Vrcholný americký bezpečnostní činitel tento týden v Evropě během sérií rozhovorů mezi NATO a Ruskem varoval, že „bubny války hlasitě zní,“ když přitom Washington s Bruselem pokračují v odsuzování Ruska kvůli shromažďování vojsk u Ukrajiny.
„Potýkáme se s krizí evropské bezpečnosti. Bubny války hlasitě zní a strany na sebe spíš už jen ječí,“ řekl ve čtvrtek americký vyslanec u Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Michael Carpenter.
„Pokud z těchto rozhovorů odejdou, tak je v první řadě jasné, že to nikdy s diplomacií nemysleli vážně,“ dodal. Ruská strana však byla naštvaná už od samého počátku těch rozhovorů v pondělí v Ženevě (i při následných rozhovorech v Bruselu a ve Vídni), neboť USA prohlašovaly, že jejich základní požadavek, aby NATO už dále neexpandovalo na východ, byl od samého počátku mimo možnost, že by se o něm vůbec mohlo uvažovat.
USA si za tím stále stojí, když ještě v poslední době obviňují Moskvu, že zneužívá umístění svých vojsk, jichž má být u Ukrajiny asi 100 000, k předkládání „ultimát“ Západu. Carpenter dále popisoval, jak je na americké straně otevřená náruč k dialogu, který činitelé obou stran zastavili příliš brzy na to, aby je vůbec mohlo být možno považovat za „vyjednávání“ na jakékoliv úrovni.
„Jsme připraveni v té míře, v jaké jsme už otevřeli náruč, nabídnout seriózní a skutečný dialog,“ dodal tento vyslanec. Takže prozatím, když byly ve čtvrtek rozhovory zrušeny po týdnu, v němž došlo k jen třem schůzkám, zůstává tu klíčová otázka, jestli ten dialog bude vůbec pokračovat. „Uvidíme, jestli je Rusko připraveno se ho účastnit,“ uzavřel to Carpenter. Ale zůstává tu skutečnost, že:
USA k těm schůzkám seriózně přistoupilo, ale nebudou jednat o těch „základních principech“, o kterých požadovala jednání ruská strana, jako možnosti, aby kterákoliv země podala žádost do NATO, a nepovedou ostatní diskuse ohledně bilaterálních bezpečnostních dialogů a aliancí.
Mezitím tento týden ruské ministerstvo zahraničí s komunikací s NATO přestalo a američtí i ukrajinští činitelé ve Vídni řekli, že to vedlo ke zdravému objasnění požadavků, ale narazilo to na nepřekročitelnou hranici.
Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který během těch tří schůzek vedl ruskou delegaci, zjevně zavrhl možnost, že by ty diskuse pokračovaly, když údajně na tiskovém briefingu po čtvrtečním zasedání OSCE řekl, nevidí „žádnou základnu,“ na níž by rozhovory mohly pokračovat.
„V jistém smyslu je tu není o čem jednat, čili jsou tu takové rozdíly v přístupech,“ řekl Rjabkov s odkazem, že strana USA neprojevuje žádnou pružnost. „Nevidím jakýkoliv důvod, proč bychom si v následujících dnech zase spolu měli sednout a zase začínat s tou samou diskusí.“ Ruská delegace řekla, že návrhy Západu na základnu, na níž by rozhovory mohly pokračovat, budou předloženy prezidentu Putinovi k dalšímu uvážení, říkal to ale pesimistickým tónem.
* * *
Podle komentářů od Rabobank:
Rusko říká, že nedávné hovory s NATO byly k ničemu; americký senátor Rubio prohlásil, že je „téměř jisté“, že Putin „velmi brzy“ zabere část Ukrajiny; národně bezpečnostní poradce USA Sullivan říká, že „rozvažuje co dál“ a pokusí se zabránit „případné masivní“ ruské invazi; ředitel ruských studií na CAN říká: „Ruské přípravy na operaci nepřerušeně pokračují. Podpora a logistické zdroje přitékají, formují se vojska vyslaná z Dálného východu. Výhledy se podle mě zhoršují“; šéf NATO Stoltenberg říká, že Švédsko a Finsko do této organizace vezmou „velice rychle“, jakmile se rozhodnou vstoupit; Der Spiegel hlásí, že NATO se připravuje na ještě horší scénáře jako ozbrojený konflikt se Západem mimo Ukrajinu; a náměstek ruského ministra zahraničí poukazuje, že když Moskva nedostane, co chce, tak asi pošle vojska do Venezuely a na Kubu.
BY TYLER DURDEN
FRIDAY, JAN 14, 2022 – 10:31 AM
Náhledový obrázek: Zdroj: Associated Press
