Obrana Kurdy vedených Syrských demokratických sil (SDF) se pod tlakem Tureckých ozbrojených sil a Tureckem podporovaných skupin militantů označovaných jako Národní syrská armáda postupně hroutí.
Tureckem vedené síly od počátku Operace Pramen míru zabraly od SDF 42 sídlišť. Většinu z nich kurdští bojovníci po sériích dělostřeleckých a leteckých útoků tureckých opustili. K nejintenzivnějším srážkám došlo v městečkách Ras al-Ayn a Tell Abyad a na úseku dálnice M4 mezi Aywah a Sahi Ruwaydat.
Turecké síly zahájily zteč na Ras al-Ayn večer 11. října. 12. října pak turecké ministerstvo obrany ohlásilo, že jeho síly získaly nad městem plnou kontrolu. Ve stejný den mohutný protiútok SDF donutil Tureckem podporované militanty, aby se z jižní části Ras al-Ayn stáhly. 13. října tam pokračovaly intenzivní boje, během nichž město zůstávalo bojištěm. 14. října už Tureckem vedené síly nad většinou města ustanovily kontrolu.
Další oblastí těžkých bojů byl Tell Abyad. Turecká vojska a NSA do města pronikla 12. října a 13. října zabrala jeho centrum. Úspěch v této oblasti předurčil předchozí postup Tureckem vedených sil, které město oblehly z východního a ze západního směru.
12. a 13. října předsunuté jednotky NSA pracovaly na odříznutí dálnice M4 táhnoucí se podél syrsko-turecké hranice. Podle fotografií a videí zveřejněných na internetu, když Tureckem podporovaní militanti dorazili k dálnici, tak pochytali a pozabíjeli četné civilisty včetně Hevrin Khalaf, vůdkyně převážně arabské strany Budoucnost Sýrie silně spolupracující s převážně kurdskými SDF. SDF se pokusily tyto Tureckem podporované síly zatlačit zpět, ale nepodařilo se jim to.
Charakter dosavadního úsilí Tureckých vojsk ukazuje, že v první fázi svého postupu se Ankara snaží zabrat pohraničí mezi Ras al-Ayn a Tell Abyad a dostat se na M4. Poté nejspíš povedou údery na Kobani a Manbij.
Turecké ozbrojené síly už nasadily tanky Leopard 2A4 na východní břeh Eufratu a zařízení pro pontonové mosty mají u řeky Sajur severně od Manbij.
Podle Ankary od počátku operace zneškodnili 500 členů kurdských ozbrojených skupin. Spolu s tím turecké zdroje přiznaly, že bylo zabito 6 tureckých vojáků a 2 tucty členů NSA. Mediální kanály pro SDF hlásí, že zničili desítky tureckých obrněných vozidel a vzdaly se jim tucty členů NSA. Obě strany o tom však neposkytují moc důkazů.
785 vězňů spojených s ISIS uprchlo z SDF vedeného tábora Ain Issa, neboť členové SDF se s této oblasti stáhli. SDF z této události obvinily Turecko a tvrdily, že vězňové prchli díky pomoci tureckých žoldnéřů. Mezitím Ankara už prohlásila, že je ochotna se postarat o zádržná centra s členy ISIS a s jejich příbuznými v severovýchodní Sýrii, jakmile nad nimi převezme kontrolu.
Washington se nechystá nijak SDF pomoci s odražením turecké ofenzivy i před silná prohlášení SDF o své roli ve válce s ISIS a ve strategii USA v tomto regionu. Ministr obrany Mark Esper 13. října CBS News řekl, že USA se „chystají evakuovat“ ze severní Sýrie asi 1 000 vojáků, „co nejrychleji to půjde.“ Stahování amerických vojsk je dalším signálem, že turecká operace proti SDF byla ve skutečnosti s Trumpovou administrativou koordinovaná a byla jí schválená.
Poslední šancí pro SDF, aby si udržely kontrolu nad svými zbývajícími oblasti podél syrsko-turecké hranice je získat pomoc od Syrské armády a od Ruska. Pokud k tomu nijak brzy nedojde, tak skutečný odpor SDF vůči postupu Turecka nejspíš zůstane jen na několika oblastech severovýchodní Sýrie s řídkým kurdským osídlením.
13. října večer oznámily SDF, že s Assadovou vládou uzavřely smlouvu a že Syrská armáda vstoupí do velkých částí této oblasti včetně Manbij a Kobani a pomůže Kurdům vedeným skupinám omezit další postup Tureckých sil. Realizace této smlouvy by se mohla stát bodem obratu ve vztazích mezi Damaškem a SDF.