Claude Frédéric Bastiat (30. června 1801 – 25. prosince 1850) byl francouzský politik, klasický liberál, politický ekonom a člen francouzského národního shromáždění. Přesto, že zemřel ve věku 49 let a tvořil jen velmi krátce, francouzský žurnalista a politik Frédéric Bastiat velmi přesně popsal desítky chyb v logickém ekonomickém uvažování, které byly před 160 lety ve Francii v kurzu. Na Bastiatově díle je fascinující, že při čtení jeho esejí člověk naráží na to, kolik těchto chyb přežilo celých 160 let a nenápadně se změnily ve společensky uznávané pravdy. Bastiatova skvělá vysvětlovací schopnost tkví v brilantním užití satiry, která mu umožňovala popisovat i složitější ekonomické problémy pomocí příběhů. Například jeho „Petice výrobců svíček“ má větší vysvětlovací schopnost než stovky jiných pojednání, která byla napsána. Absurditu protekcionalizmu a socialismu totiž čtenáři předkládá „do očí bijícím způsobem“.
Frédéric Bastiat je právem považován za jednoho z otců libertariánismu a Laissez Faire (fr. „nechte nás konat“) – ideologie omezování státních zásahů do hospodářství a tedy i posílení role jednotlivce. Jeho dílo připomněl ve svém projevu v Parlamentu EU (během kterého valná část poslanců opustila sál – video) 19.2.2008 i český prezident Václav Klaus. Přinášíme Vám závěr jeho nejpovedenější knihy Zákon (celá zde), který přesně vysvětluje i naší vzdělávací a politickou misi:
DŮKAZ
A nepotvrzuje nám to snad naše zkušenost? Pohleďme na celý svět. Ve kterých zemích žijí nejpoklidnější, nejmravnější a nejšťastnější lidé? V těch zemích, kde zákon do soukromých záležitostí zasahuje nejméně; kde je existence vlády pociťována nejméně; kde má jednotlivec největší možnosti, největší vliv a kde může svobodně vyjádřit své názory; kde je moc vlády nejomezenější a nejjednodušší; kde jsou daně nejmenší a nejrovnější; kde mají jednotlivci a skupiny největší odpovědnost a kde se – díky této odpovědnosti – neustále zlepšuje mravnost nedokonalých lidí; kde jsou obchod, shromažďování a spolčování nejméně omezovány; kde se násilně nepřesouvá práce, kapitál a obyvatelstvo; kde se lidé nejvíce řídí svými přirozenými instinkty; kde jsou lidské vynálezy nejvíce v souladu s božími zákony; ve stručnosti: nejpoklidnější, nejmravnější a nejšťastnější lidé jsou ti, kteří se řídí následujícím principem: Ačkoli lidé nejsou dokonalí, veškerá naděje spočívá ve svobodném a dobrovolném jednání, které neporušuje zákon
TOUHA VLÁDNOUT DRUHÝM
Nemohu se vyhnout závěru, že na světě existuje mnoho „velkých“ lidí – zákonodárců, ochránců, dobráků, vůdců, otců národů a tak dále a tak dále. Mnoho lidí se povyšuje nad zbytek lidstva, aby ho mohli organizovat a chránit a aby mu mohli vládnout. Můžete namítnout: „Ale vy sám děláte totéž.“ Pravda. Ovšem musíte přiznat, že jednám naprosto odlišným způsobem; pokud se přidám k reformátorům, bude to pouze za účelem přemluvit je, aby nechali zbytek lidstva na pokoji. Nepohlížím na lidi tak, jako Vancauson pohlížel na svůj stroj. Jako fyziolog přijímá lidské tělo takové, jaké je, stejně tak i já přijímám lidstvo takové, jaké je. Toužím ho pouze studovat a obdivovat. Můj přístup k ostatním lze dobře ilustrovat tímto příběhem jednoho slavného cestovatele: Jednoho dne se octl uprostřed divokého kmene, kde se právě narodilo dítě. Dav věštců, mágů a mastičkářů – vyzbrojených kruhy, háky a provazy – jej obklopil. První řekl: „Dokud nerozšířím jeho nosní dírky, nikdy neucítí vůni dýmky míru.“ Druhý řekl: „Pokud neprotáhnu jeho ušní boltce až k ramenům, nikdy nebude slyšet.“ Třetí řekl: „Dokud nezešikmím jeho oči, nikdy nespatří sluneční světlo.“ Čtvrtý řekl: „Dokud neohnu jeho nohy, nikdy nevstane.“ A pátý řekl: „Dokud nezploštím jeho lebku, nikdy se nenaučí myslet.“ „Stop,“ zakřičel cestovatel, „co Bůh činí, dobře činí. Nesnažte se vědět více než On. Bůh obdaroval toto křehké tělíčko orgány a ty se rozvinou a vyrostou samy, stačí je jen používat a ponechat svobodě.“
VRAŤME SE KE SVOBODĚ
Bůh dal lidem vše potřebné pro naplnění jejich osudů. Poskytl nám jak společenskou, tak i lidskou formu. A společenské orgány lidí jsou vyvinuty tak, aby se samy harmonicky rozvíjely v čistém ovzduší svobody. Pryč s mágy a organizátory. Pryč s jejich kroužky, řetízky, háky a kleštěmi! Pryč s jejich umělými systémy! Pryč s vrtochy vládců, jejich projekty zespolečenštění, jejich centralizací, jejich cly, jejich státními školami, jejich státním náboženstvím, jejich bezplatným úvěrem, jejich bankovním monopolem, jejich regulacemi, jejich omezeními, jejich moralizací, jejich snahou nastolit rovnost pomocí daní. A nyní, poté co zákonodárci a dobrodinci tak neúspěšně zavedli do společnosti tolik systémů, proč neskončí tam, kde měli začít: zavrhnutím všech systémů. Nechť vyzkouší svobodu, jelikož svoboda je důkazem víry v Boha a Jeho dílo.
Kam dál:
- Daniel Hannan: Smrt, daně a zvyšování rozpočtu EU (Bastiat)
- Ekonomická sofismata: Loupežné subvencování
- Karel Havlíček Borovský: Skutečná rovnost národností – rada pro EU z roku 1848!