(commons.wikimedia.org)
Vstup do Aleppa
Do Aleppa jsme se dostali přes Sheikh Maqsoud, Kurdy drženou čtvrť, na kterou byly podnikány těžké útoky teroristickými gangy z okolí, včetně 16. divize Free Syrian Army a fronty Nusra. Čtvrť byla zdecimována způsobem, jak tomu bývá v kterémkoli městě, vesnici či velkoměstě, které se dostane pod palbu teroristů podporovaných NATO, vybavených minometnými děly a množstvím raket, výbušných hlavic a střel od primitivních improvizovaných zařízení po více sofistikovanou americkou výbavu. Avšak zbraně jako střely, plynové bomby, bojlery a jakékoli další nádoby, co se naskytnou, které jsou napěchované smrtícími výbušninami a končetiny trhajícími materiály, jsou zřídka zdůrazněné či vůbec zmíněné v mainstreamových médiích.
Nejmenovaný Syřan, jehož údaje jsem zveřejnila na svém blogu, také vypověděl: teroristé používají minomety, výbušné hlavice, plynové bomby od vařičů, dlouhé válcovité plynové bomby, naplněné výbušninami a šrapnely s hřebíky, pro svá “pekelná děla.” Najděme si tyto zbraně na Googlu či na Youtube; plynová bomba na vaření je vyrobena z oceli a váží 25 kg. Představme si, jak je vypálena na civilisty. S vědomím, že je plná výbušnin.
Dr.Mohammed Jassim, dobrovolný lékař, řekl nedávno RT: únor a duben 2016 bylo pro tuto čtvrť nejhorším obdobím. Proběhly tisíce útoků, spousta různých typů ostřelování, a podle mých statistik jsme měli skoro 800 mrtvých a zraněných civilistů a oblast byla značně zničena.
20. dubna plukovník americké armády Steve Warren, mluvčí Operation Inherent Resolve, amerického tažení proti Daesh v Iráku a Sýrii, aktualizoval zprávy v Pentagonu zprostředkováním videí ze svého stanoviště v Bagdádu. Přiznal, že v onen okamžik to byla al-Nusra, kdo držel Aleppo.
Děti jako zbraň
Mezi teroristickými útoky a denními masakry syrských civilistů západem podporovanými “umírněnými rebely” jsou zohavené a zmrzačené děti pro mainstreamová média skoro neexistující. Zároveň se v nich ale ukazují příběhy jako Omran Daqneesh (5- letý chlapec vytažený z trosek), sloužící příběhu NATO, navzdory lživým zdrojům, ze kterých se líhnou. Pokud mají západní média skutečně starost o válkou poznamenávané děti, kde bylo zděšení v červenci, kdy Harakat al-Nour al-Zenki, Amerikou podporovaná teroristická skupina, sťala 12- letého palestinského chlapce jménem Abdullah Issa? Proč bylo pro ministerstvo zahraničí USA tak těžké jednoznačně odsoudit tento ohyzdný zločin vůči nevinnému dítěti a hned další byl popsán stejným ministerstvem jako “skutečná tvář toho, co se děje v Sýrii?”
The Guardian ocitoval mluvčího ministerstva zahraničí Johna Kirbyho: tento malý chlapec nezažil ve svém životě den bez války, smrti, ničení a chudoby ve vlastní zemi. Podle Guardian Kirby dále “navrhl, že by měl Omranův případ povzbudit k úsilí zajistit rozsáhlé ukončení nepřátelství.” Bez potřeby něco prověřovat, než se fotografie vystřelí do říše propagandy, vytvořené pro hru na city. Brutální vražda Abdullaha nijak nevyvolala dožadování se ukončení nepřátelství od Harakat al-Nour al-Zenki nebo angažovanosti ministerstva zahraničí, aby pozastavilo vyzbrojování a podporu jeho “umírněných” rebelů.
Abdullahovo video způsobilo pauzu Spojeným státům v asistování svých vrahů, zatímco video zkrvaveného a zaprášeného Omrana si získalo rozsáhlé volání po zbrojení, bezletovou zónu, vojenský zásah, větší omezení humanitární pomoci a zesílení sankcí.
Je důležité pochopit, kde Omranův příběh začal. Rozpoutal ho již zmíněný “fotožurnalista” Mahmoud Raslan, který byl identifikován jako ozbrojenec na fotografii se členy Harakat al-Nour al-Zenki, kteří Abdullaha zavraždili. Pořídil si selfie se dvěma muži, kteří Abdullaha týrali. Příběh Omrana byl vyprodukován dvěma vysoce pochybnými zdroji (a v případě Raslana možná kriminálními), ale byl považován za spolehlivý a hodný masového šíření západními médii.
31. srpna australský akademik a spisovatel Tim Anderson poukázal na rozdíl v mediálním pojetí Omarana a Abdullaha: Obrázky malého Omarana, vydané džihádistickými skupinami, získaly rozsáhlou pozornost západních médií, která podporovala sektářské gangy ve více jak 5-leté brutální teroristické válce. Na druhou stranu, video s vraždou Abdullaha bylo vesměs ignorováno a sledováno s despektem a s tvrzením, že chlapci bylo ve skutečnosti 18 let nebo že byl špionem pro-syrské palestinské milice Liwa al-Quds.
Na srovnání těchto dvou případů je nejvíce znepokojující zneužití a vyzbrojení dětí, které je podporované mediální mašinérií spojenou s NATO. Je to kalkul s použitím jednoho dítěte jako psychologického nástroje pro šíření a legitimizaci války, zatímco týrání a poprava dítěte druhého jsou přehlížena a chrání se tak agenti dopouštějící se války.
Autorka Vanessa Beeley je britská investigativní novinářka, zaměřená na Střední východ.