Česká média přinesla v poslední době snad pouhé dvě zprávy o situaci v Argentině. Nejprve o statisícovém protestu proti vládě prezidentky Cristiny Fernándezové, pak o proběhnuvší generální stávce. Myslím však, že si situace v jihoamerickém státě zaslouží více pozornosti.
Argentina si v roce 2002 prožila státní bankrot. Po něm se však problémů s dluhy zdaleka nezbavila, věřitelé si stále nárokovali své právo na vrácení půjčených peněz. Argentinská vláda tedy vytvořila návrh na restrukturalizaci dluhu, přičemž věřitelé, kteří s návrhem nesouhlasili byli vyloučeni ze splátkového kalendáře. To se samozřejmě diskriminovaným nelíbilo, věc se dostala k soudu a newyorský soudce Thomas P. Griesa rozhodl, že Argentina své dluhy musí zaplatit všem (více o jeho rozhodnutí). Prezidentce Fernándezové tak nezbývá příliš operačního prostoru, toto rozhodnutí je pro ni vážným zásahem. Ještě před jeho vznesením však jak prezidentka, tak argentinský ministr financí prohlásili, že nezaplatí jediný dolar.
Lekce z ekonomie
Ke konci března jsme si mohli přečíst mj. na stránkách MercoPress zprávu, že inflace (rozuměj zvyšování cen) není způsobena tiskem. Růst cen je zapříčiněn výhradně jinými faktory, jako například stranou nabídky statků a služeb. Tento výplod čiré fantazie nenáleží nikomu jinému než prezidentce argentiské centrální banky Marcó del Pont (celá zpráva). Argentina si jako jiné moderní státy vypomáhá s financováním chodu státu také vydáváním nových peněz do oběhu. Jaké překvapení, že meziročně se inflace (růst cen) v tomto měsíci dostala v Argentině až k hodnotě 30%! V žebříčku zemí s nejvyšším růstem cen se Argentina posunula nahoru o celých pět příček jen od roku 2011 (nyní se nachází na čtvrtém místě). Ucelenější informace o inflaci v Argentině naleznete opět v článku na MercoPress.
Navíc se argentinská vláda ještě musí zabývat zlými soukromníky, kteří zpochybňují oficiální státem vydávaná data již od roku 2007. Vláda přistoupila až k pokutování, či dokonce věznění soukromých ekonomů, kteří se opovážili zpochybnit oficiální údaje. Na stranu perzekuovaných přispěchala politická opozice, která zveřejnila anonymně některé soukromé odhady, aby ochránila ekonomy před stíháním.
Státní kontrola peněz v praxi. Není nad to si připomenout Misese, Hayeka, Rothbarda či jiné ekonomy, kteří si uvědomili, jak škodlivý tento státní monopol je.
Originální článek naleznete zde:
Argentina opět na pokraji kolapsu