Od noci z 22. na 23. září US bojové letouny provádí nálety spolu i s raketami a drony proti cílům v severní části Sýrie ve městě Raqqah a kolem něj, kde je umístěno ústředí samozvaného ‚Islamistického státu‘ ISIS. O čtyřech US středovýchodních spojencích je známo, že se na těchto náletech též účastní. To znamená nejenže rozšíření války, kterou US už před tím zahájily proti pozicím ISIS v severním Iráku, nýbrž to i předznamenává naprosté zhroucení posledního úsilí presidenta Obamy o útlum US zapojení do středovýchodních válek a skoncování s ním. A opětovně stejně jako když US zahájily svou agresi za svržení iráckého režimu Saddáma Hussaina (2003) – tak i současné nálety jsou jasně nelegitimní.
Neautorizovala je ani syrská vláda, ani Rada bezpečnosti OSN.Ač začátku bombardování v Sýrii předcházelo úsilí o vytvoření široké mezinárodní koalice – tak na schůzkách ve Velké Británii (NATO), ve Francii a v Saúské Arábii – někteří z evropských partnerů US výslovně konstatovali, že bombardování syrských cílů postrádá právní podklad. Mezi tím vůdčí mluvčí US vojensko-průmyslového komplexu jako šéf armády Dempsey a ministr obrany Hagel spekulovali o další pozemní imperiální válce zaměřené na vyklučení ISIS ze Sýrie a Iráku.
.jpg "Mikina Ovšané v pyramidě")
Abychom předvedli fakt, že US válka proti ISIS je kontroverzní od samého počátku, bude užitečné podívat se na povahu středovýchodních vlád, které se zapojily do podpory US. US aby pro své válečné plány zrekrutovaly účastníky, získaly logistickou podporu a finanční zajištění, v první polovině září uspořádaly schůzku v Jeddah, v Saúdské Arábii, které se účastnilo 10 zemí. V úvodníku vydaném v US nejrespektovanějším deníku v ten den, kdy nálety na Sýrii začaly, byla ta koalice, co vznikla ze saúdské schůzky, popsána jako ‚přinejmenším nepravděpodobná koalice!‘ Tak je tomu z hlediska toho ohromného financování a další podpory, kterou ISIS dostávala právě ze zemí účastnících se zrovna této saúdskoarabské schůzky.
Ještě před pár měsíci bylo dost pracné vypátrat nějaká spolehlivá data v Západních médiích nebo na internetu o historii financování ISIS. Byly tu ale citace od některých výzkumníků z US mozkových trustů, jako je Brookingský institut, konstatující, že ISIS už roky sbírá podporu od států ze Zálivu. Jen nedávno se tisk mainstreamu vzbudil nad faktem, že wahhábitští klerikové a další přívrženci roztrubují pro-ISIS propagandu v katarských televizních kanálech, a že saúdská a kuvajtská vláda nijak sympatizantům ISIS nebránily, naopak jim dovoloval veřejně sháněli přispěvatele. Co je ještě horší – Turecko, soused Sýrie, zařizovalo exporty ropy z oblastí pod kontrolou ISIS. Člověk by se fakt mohl divit, jak mohli zpravodajští agenti aktivní na Středním východě tak dlouho spát.
US činitelé teď pod tlakem mediálních zpráv argumentují, že vlády států v Zálivu by měly financování ISIS ze svého území omezit. Jde ale snad jen o pouze laxní přístup států v Zálivu k sunnitskému extremismu? Jako kdyby se tento problém řešil teprve teď, i když vzestup ISIS a dalších novinek mezi silami typu ‚al-Kaiída‘ začal už dávno v polovině minulého desetiletí, ještě když US bojovaly proti sunnitským extremistickým skupinám v kontextu okupace Iráku? Problém je samozřejmě v tom, že spolupráce s wahhábitismem, vůdčím proudem sunnitského fundamentalismu, byla vybudována v rámci té samé strategie, kterou vůdčí Západní mocnosti – nejdříve Velká Británie, a pak US – už dávno prosazovaly.
Británie to dělala už dávno před tím, když od roku 1932 podporovala saúdskoarabské wahhábitské království. Další Západní spojenci jako je Saúdská Arábie, Katar a další státy ze Zálivu by se snad nakonec mohly od ISIS i distancovat, skutečností však je, že ideologie a praktiky vládců těchto zemí stejně jako jejich wahhábitského duchovenstva blízce připomínají vrchní vedení ISIS! I v Saúdské Arábii jsou lidé, kteří nejsou konformní s tuhými zákony této země, zkráceni o hlavu stejně jako v ‚Kalifátu‘ ISIS. Zrovna tak jako v oblastech ‚osvobozených‘ v Iráku silami ISIS, byly i tady v minulosti zničeny četné sufitské svatyně. Saúdští vládci však US slíbily, že pomohou vycvičit bojovníky proti ISIS a navrhli, že saúdští klerikové bojovníky prodchnou těmi správnými islamistickými názory. Ovšem existuje vůbec nějaká jasná dělící linie mezi saúdským wahhábitismem a ISIS extremismem?
Po více než desetiletí neúspěšného úsilí o boj proti mezinárodnímu terorismu je US zahraniční politika už zamotaná do spleti vzájemně zničujících vnitřních rozporů. Mohly by ale existovat ještě další silné důvody vysvětlující US rozhodnutí ukout alianci s bratranci ISIS z řad sunnitských extremistů. Zrovna teď v Kataru toho máme nesmírně vypovídající příklad. Katarští vládci káží svou vlastní verzi wahhábitismu a už roky byli nadšenými sponzory sil sunnitských fundamentalistů operujících po celém Středním východě, ovšem letiště Al Udeid v tomto maličkém státečku v Zálivu hostí regionální ústředí CENTCON, tedy centrum velení vojsk a techniky po celém Středním východě. Vzhledem k rozporům kolem role Kataru, který pomáhal ISIS sehnat financování od lidí, kteří nahromadili ropné bohatství, však jejich vládcům jen řekli, aby se drželi nenápadní, a ztlumili svou mezinárodní roli. Avšak žádná inkriminující odhalení od US mozkových trustů či z tiskových zpráv US nezabrání, aby s Katarem neudržovaly ty nejtěsnější možné vazby ve zbrojních obchodech. Naposledy uprostřed července oznámili US činitelé, že s nimi vedou jednání o prodejích raket Patriot, helikoptér Apache a dalších zbraní v hodnotě 11 miliard US dolarů! A o této dohodě konstatovali, že je ‚největší‘ US obchodní dohodou o zbraních za rok 2014.
Někdy před šesti lety zvolil Americký lid Obamu US presidentem jako protiválečnou volbu. Ovšem, jakmile se dostal pod ohromný tlak ze strany US transatlantického vojensko-průmyslového komplexu, tak rozpoutal nálety způsobující nesmírnou devastaci a ještě větší rozvrat života jak v Sýrii, tak v Iráku. Zrovna před rokem v září 2013 se Obama cítil být nucen odvolat nálety plánované proti syrské Assadově vládě. Důkazy o použití chemických zbraní byly mizerné a Rusko zprostředkovalo rozumný kompromis.
Tentokrát jsou však neustálé noční nálety údajně zaměřeny proti Assadovým džihádistickým oponentům, což by znamenalo, že hlaveň Obamovy zbraně je teď obrácená opačným směrem. Jistěže současným náletům předcházela dobře zrežírovaná publicistická ofenziva a značná část Západní veřejnosti uvěřila, že ty nálety mají ospravedlnění. Ovšem, jak bylo uvedeno výše, to, co ta nová válečná aliance, kterou US upekly s arabskými státy, naznačuje, znamená, že člověk nemusí ani moc přepínat svou představivost, aby nabyl pochybnosti, že by současná válka mohla být fakt systematicky zaměřená na oslabení mezinárodního vlivu netolerantních forem islámu. Kritici už teď namítají, že hrozí, že tou vzdušnou válkou se spíše jen zvýší utrpení lidu po celém Středním východě. Zrovna tak, jako to udělaly války spuštěné v letech 2001 a 2003 proti Talibanu v Afghánistánu respektive proti Saddámovu Iráku. OSN by měly okamžitě proti US přijmout opatření a požadovat, aby zastavily svou neospravedlnitelnou válku vedenou po boku netolerantních wahhábitských režimů, a přijaly svou vlastní odpovědnost.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
Čtěte také:
- Ron Paul: Obama začal v Iráku a Sýrii ‚nemorální a ilegální‘ válku
- ISIL vyhlásil vytvoření nového Islámského státu
- Nejdříve Německo a teď už i Francie couvá před nálety na Sýrii
- Západ je nachystaný proti Islamistickému státu spojit síly s presidentem Assadem
- US nálety na Sýrii ztělesňují zoufalství