Nové návrhy Evropské komise kolem migrační politiky dráždí spoustou kontroverzí a měly by se důkladně analyzovat
Brusel by mohl zavést systémy relokace migrantů zadními vrátky, varuje po posledních návrzích podrobně oznámených ve středu europoslankyně za polskou Stranu práva a spravedlnosti (PiS) Beata Kempa.
Kempa, která je bývalou ministryní záležitostí humanitární pomoci a současnou europoslankyní, bude „stínovým reportérem“ o práci Europarlamentu na legislativě týkající směrnice o vracení migrantů, která je podstatnou částí navrženého migračního balíčku.
„Nejdůležitější součástí mezi všemi je to, že dohoda, která měla v úmyslu zařídit program povinného přemisťování migrantů, zkrachovala. Ukázalo se, že Polsko mělo na 100 procent pravdu, když tato řešení odmítalo,“ prohlásila.
Poukázala ale, že ač nový projekt relokaci opouští, stejně se musí pečlivě přezkoumat.
Kempa zdůraznila, že Polsko a další státy nemohou nést náklady nezodpovědné migrační politiky pod záminkou evropské solidarity.
Účelem těch změn je snížit břemeno pro jihoevropské země. Evropská komise chce prosadit ideu „povinné solidarity“ a vyvolat tlak na deportace.
Podle europoslankyně za PiS Beaty Kempa je ohromným pokrokem, že celá ta myšlenka povinného přerozdělování zkrachovala.
Facebook/Beata Kempa
Ty země, které migranty nechtějí přijímat, budou totiž těmi, které budou ty migranty posílat zpět do zemí jejich původu.
„Je to ohromný pokrok, že celá ta myšlenka povinného přerozdělování zkrachovala. Musíme však velice přesně analyzovat odpovědnosti zemí, co se týče deportací,“ řekla Kempa.
Tato polská europoslankyně však na druhou stranu věří, že řešení, která mají cíl posílit hranice a Frontex jsou pozitivní.
Přerozdělování migrantů zadními vrátky?
Spolu s tím zdůraznila, že návrhy týkající se deportací a odpovědnosti za ně mezi členskými státy se musí pečlivě zkontrolovat, když se vztahují na program „sponzorství navracení“ migrantů, který funguje jako jeden z klíčových prvků toho nového paktu.
Když se např. Polsko nebo Maďarsko rozhodnou sponzorovat migranta, tak země jako Itálie nebo Malta budou mít osm měsíců, aby takovou osobu deportovaly. Maďarsko nebo Polsko by během těch osmi měsíců hostitelské zemi migranta poskytovaly pomoc, včetně „poradenství s návratem pro nelegální migranty za účelem dobrovolného návratu, stejně jako poskytování finanční podpory na pomoc dobrovolným návratům a poskytování dalších forem podpory.
Co však zemím jako Maďarsko nebo Polsko dělá starosti, je, co se stane, když se Itálii nebo Maltě nepovede dosáhnout deportace nebo během těch osmi měsíců dosáhnou jen částečného úspěchu. Při takovém scénáři by pak Maďarsko nebo Polsko bylo nuceno si takového migranta vzít a přemístit ho na své území.
Podle oficiálního návrhu: „Pokud by se takové osoby nevrátily do 8 měsíců (nebo 4 měsíců v situaci krize), tak by byly přemístěny na území sponzorujícího členského státu, aby návratová procedura byla dokončena z něj.“
Vzhledem k tomu, že méně než 40 procent migrantů, co v Evropě dostanou deportační příkazy, je opravdu deportováno, tak by mnoho migrantů v „sponzorském“ programu mohlo skončit přemístěním ze zemí jako Itálie nebo Řecko do zemí jako Maďarsko nebo Polsko, které migranty odmítají.
Varovala tedy, že existuje možnost, že návrh Evropské komise je dalším způsobem k zavedení přerozdělování „zadními vrátky“. Osoba, co má být deportována, by tento proces mohla zdržovat např. zničením svých dokumentů nebo skrýváním se.
„Mohla by nastat spousta situací a my je musíme promyslet,“ řekla.
September 25, 2020
editor:GRZEGORZ ADAMCZYK
author:DZIENNIK/PAP
via:DZIENNIK.PL