1. Řecko nadále produkuje masivní deficity, letos na úrovni 7 % HDP. Aby to tak strašidelně nevypadalo, říká se, že Řecko má za první pololetí 2013 takzvaný primární přebytek . Problém je v tom, že ve výdajích nejsou obsaženy úroky potřebné pro obsluhu státního dluhu (a ještě i jiné položky, např. deficity měst a obcí a deficit sociální pojišťovny, ale od těch teď abstrahujme). Jenže i úroky vstupují do dluhu, a tak bude deficit Řecka v roce 2013 někde na úrovni 7 %.
2. Připusťme, že je velký úspěch, že řecký státní rozpočet je alespoň bez úroků mírně v plusu. Pak to znamená, že na obsluhu svého dluhu musí řecká ekonomika vygenerovat ročně 7 % HDP. Toto je při 27% nezaměstnanosti stejně nemožné, jako kdyby chtěl člověk s nohou v sádře vyhrát na 100 metrů proti Usainu Boltovi.
3. Pokud řecký primární přebytek nebude tak velký jako úroky potřebné pro obsluhu veřejného dluhu, tedy zmíněných a nemožných 7 %, bude řecký veřejný dluh dále růst!
4. Eurohujeři mají možná naději, že najednou začne HDP raketově růst, což by znamenalo, že i při rostoucím absolutním dluhu (tedy dluh uvedený v €, který je momentálně při 330 miliard €) klesá zadluženost vyjádřená jako procento HDP (příklad: pokud je HDP 100 a dluh 80, zadluženost je 80%, pokud HDP naroste na 105 a dluh se nezmění, zadluženost je už jen 80/105 = 76,2%). Problém je v tom, že v Řecku díky “zachraňování” už 20. čtvrtletí po sobě klesá HDP, aktuálně o 4,6 % reálně a až 6,9 % nominálně (!) A zázrak bude, pokud příští rok HDP dále neklesne.
5. Samozřejmě, jednoho dne je třeba dluhy splatit. V případě Řecka to je 20 miliard € v roce 2015, 110 miliard € v roce 2016 a 80 miliard € v roce 2017. Je zřejmé, že tyto peníze Řecko nemá jak splatit, může si jen půjčit nové peníze. Jelikož ale řecký dluh neustále roste (letos je při 180 procent HDP), půjčil by Řekům jen člověk padlý na hlavu. Nebo evropský poplatník, čímž jsme se dostali ke třetímu záchrannému balíčku.
6. Jenže už je všem nad slunce jasnější (kromě pár eurohujerů, kteří dávno ztratili kontakt s reálným světem), že další dluhy znamenají další úroky a Řecko jen více a více potápějí. Proto se nebude třetí záchranný balík skládat z dalších úvěrů (neboť Řekové ani kdyby hned chtěli, tyto úvěry nemají jak splatit, což mimochodem tvrdím už od března 2010), ale z odpuštění dluhu . A jsme doma.
7. Mezinárodní měnový fond hovoří o potřebě odpustit Řekům 173 (!) miliard €. Na prvních 73 miliardách se Slovensko díky SaS podílet nebude, na dalších 100 miliardách se Slovensko díky Miklošovi, Dzurindovi, Radičové a Ficovi podílet bude, částkou jedné miliardy eur. Jedna miliarda eur, to je 15 let vánoční důchod, který Fico podhodí Slovenská důchodcům.
Proto, milí voliči, dovolím si Vám dát jednu radu za hodně peněz: příště nevolte toho, kdo udělá tisíc kliků, slibuje vám jistoty a zároveň připraví Slovensko o velké peníze. Ale toho, kdo udělá vše proto, aby z nejchudší země Eurozóny už neodcházely další miliardy.
PS: Navíc, já osobně nevěřím, že Řekové skutečně dosáhli primární přebytek ve výši 2,6 miliardy € za prvních šest měsíců letošního roku. Spíše se jedná o kreativní účetnictví, na jaké jsme si u milých Řeků už zvykli. Například i několikaměsíčním neplacením faktur ze strany státu může vzniknout přebytek. Proto jde spíše o to, aby Řekové mohli po volbách na Němce tlačit ve smyslu: “Podívejte, šetříme jak jste si přáli, máme přebytek, tak teď nám odpusťte dluhy.”
Richard Sulík je přeseda strany slovenské strany Svoboda a Solidarita. Vyšlo na richardsulik.blog.sme.sk.