Čtete-li 1984 od George Orwella nebo Nový odvážný svět od Aldouse Huxleye a spoustu další klasických knih a televizních show je to příznakem, že můžete být krajně pravicovým extremistou, uvádí údajně uniklý dokument z britského antiteroristického programu.
Dokument z roku 2019 údajně uniklý z britského značně kritizovaného Programu antiteroristické prevence tvrdí, že by se na někoho, kdo čte 1984 od George Orwella nebo Odvážný nový svět od Aldouse Huxleye, mělo pohlížet jako na projevujícího potenciálně varovné příznaky extremismu, kdy tento interní dokument uvádí seznam široké škály dalších vlivných mediálních děl jako projevujících výstražné příznaky ukazující, že někdo asi zastává radikální názory.
K úniku došlo krátce po zjištění vládního vyšetřování tohoto programu, že se neúměrně zaměřuje na údajné pravicové extremisty na úkor řešení velice reálného problému s islamistickými fundamentalisty v Británii.
Podle článku od Douglase Murraye v Spectatoru údajný dokument vytvořený Jednotkou preventivního výzkumu informací a komunikace (RICU) uvádí širokou škálu filmů, televizních show, novel i nikoliv fiktivních textů, které mohou ukazovat, že se někdo rozhodne na ně koukat nebo je číst, tak je radikalizovaný.
Mnoho z těchto textů jsou klasické britské fikce, jako výše uvedené anti-autoritářské knihy Odvážný nový svět a 1984, ale také takové jako Ztracený ráj John Miltona stejně jako všechny práce Williama Shakespeara.
Na seznamu je i mnoho slovutných filosofických děl včetně Levithana Thomase Hobbese i Reflexe revoluce ve Francii od Edmunda Burkeho.
Zahrnutí toho posledního textu je zvláště pozoruhodné, uvážíme-li jeho důležitost pro moderní britský konzervatismus, za jehož zakladatele je Edmund Burke obecně považován.
Ne všechna díla ukazující, že někdo je v očích protiextremistické prevence asi extremista, jsou klasické románové fikce nebo filosofie, neboť tento protiteroristický dokument také tvrdí, že když se lidé dívají se na řadu mainstreamových filmů a komediálních show tak to asi prozrazuje jejich latentní extremistické přesvědčení.
K takovým problematickým produktům patří klasická situační komedie BBC Ano, pane ministře, což je satyra na mocenskou dynamiku v srdci britské vlády.
Jako potenciální varovný příznak je považována i daleko modernější komedie The Thick of It podrobně líčící životy politiků a drsňáckých politických poradců, kteří se plíží komorami Westminsteru, aby zajistili, že politici nevybočí z linie.
Bezpochyby nejzáhadnější je však zahrnutí Železničních cest po Velké Británii mezi potenciálně extremistické programy, tj. gentlemanské a láskyplné dokumentární série s účastí bývalého ministra konzervativní za stranu Michaela Portilla cestujícího po britském venkovu a užívajícího si britské historické železniční sítě.
K dalším mediálním dílům na seznamu extremismu patří i klasické filmy Most přes řeku Kwai, Ďáblové v oblacích a Velký útěk.
Mnoho lidí na sítích i politických komentátorů na uniklý seznam reagovalo kombinací pohoršení a nechápavosti, kdy jeden historik Andrew Roberts řekl Daily Mail, že tento dokument je „vskutku neobyčejný“.
„Je to seznam četby od všech, kdo chtějí civilizované, liberální, kulturní vzdělávání,“ uvedl. „Zahrnuje to některá z největších děl Západního kánonu a v některých případech jako Tajný agent od Josepha Conrada, je to i silná kritika terorismu. Burke, Huxley, Orwell a Tolkien, to všechno byli proti-totalitní spisovatelé.“
Na sítích jeden mezitím ale poznamenal, že takto sestavený seznam možných extremistických textů je „bez ironie velice dobrým seznamem pro četbu a koukání.“
Bez ohledu na míru vzteku, jakou dokument vyvolal, představuje jeho únik určitou propagandistickou katastrofu programu Prevence, která se mu zrovna teď nehodí, když je tato antiteroristická organizace už terčem útoků za údajné zaměření na relativně nízkou hrozbu, tj. na krajní pravici, na úkor řešení opakovaně prokázané hrozby islamistického extremismu.
Podle zprávy o tomto programu zařízené britskou vládou se Prevence neúměrně zaměřuje na údajný extremismus britské politické pravice a dokonce zachází tak daleko, že zaměňuje „populistické konzervativní hlasy“ za násilný extremismus.
„Ovšem pokud jde o islamismus, tak byly identifikovány jen nejnásilnější fašistické džihádistické skupiny,“ stěžuje si zpráva.
Taková zaujatost zjevně měla dopady na efektivitu tohoto programu, když přes polovinu teroristických útoků provedených od roku 2016 v Británii provedli ti, které tento program neefektivně sledoval.
Náhledový obrázek: aaron tam/AFP via Getty Images
21 Feb 2023