Arménský ministerský předseda varoval Evropskou unii před narůstající agresivitou tureckého prezidenta Recep Tayyip Erdogana tvrzením, že „by v blízké budoucnosti měla čekat Turky před Vídní.“
Ministerský předseda Nikol Vovayi Pashinyan mluvil s médii včetně Europen Post, Telegraph a Il Giornale o probíhajícím konfliktu v Náhorním Karabachu čili v Artsakhu, tj. odštěpenecké provincii Ázerbájdžánu osídlené křesťanskými etnickými Armény.
Muslimská většina v Ázerbájdžánu podporovaná Tureckem se snaží neuznanou, leč teď de facto nezávislou Republiku Artsakh napravit silou zbraní, přičemž Arménie – stejně jako Ázerbájdžán bývalá sovětská republika – pomáhá separatistům ve snaze Ázerům odporovat.
„Potřebujeme uznat, že hlavním iniciátorem této války bylo Turecko, které ze Sýrie do Ázerbájdžánu převezlo žoldnéře a teroristy a přivezlo do Ázerbájdžánu i určitou část svých ozbrojených sil včetně vojenské techniky i určité ozbrojené skupiny z Pákistánu,“ tvrdil arménský ministerský předseda.
„To, co se tu děje, je pokračování v politice, kterou Turecko vede ve Středozemním moři proti Řecku a Kypru a v Libyi, v Sýrii a v Iráku,“ pokračoval.
„Na Jižním Kavkazu je Arménie pro Turecko poslední překážkou na cestě k pokračující imperialistické politiky vůči severovýchodu a jihovýchodu. Západní komunita není schopna Turecko patřičně vyhodnotit, ale v ne moc vzdálené budoucnosti by měli Turky očekávat před Vídní,“ varoval.
Pashinyan nejspíš mluvil o tureckém obléhání rakouské metropole v letech 1529 a 1683 – což byla nejzazší výspa tureckého expanzionismus v Evropě pod bývalou Osmanskou říší, kterou Erdogan s oblibou vychvaluje.
Turci pak už nikdy nebyli hrozbou, která by mohla dominovat Evropě, neboť tehdy král Jan III Sobiesky z Polska přitáhl k Vídni, zachránil ji a zničil vojska před městem během toho, o čem panuje přesvědčení, že bylo největším útokem kavalerie v historii, ale řady evropských zemí včetně Bulharska, Řecka, Maďarska, Makedonie a Srbska po generace trpěla pod tureckým jhem a opravdu i Istanbul, bývalá Konstantinopol a části Thrákie zůstávají pod tureckou kontrolou do dnešních dnů.
„Bezpečnost EU není součástí mé práce, ale později mě neobviňujte, že jsem vás nevaroval,“ pokračoval Pashinyan.
„Jestli opravdu vidíte, co se v posledních letech v Evropě děje, tak vidíte, že ta válka v Evropě začala už před časem!“ vysvětloval.
„A děje se to každý den. To, že se nepoužívají děla, neznamená, že válka ještě nezačala. Válka v Evropě už v současnosti probíhá.“
Když se arménského vůdce ptali: „Jakou válku máte na mysli, že teď v Evropě probíhá?“ tak jim poradil, aby „se podívali, co se děje ve Francii.“
„Měli byste věnovat pozornost tónu, jakým turecký prezident oslovuje francouzského prezidenta Macrona. Dovedli byste si vůbec představit prezidenta nějaké země nebo oficiálního zástupce jakékoliv země, že by mohl říkat takové věci a v tomto tónu prezidentu Francie a o Francii? Kdo by si to mohl představit před 15 let, dokonce i v letech Studené války? Nevím o žádném případu, kdy by vůdce Sovětského svazu vůbec, že by, když mluvil o Francii či o vůdcích jiné evropské země, použil takové formulace. Co to je, když ne válka?“ ptal se.
„Teď je to asi na vás, jestli chcete tu válku vidět nebo ji vidět nechcete – čím déle budete chtít tu válku přehlížet, bude ta válka proti vám zřetelně narůstat. Teď už lidem v Evropě řežou hlavy v ulicích,“ dodal otevřeně.
JOE KLAMAR/AFP via Getty Images
31 Oct 2020