Spojené národy s tím, jak se v pondělí rozbíhá jejich konvence COP25 ke klimatické změně, objevily, že je to lidmi spáchaná klimatická změna, co může za masovou migraci.
„Klimatická změna a vyhnanství – jak jsou propojeny?“ klade si v novém jednominutovém videu otázku migrační kancelář OSN (UNHCR).
„Většina z nich jsou vyhnanci ve svých vlastních zemích, ale řada lidí, aby našla někde bezpečí, překračuje hranice,“ uvádí se v textu. „Klimatická změna také asi zintenzivní konflikty, neboť lidé bojují o tu trochu zbývajících vzácných zdrojů.“
„Když katastrofy působí souběžně s účinky konfliktů a násilí, tak někteří lidé v takových podmínkách uprchnou a stanou se z nich uprchlíci,“ uvádí.
Aby UNHCR přitáhla zájem lidí ke svědectví o takové humánní nouzi, tak vložila krátký klip se ženou ze Zimbabwe jménem Precious Ryrhayo, kterou z domova vyhnala povodeň.
„Spala jsem, když se do domu přivalila voda. To nás vzbudilo a utekli jsme,“ prohlašuje paní Ryrhayo.
Jelikož byla paní Ryrhayo vyhnána povodní, tak lze s naprostou přesností říci, že pachatelem je klimatická změna, že?
Je kuriózní, že podle zimbabwského Útvaru meteorologických služeb zažila zem mírný pokles průměrných ročních srážek vůči více než 100 letému období let 1901 až 2006, takže když paní Ryayo v tomto období sucha utrpěla kvůli povodni, tak je naprosto nevědecké obviňovat z toho klimatickou změnu.
Když nic jiného, tak povodně jsou zrovna méně četné než tom století.
Nicméně vše, na čem se můžeme shodnout, je, že skutečné náklady klimatické změny se musí měřit v dopadech na lidské životy. Jednou z tvrdých metrik pro takové účtování jsou roční úmrtí v důsledku extrémních událostí počasí, jelikož úmrtnost představuje nejzazší dopad na lidské bytosti. Avšak tím, co jsme zjistili, je to, že úmrtnost v důsledku počasí se v posledních 100 letech snížila na naprostý zlomeček někdejších čísel.
V roce 1900 zemřelo v důsledku meteorologických událostí 1,27 milionu lidí, přičemž v posledním desetiletí je průměrná globální úmrtnost z takových událostí 60 000, a to i přesto, že obyvatelstvo světa se zpětinásobilo z 1,6 miliardy v roce 1900 na 7,7 miliardy v roce 2019.
Můžeme to tedy říci tak, že podíváme-li se na číslo úmrtí z událostí extrémního počasí, tak od 20. let 20. století do dneška zjišťujeme, že jak počty úmrtí, tak míry úmrtnosti v obyvatelstvu exponenciálně klesaly.
Obrázek: Globální počty mrtvých (modrá) a globální míry úmrtnosti v populaci na milion lidí (červená) kvůli událostem extrémního počasí
Konkrétně roční číslo úmrtí pokleslo z 484 900 na 35 700, to je 92,6 procentní pokles absolutních počtů, zatímco míra úmrtnosti na milion se propadla z 241,5 na 5,4, což je pokles o ohromujících 97,8 procent.
Jediným nepopiratelným závěrem z těchto dat je, že lidská rasa si ohledně událostí extrémního počasí vede neobyčejně dobře, i přestože jí přibývá.
MARCOS MORENO/AFP/Getty Images
2 Dec 2019