Zajímali jste se někdy o tu nouzi o asijské hráče v nejvyšších úrovních anglického fotbalu? Mně na tom záleželo o ještě méně než na tom, co se stane s mými chlupy z nosu poté, co je odstřihnu a spláchnu do výlevky; ještě méně, než mě zajímají rodinné vztahy slimáků na mém záhonku s jahodami; ještě méně než mi záleží na tom, jak bude příští úterý ve 3 hodiny v Bogotě.
Proč na nejvyšší úrovni anglického fotbalu je tam málo Asiatů – ve skutečnosti žádný? Protože na tom vůbec nezáleží, proč taky. Ani mě netrápí třeba řekněme, absence bílých žen v zápasech sumo, nebo převaha Číňanů v Mah Jong, či úděsný nedostatek Západních Indů v kruzích profesionálních šipkařů.
Ze spousty jakýchkoliv kulturních, historických a sociálních důvodů určité sporty zrovna shodou okolností lákají určité rasové skupiny. Nikdo od toho není odháněn „diskriminací“. (Nikdo nebrání bělochům, aby soutěžili s Východoafričany ve vytrvalostním běhu; nebo Nigerijcům, aby soutěžili s Orientálci v ping-pongu.) Je to prostě otázka, jak se ti lidé rozhodnou na základě tradice a kultury a odlišných fyzických charakteristik tak, jak lidé chtějí ve svobodné společnosti. Což určitě nepředstavuje žádný druh problému.
Pokud ovšem nejste bývalý generální ředitel BBC Greg Dyce, který během uplynulého roku převzal předsednictví Fotbalové asociace a ukazuje se, že jeho svatou misí je udělat z ní tak politicky korektní, jakou udělal z BBC. V BBC proslul, jak si kdysi stěžoval, že tahle organizace je „ohavně bílá“ a dal se do systému nucených kvót pro černochy a etnické menšiny. Teď zkouší dělat to samé s anglickým fotbalem se spuštěním honičky k rekrutování asijských talentů.
To začalo krátce poté, co se loni k FA přidal, a s pomocí Kevina Colemana jako koordinátora „projektu FA pro správné zastoupení.“ (Ano, čtete to správně. Fotbalová asociace, tradiční domov přinejmenším politicky korektního sportu na planetě kromě honů na lišku, kohoutích zápasů a lovů na medvědy, teď už opravdu spustila projekt koordinace správného zastoupení pod jménem Kevin.)
Včera Sky News vzrušovala diváka opakovanými reportážemi o nesmírně otravných aktualitách bitvy FA proti „chronicky nedostatečnému zastoupení Asiatů v nejvyšších úrovních anglického fotbalu“ se záběry těch nejpoctivější slizounů z FA, jak cestují po zemi, aby si povídali se skupinami týpků, co vypadají na Indy a Pákistánce, aby na ně naléhali, že mají hrát více fotbalu.
Ale proč by proboha kdokoliv z nás měl podporovat tohle rasistické a diskriminační opatření? Když fotbaloví fanoušci povzbuzují svůj tým, tak to snad není proto, že by chtěli, aby jejich tým zvítězil, nýbrž proto, aby měli v první lize tým s tou nejosvícenější anti-diskriminační politikou nebo s nejvíce diverzifikovaným etnickým složením? (A to samé platí pro televizi. Většinu diváků nezajímá etnikum personálu lidí na obrazovce. To, co by chtěli od televizních programů, je jen, aby to nebyl ten škvár).
To však Greg Dyke nepochopí. Ten je arci-exponent myšlenkové školy Obecného účelu (Common Purpose), kde se předpokládá, že nade vším dostanou prioritu levicové cíle jako „trvalá udržitelnost, „diverzita“, „sociální spravedlnost“ atd.
Tohle dělal v BBC a teď bude dělat i FA, v organizaci tak těžce infiltrované politicky korektními umístěnkami – viz např. zde – že už to nemá nic společného s tím, co by bylo kterémukoliv z anglických fotbalových fanoušků milé, nebo o tom i věděl. Spíše se to přetváří na další pobočku Marxistické osy – BBC, Labour Party, Guardian aj.
O tom, co to je Common Purpose, jak působí třeba i u nás v ČR existují zmínky i česky např. na Reformách:
Velký bratr EU 5. veřejné setkání klubu Reformy.cz s Brianem Gerrishem a Nathanem Allonbym
Nebo jinde:
Common Purpose je politická charita využívají Modifikaci chování
Brian Gerrish + Nathan Allonby přednáška a diskuze o Common Purpose – 25.5.2013
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: breitbart.com
Čtěte také:
- Publicistická soutěž Cena Margaret Thatcherové
- Velký bratr EU 5. veřejné setkání klubu Reformy.cz s Brianem Gerrishem a Nathanem Allonbym
- Kde jsme a kudy dál
- Zákony jsou dobré leda tak pro neparlamentní plebs
- AKADEMIE VĚD: Úsměvné sebehodnocení