„Tak dneska sem si ani ještě neštrejchla a už mě třikrát kontrolovali.Dvakrát policajti a jednou čojka. První chtěl vidět jenom živnosťák, tož to bylo v pohodě, ale druhej markýroval mou registrační pokladnu. Prej jestli mám aktualizovanej softvér, úředně schválenej hárdvér a jestli mi to tiskne čitelný bločky do národní soutěže o Bonzáka roku?! Blbec. Viděl, že se s káčou tahám na zádech po Perlovce, uchvácená jak stará vydra a ještě bych měla mít snad na hlavě sadu novejch tonerů, nebo co?
Ještě větší idiot byl ten ČOI buzerant. Kontrola návodu na použití! Musela sem sundat kalhotky a von si na prdeli prohlížel vytetovanej návod na použití pipiny. Jak byl nasranej, že ho jako vopravdu mám, furt vopruzoval s nějakejma detajlama. Že tam nemám rozměry, biologický složení, razítko zdravotní prohlídky, seznam alergenů a zákaz kouření! Už vypisoval bloček na dva litry, ale naštěstí sem to dobrou prací s jazykem ulízala na pětibábu. Vopruz nechutnej, smradlavej, úřednickej!
No, jsem mínus pět stováků a kšeft žádnej. Jak by taky jo, když na Václavák a okolí dvacet kilometrů byl v rámci kampaně Praha ekologická zakázanej vjezd všem auťákům mimo úřednickejch. To se pak tady prohání akorát zelení kuřibrci na bicyklech a ouřednický metrouši s evropskejma hodnotama v limuzínách, jenže ti by každý číslo chtěli buď rozepsat na fakturu jako pohoštění spřátelený delegace nebo platit magistrátníma stravenkama.Kurva, to mám mimo pokladny sebou ještě nosit psací stroj?
Ještě, že dneska daly pokoj alespoň báby z Hygieny. To už by mě fakticky nasralo. Minulej tejden sem platila dva litry za nedostatečně vymydlenou provozovnu. Ty vole, a co mám asi dělat. V kabelce nosím voňavý kapesníčky a „U Nováků“ se pravidelně umejvám pod bezdotykovou baterií předepsaně teplou vodou. Nemůžu za to, že některý ty čuňata, co na mě lezou, se většinou ještě tak multikulturně nepřizpůsobily a smrděj po kozách, ovcích nebo velbloudech.
Konečně padla desátá policejní hodina a ve všech barech, hospodách i diskotékách začal zákaz nalejvání alkoholu. To se aspoň ven vypotácí ožralí turisti z Norska, Dánska, Švédska a Finska, který sem jezděj ochutnat u nich doma už úplně zakázanou drogu. Většinou jim stačí pár piv a jsou na káry, tak ještě zbytky sociálních podpor z domoviny chtěj roztočit s domorodou Evropankou. Nejlepší kunčafti!
Už ho vidím. Roztomilej bubáček. Asi Muhamad Ericsson, tak se jmenujou skoro všichni. Konec srandy, de se makat! „Gůd ívning, Muhamad, dů jů vónt sex?“ Byl překvapenej, že vím jak se jmenuje, ale to už ho vleču do průjezdu. „Van handrýt ojro, jés?“ Ok. Tak honem, telefon a volat na Linku ochrany práce, aby sem rychle poslali úředníka pro zahraniční styk.
Sakra, von mi mazlík usíná. Naštěstí, ho probouzím znova k životu, nahoře i dole. Pán z úřadu právě přijel. Vytahuje měřidlo. Bubáček roztomilej je naštěstí zvyklej, už prej to zažil v Německu. Dostáváme normovanej kondom a můžeme začít. Ouřada se diskrétně otáčí a měří čas. Hotovo …
Inkasuju eura, půlku odvádím jako daň ze štychu hned na místě přítomnýmu kontrolorovi. Přeje mi pěknej zbytek večera a ať prej zase zavolám. Mám toho ale dneska dost. Asi půjdu pomalu spát, zejtra musím vyplňovat výkazy k DPH, hlášení ČSÚ a týdenní majetkový přiznání. Bolí mě záda z tahání pokladny, bolí mě provozovna, bolí mě hlava. Seru na to, v pondělí jdu na pracák!“
Psáno pro a více na: pravyprostor.cz (diskuse bez registrace)
Související články:
Zákaz prodeje o svátcích vs. svoboda
Hong Kong propadl zkáze! Je tak šílený, že aby stimuloval ekonomiku, tak snižuje a ruší daně …
Daňové šílenství státu
Pohádka z Bruselu
Karel Kříž vyšlo na:
Upřímná zpověď europrostitutky