Za týden Federální rezervní systém oslaví 100 výročí svého založení. Výsledek tajných vyjednávání mezi bankéři a politiky na ostrově Jekyll Island, tehdy zřídil bankovní kartel Fed a radu vládních dohlížitelů, která během těch let vyrostla do ještě větší síly. Člověk by si mohl myslet, že takovéto výročí přivodí něco na způsob veřejného uznání za to, že Fed vyrostl z kvazi-agentury ministerstva financí zamýšlené k zajištění elasticity měny na de facto nezávislou instituci, která pomocí svého centrálního monetárního plánování převzala kontrolu nad celou ekonomikou. Ale stejně jako vytvoření Fedu, tak i jeho 100 výročí si povšimne jen málokdo s jen maličko letmými zmínkami.
Podobně jako jiné strašlivé části protiústavní legislativy i zákon, kterým byl Fed ustaven, Zákon o Federálních rezervách, byl schválen pod velkým tlakem 23. prosince 1913 v okamžicích útlumu před kongresovými vánočními prázdninami, když mnozí jeho členové už při závěrečném hlasování chyběli. Tahle metoda propasírování Kongresem pod rukou s takovouto uzávěrkou pro schválení Zákona o Federálních rezervách byla už temnou předzvěstí neblahých účinků Fedu na US ekonomiku – při nichž akce vždy probíhají, aniž by v tom byla jakákoliv transparentnost.
Fed zřízený údajně s cílem zabránit finančním krizím, jako byla Bankovní panika z roku 1907, se stával během let čím dál mocnějším. Místo aby finančním krizím zabraňoval, však Fed neustále nové vyvolával. Jen pár let po jeho vzniku inflační monetární politika Fedu ku pomoci financování I. světové války vedla k Depresi z roku 1920. Po zotavení ekonomiky z této epizody další injekce snadných peněz a úvěrů od Fedu vedly přes Ječák dvacátých let k Velké depresi, tj. k nejhorší ekonomické krizi americké historie.
Ale i když Fed nadále dělal ty samé chyby zase a znova, nikdo nikdy ve Washingtonu nevznesl otázku, zda je moudré mít centrální banku. Místo toho po každé další takové epizodě dostal Fed nad ekonomikou ještě větší moc. I když to byl Fed, kdo vyvolal v 70. letech stagflaci, tak se Kongres v roce 1978 rozhodl Federální rezervy formálně pověřit udržováním plné zaměstnanosti a stabilních cen v kombinaci s neustálým přidáváním strašlivě destruktivních regulací. Je to jako řeč o pověření šílenců vedením blázince!
A teď sklízíme jedovaté ovoce účinků století volné monetární politiky, jelikož naše ekonomika zůstává zabředlá v nanicovatosti a je naprosto závislá na proudu snadných peněz z centrální banky. Politikům před sto lety nedošlo, že ty finanční paniky 19. století způsobily konspirace vlády spřažené s bankovním sektorem. Rostoucí monopol vlády nad vytvářením peněz, vysoké bariéry vstupu do bankovního odvětví, aby se ochránili politicky zvýhodnění protekčňáci, a zvýhodněné zacházení kvůli vládnímu dluhu spolu vytvořily vratký bankovní systém se sklonem k padání do bankovních panik.
Dnes to však už víme daleko lépe. Víme, že Federální rezervy nadále posilují to spiklenecké spolčení mezi bankami a politiky. Víme, že inflační monetární politika Fedu nadále hrabe zisky pro Wall Street, přičemž ožebračuje Main Street (lidi z normální ulice). A také víme, že současný monetární režim se potácí nad propastí. Jedna stovka let je už dost dlouho. Skoncujme s Fedem.
Tento článek je díky laskavosti Rona Paula z Texaských přímých promluv. Jeho nová oficiální webová stránka je teď on-line na RonPaulMD.com.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček, Zdroj: thedailybell.com