Sledovat utrápené schůzování oranžových Hujerů fungujícího státu je asi stejný požitek jako si dávat každý den k obědu nemastnou, neslanou, několikráte přežvýkanou kaši dle receptu pejska a kočičky když vařili dort. Kolovrátková klišé znějící od řečnického pultu, čerpající inspiraci od Milouše Jakeše a jeho bojlerů na Červeném Hrádku, jejichž hlavním sdělením mělo být jak to soudruzi všechno dělají dobře, jak myslí na obyčejného člověka a jak s tím dobroserstvím za cizí peníze musí vyhrávat další volby byla tak plytká, fádní, nicneříkající a nudná, že tam nedokázaly najít nic interesantního ani mluvící hlavy České televize.
Celá partaj se semkla kolem Bohuslava „Slávka“ Sobotky, přijala jeho rétoriku i styl politické práce. Tedy nic nedělat, nic nezkazit, mlátit prázdnou slámu a hlavně se usmívat do kamer. Zásadním programem je další a větší okrádání produktivního obyvatelstva, aby se mohlo na druhé straně plnými hrstmi rozdávat věrným voličům, utahování šroubů osobních svobod a vše maskovat fungujícím státem, který se o závislé ovce postará po celý život a ty nepoddajné, svobodomyslné jedince zašlape do země. Tedy návrat k normalizačnímu gulášovému socialismu, na který se slzou v oku vzpomínají jak oranžoví straníci tak jejich elektorát.
Z celé partaje a všech těch jejich dělníků populismu a demagogie je cítit jediný zásadní primární cíl – dostat se na kandidátku, při volbách získat nějaké teplé erární místečko a užívat si blahobytu sociálního státu, který vnutili národu jako „východisko“ ze škrtformy údajných kapitalistických pravicových psů Nečase, Topolánka a Kalouska. Nic by nemohlo být veselejšího než tyto socanské bláboly, kdyby to nemysleli vážně a kdyby nebylo tolik lidí, co jim za to tleskají.
Jako například nové soudružce místopředsedkyni Lence Teska Arnoštové, která se chvějícím hlasem spolustraníkům svěřila, že do strany vstoupila by zastavila Julínkovu třicetikorunovou decimaci zdravotnictví a pomohla partaji k tomu, aby se o ten všeholid řádně starala od kolébky do hrobu. Kdo se jí o to prosí se samozřejmě neptala, ale oranžová partaj ji za odvahu postavila do svého čela.
Je to děsivé divadlo, jak se historickou paralelou vracíme před rok 1989.Vedoucí politickou silou v naší zemi je spolek bolševických pohrobků, doplňovaný hnutím „ne“estébáků a rozvědčic, jenž si navzájem vjedou do vlasů jen tehdy, když jde o to, kdo si do své politiky přidá více komunistické ideologie a socialistického ekonomického experimentování. V parlamentu jim k tomu kryje záda jako třetí nejsilnější pojistka socialismu banda ortodoxních stalinistů, která se musí od jejich praktik budování společnosti odlišovat již jen oslavnými tanečky nad hrobem masového vraha Go ttwalda.
Kam hlouběji do neokomunistického pekla ještě můžeme klesnout?
Psáno pro a více na: pravyprostor.cz (diskuse bez registrace)
Související články:
Proč mám pocit, že České republice vládne mafie jménem ČSSD?
Jak nás soudruzi z ČSSD přivedou do desítky nejvyspělejších zemí na světě
Vláda sociálně euforické radosti, levá dva!
pondělí 16.3.2015
9:30
|
karma článku:
24.04
|
přečteno
418 x
Karel Kříž vyšlo na:
Sjezd ČSSD: Socialisticky pracovat, socialisticky žít! (kriz)