K Sassoliho vizi budoucnosti EU patří zrušení práva veta, což by byla přímá hrozba konzervativním zemím jako Maďarsko a Polsko
Předseda Evropského parlamentu David Sassoli prezentoval vůdcům EU tuto vizi týkající se budoucího kurzu Unie, předjímající další centralizaci, zrušení práva veta, celoevropské ministerstvo financí a trvalé přerozdělování dluhů mezi všemi.
Tento Sassolim prezentovaný plán je v rozporu s plány vlád usilujících o větší suverenitu v EU, ale jak až daleko Sassoli zašel ve svých touhách přetvořit Evropu?
V interview vydaném na jeho webové stránce Sassoli dále řekl, že bude nezbytné reformovat zakladatelské smlouvy, aby se změnila celá vláda nad EU.
„V první řadě odstranit právo veta jednotlivých vlád, takový anachronický nástroj, když dnes je zapotřebí rychlých rozhodnutí i ve prospěch občanů a vlád samotných. Potřebujeme nový převod kompetencí, čili spíše moci od národních států na Unii,“ předjímá předseda Evropského parlamentu.
Sassoliho návrhy, které by v podstatě znamenaly Spojené státy evropské, představují pro země jako Polsko, Maďarsko a mnohé ostatní národy EU jasnou hrozbu.
V současnosti Maďarsko s Polskem používají svého veta k zablokování snah Evropského parlamentu a Evropské rady spojit fondy EU se záležitostí vlády zákona. Jak Maďarsko, tak Polsko se obávají, že kdyby EU ve svém úsilí uspěla, tak by to Unii umožnilo v podstatě národní vlády řídit přes použití sankcí. Pro konzervativní vlády by liberální většina v institucích jako Evropský parlament znamenala vynucení imigrančních politik otevřených hranic, další zavádění liberálních hodnot ve školství a společnosti a vnucování multikulturalismu těm zemím, které tomu dosud vzdorovaly.
Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán a polský ministerský předseda Mateusz Morawiecky již signalizovali, že odmítnou zrušit své veto na sedmiletý rozpočet EU a fond zotavení z koronaviru, pokud nebude dosaženo společné dohody.
„Rozhodli jsme se své postoje v těchto otázkách sjednotit. Ani Polsko ani Maďarsko nepřijmou návrhy, které jsou pro ostatní nepřijatelné,“ píše se v prohlášení.
Sloučení státních dluhů členských států EU
Sassoli rovněž říká, že je třeba reformovat Mechanismus evropské stability (ESM).
„Je nutné udělat z otázky společného dluhu trvalou záležitost a vytvořit ministerstvo financí na úrovni Evropy,“ myslí si Sassoli.
Jeho návrhy, které považuje za kriticky důležité, abychom se dostali z koronavirové krize, jsou následující: v reakci na pandemii COVID-19 vládami zrušit dluhy, vytvořit trvalé celoevropské dluhopisy čili Eurobondy, nové řízení ESM přímo evropskými institucemi a reformu těchto smluv, aby se odstranilo právo veta ve všech oblastech politiky Unie.
„Dochází k zoufalství a bídě, začínají se rozvírat sociální trhliny: to, co bylo zatím rozhodnuto má nesmírnou důležitost a v nadcházejících letech to bude Evropu definovat. Teď ale musíme začít s velkou reformou, abychom Unii předali více pravomocí a více suverenity,“ říká Sassoli.
Podle něj má eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni pravdu, když říká, že je zbytečné Pakt stability reaktivovat před rokem 2023.
„Nemůžeme si dovolit náhlý návrat těchto pravidel dříve, než země obnoví růst, který během koronavirové pandemie ztratily. To bychom rozbili počátek procesu zotavení,“ argumentuje Sassoli.
„Potřebujeme, aby se všechny členské státy zapojily do koordinované daňové reformy na evropské úrovni, aby se vypracovaly politiky redistribuce. Mnozí se potýkají s chudobou, zatímco jiní z této krize mají prospěch. Příspěvky těch privilegovaných jsou důležité, aby se omezily nerovnosti,“ konstatoval v interview předseda Europarlamentu.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde ve svém nedávném interview s deníkem Le Monde řekla, že „vůdci Evropské unie by měli uvážit, zda z toho Fondu zotavení o 750 miliardách € neudělat trvalý instrument.“
Lagarde rovněž vyjádřila naději, že „se zahájí debata o nástroji pro společný rozpočet celé eurozóny.“
V tomto kontextu Sassoli konstatoval, že „je nezbytné ze záležitosti společného dluhu udělat věc trvalou a vytvořit ministerstvo financí až na celoevropské úrovni. Máme ohromné úspěchy s dluhopisy SURE (Podpory pro zmírnění rizik nezaměstnanosti v nouzovém stavu) a budeme mít ohromný úspěch i s dluhopisy Zotavení. To je ten model, který by měl být konečným řešením. S evropskými dluhopisy se budeme moci spolu s Evropskou centrální bankou (ECB) pustit do financování ekologické transformace, která je rovněž nástrojem zotavení. To je věc kriticky důležitá, která bude moci Unii konečně konsolidovat.“
Evropská komise podle nedávných zpráva rozdělila ze SURE 14 miliard € do devíti členských států.
„Nedávno mi říkali to samé o dani z finančních transakcí, která nabude účinnosti nejpozději v roce 2026. Evropa je odpovědí pro naše problémy. Dnes má např. Unie portfolio šesti vakcín pro nejméně 200 milionů dávek u každé. Nakoupila je za Parlament Komise za nízkou cenu, protože když nakupujete takové množství, jste na trhu silní. Žádný evropský stát by to sám udělat nemohl. To nám ukazuje potřebu zdravé Unie. To samé platí pro dluhopisy, migranty a mnoho dalších oblastí,“ soudí Sassoli.
Když se jej ptali, zda mu ty návrhy nepřipadají nerealistické, tak odpověděl, že si to nemyslí.
Náhledový obrázek: Předseda Evropského parlamentu David Sassoli mluví ve středu 11. listopadu 2020 během plenárního zasedání Europarlamentu v Bruselu k protestujícím zákonodárcům. (Yves Herman, Pool Photo via AP)
November 30, 2020
editor:REMIX NEWS
author:JOHN CODY