Ministr financí Kalousek na konferenci TOP 09 s podtitulem „Nebojte se reforem“ prohlásil: „Prožrali jsme to, proflákali. Zlaté časy v Evropě skončily.“ Marně po těch větách čekám na zprávy z agentur, že se zastřelil.
Ty dvě věty jsou zrovna z jeho úst poněkud absurdní. Od roku 1998 je ve vysoké politice, ve které vystřídal několik křesel, přičemž řadu z nich dokonce opakovaně. Mezi bezpochyby nejdůležitější patřila křesla předsedy rozpočtového výboru sněmovny a ministra financí. Nikdy, opakuji nikdy (!) za celou tu dobu nehlasoval proti deficitním rozpočtům. Ba co víc, v řadě případů byl jejich předkladatelem. Jenže na konferenci z něj vypadly i jiné dvě perly. Na adresu obhajoby vládního balíčku prohlásil, že „bez tohoto zvýšení daní nejsme schopni dělat konzervativní politiku“. To análů (a já mám velmi velkou představivost) by se měla zaznamenat i tato věta: „Když jsme nyní schopni si půjčovat na úrok tři procenta a ne za sedm jako Portugalsko, jen na úrocích na tom ušetříme 45 miliard korun ročně.“
Je to přesně opačně. Ne že bez zvýšení daní nelze dělat konzervativní politiku, ale dělání konzervativní politiky znamená mimo jiné také nezvyšovat daně. Stejně tak jen naprostý finanční analfabet, případně vyčůraný politický demagog, si může dovolit mluvit o úspoře na úrocích ve výši 45 miliard ročně v případě nového zadlužení. Zaprvé se nejedná o jakoukoli úsporu, ale o další výdaj, a zadruhé máme kliku, že ministr financí porovnával naší úrokovou sazbu s Portugalskem. Mohl si totiž klidně pro srovnání vybrat svého času Řecko, čímž by mávnutím ruky takto v jeho podání „uspořil“ ročně ne 45 miliard, ale třeba klidně i 100. Na podobná plánování je on frajer – rozpočtový jestřáb, jak také před několika hodinami o sobě prohlásil.
Po výše uvedených větách Miroslava Kalouska, z nichž ty první dvě z úvodu hodnotím jako nejvyšší možný stupeň sebereflexe, které byl kdy schopen, přičemž mi tam snad jen trochu vadí to množné číslo, protože já vím určitě, že jsem nic z toho neprožral, marně čekám na zprávu z ČTK, že se zastřelil. To bych totiž ocenil jako výraz zachování byť alespoň zbytků nějaké cti. Kdybych to snad promeškal, dejte mi někdo vědět.
František Matějka vyšlo na blog.idnes.cz
Kam dál: