomie“) se zase jednou Jorge Bergoglio (čili „papež František“) vyjádřil k finančním záležitostem. Tato údajná hlava Katolické církve teď určila „snížení daní“ jako hříšné jednání zjevně srovnatelné s kradením, lhaním a cizoložstvím:
K dnešní struktuře hříchů patří opakované snižování daní nejbohatším lidem často ospravedlňované ve jménu investic a rozvoje.
Bergoglio neuvedl, do jaké kategorie prosazování nižších daní patří – zda spadá mezi všední hříchy nebo smrtelné hříchy.
Možná, že podrobnosti o tom, jak taková politika představuje narušení Spravedlnosti Boží, budou ukuty na nadcházejícím piklení Sleziny Františkova ekonomie!
V Bergogliově kolektivistické mysli jsou ti, kdo se pokouší si své bohatství udržet uchráněné před lačností Státu, kýmsi, kdo chudým odpírá jejich spravedlivý podíl:
Každý rok se stovky miliard dolarů, které by měly být zaplaceny na daních, aby financovaly zdravotní péči a vzdělání, hromadí na účtech v daňových rájích, čímž brání možnosti, aby všichni sociálně potřební mohli mít důstojný a trvale udržitelný rozvoj.
Jenže to, co Bergoglio a jeho spolu-socialisté nechápou, je to, že krácení daní vede k ekonomickému růstu, ať už je to dopřáno vyšším příjmovým skupinám nebo těm nižším. Když stát zkonfiskuje méně bohatství, tak je ho více k dispozici, aby se použilo pro úspory a investice – tedy pro dva klíče k ekonomickému růstu. Boháči své peníze nehromadí, nýbrž je rozšiřují a vytváří podniky, které vedou ke vzniku více a lépe placených pracovních míst pro skupiny s nižšími příjmy, které by podle Bergoglia chtěly pomoci.
Chudí budou pozdviženi jedině vyšší výrobou, z níž bude dostupného více zboží a služeb za nižší ceny. Přerozdělování příjmů přes zdanění nové bohatství nevytvoří, nýbrž jen provede transfer už existujícího bohatství od produktivní třídy. Zdanění má navíc na lidi odrazující účinek, aby produkovali méně, jelikož jim plody jejich úsilí utíkají pod hrozbou síly. Větší zdanění znamená méně produkce a tudíž méně zboží a za vyšší ceny i pro ty chudé.
Taková je samozřejmě základní ekonomická teorie, kterou chápe každý svéprávný člověk, pokud náhodou člověk nebyl promován na nějaké takové Západní univerzitě, která věnuje pozornost i takovým velikánům ekonomické ignorance jako Jorge Bergoglio!
Ta neustálá pozornost, jakou Bergoglio věnuje útrapám chudiny spolu s ostatními sociálními problémy (ta bájná „klimatická změna“, ekologie, imigrace) nějak moc nezapadá do vize, kterou měla na mysli, ta Entita, která ten úřad, jenž Bergoglio v současnosti zastává, vytvořila.
Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále. (Matouš 26:11)
Nech mrtvé pohřbít jejich mrtvé; ty však jdi a rozhlašuj Boží království. (Lukáš 9:60)
Ač Církev vždy usilovala o ochranu a pomoc chudým, vdovám, sirotkům a utiskovaným, je její primární misí hlásat Evangelium. Ovšem od času Druhého vatikánského anti-koncilu 1962-65 a zvláště pod „panováním“ papež Františka, se stala evangelizace odsuzovanou a stejně jako snižování daní je teď považována za hříšnou činnost.
Bergogliova kritika snižování daní je bezpochyby zaměřena proti plánu Trumpovy administrativy na další kolo daňových škrtů. Avšak snižování daní bez krácení vládních výdajů jen dále přináší explozi rozpočtového deficitu, který by teď už nemusel být udržitelný.
Bez odpovídající redukce výdajů budou daňové škrty znamenat, že Federální rezervy budou muset ten schodek dohnat dalším tiskem peněz. Těžko můžete mít tu Monstrózní vládu a zároveň krátit daně. To pak z té nevyhnutelné monetární krize obviní ty daňové škrty a to zase bude hrát do ruky Bergogliovi a těm, s nimiž je na palubě.
To, že Bergoglio tráví většinu svého času jako bojovník za sociální spravedlnost, místo aby působil jako údajný „Kristův vikář“ na zemi, ukazuje na stav moderní Církve. O co hůř, když mluví o záležitostech víry, jsou jeho slova a činy plná kacířství.
Pro všechny ty, kterým to dělá starost, bude nejlepší „papeže Františka“ ignorovat, a to nejen kvůli tomu falešnému učení, které šíří o křesťanství, nýbrž i jako sociální teoretik. Jeho doporučení ohledně té sociálnosti by vedla jen k ožebračení chudých i zbytku společnosti, spolu s čímž by podněcovala třídní konflikt mezi těmi, kdo si chtějí uchránit své bohatství a těmi, kdo touží více ho konfiskovat.
by Tyler Durden
Fri, 02/21/2020 – 22:05
Authored by Antonius Aquinas via AnotoniusAquinas.com,
Zdroj: https://www.zerohedge.com/political/pope-francis-taxman