Ve svém článku na serveru finmag.cz Vlad Ender rozebírá otázku, zda je pro ekonomiku lepší, aby investoval stát, když soukromý sektor neinvestuje. Název článku “Lepší státní investice než žádné investice” nám napovídá, k jaké odpovědi se jeho autor přiklání.
Nejprve si ujasněme, o čem vlastně vypovídá fakt, že se v soukromém sektoru zmenšil objem uskutečňovaných investic. Investice pocházejí od vůle lidí, není-li zájem či poptávka po výsledném produktu, nebude se pak prodávat, a tudíž se vynaložené prostředky investorům nevrátí. Rovněž lze z nastíněné situace vyčíst, že v ekonomice momentálně ještě není uspořený kapitál nutný pro tyto investice (avšak jedná se o domněnku), přeci jen se stále nacházíme na hraně recese. Jednoduše k investicím nedochází z objektivních důvodů, nikoli proto, že by byli podnikatelé líní, špatní či bůhvíco ještě.
V první části článku se pan Ender ještě zabývá plýtváním ve státní a soukromé sféře. Tvrdí, že “betonář stavební firmy nebude rozlišovat peníze vyplýtvané a peníze rozumně investované”, stejně jako státní úředník. To je ovšem omyl, vlastník této stavební firmy vyplýtvané peníze pozná třeba na ziscích nižších než má konkurence, betonář to pak pozná na výplatní pásce, nebo rovnou ukončením pracovního poměru. Ve státní správě nic jako zisky a ztráty de facto neexistuje, jakékoli domnělé ztráty se zaplatí z daní či úvěrů, které se opět splácí z daní. Dalším důležitým, leč opomenutým aspektem je, že soukromník může plýtvat penězi jakkoli, stále plýtvá vlastními a následky ponese jen on sám, kdežto státní úředník žádnou odpovědnost prakticky nenese. Jestliže někde “prošantročí” pár milionů, na jeho příjmech ani životní úrovni se to nijak neprojeví (vynechávám možnost zpáchání trestného činu). Úředník jednoduše jedná s cizími penězi. A ačkoli zmíněný betonář také nenakládá přímo s vlastními penězi, stále existuje způsob, jak jej k odpovědnosti může dohnat zaměstnavatel, jak jsme viděli výše.
Lepší státní investice než žádná?
Ve druhé části se pak dokazuje myšlenka, že státní investice jsou lepší než-li žádné. Je mi záhadou, co nebo kdo je tak vševědoucí a neomylný, že může říct, že je nutné investovat tam, kde (jak jsem uvedl hned na začátku) potřebný kapitál jednoduše není či se investice jeví dopředu jako ztrátové. Jestliže jsou ztrátové, doplácí na to bezpochyby daňoví poplatníci. Jestli chybí uspořený kapitál, kde jej asi vezme stát? Nijak jej nevykouzlí, stát bohatství nevytváří, nýbrž jej pouze přerozděluje. Takže se vezme kapitál odjinud, aby se vytvořila investice v určité oblasti. Problémem je, že se tím znemožní investice v jiných oblastech, neboť bude chybět kapitál tentokrát tam, díky zásahu státu. Navíc se nejdená o žádné ekvivalentní nahrazení jedné investice jinou. Společnost tím nijak nezíská, ba naopak, protože nově uskutečněná (státní) investice je do oblasti, kterou si lidé nepřáli, kdežto znemožněná investice by bývala proběhla, tudíž by s velkou pravděpodobností nebyla ztrátová (vytvářela by zisk = je žádaná).
Stát nemůže investovat, neboť nevytváří kapitál, pouze jej přerozděluje, krade, ale v žádném případě nevytváří. Navíc ani po přerozdělení společnosti nijak neprospívá, takže musím říci: Ano, raději žádné investice než státní.
Originální článek naleznete zde: