Dnes vám představíme jednoho z porotců, který bude hodnotit vaše texty v soutěži Cena Margaret Thatcherové, prozaika Karla Doležala. A nebo raději ne. Nechme ho, ať se představí sám:
Karel Doležal, známý též jako Sikar (jedná se o jméno jedné jeho literární postavy, které jednou ze zoufalství použil jako přezdívku a už mu to zůstalo). V zásadě o sobě nerad píše, ale zrovna nedávno na něj bylo zatlačeno, ať do svého medailonku vpašuje i něco o sobě jakožto osobě. Výsledek je zde:
Narozen v Pardubicích, nyní žije v Praze. První SF povídku napsal v šesti letech, znovu si na psaní vzpomněl ve dvanácti a patnácti, ale odhodlání ukázat své texty veřejně přišlo až v jedenadvaceti. V roce 2010 se umístil na prvním místě v soutěži žánru fantasy u nakladatelství Zoner Press. To mu dodalo odvahy to zkusit i jinde, což vedlo k trojnásobné nominaci v Ceně Karla Čapka 2011 (získal ocenění Skokan) a jedné další v CKČ 2012. Dále se jeho texty dostaly do sborníku Kočas 2012 nebo na čtvrté místo v 23. ročníku Stříbřitělesklého halmochronu. Žánrově se neomezuje, dá se od něj očekávat cokoliv od space opery po humornou fantasy. Kromě kratších textů, s nimiž obesílá soutěže, chystá i několik rozsáhlejších prací. V běžném životě se jedná o notářského tajemníka, který se kromě psaní věnuje i jiným tvůrčím činnostem, například tvorbě PC her nebo komiksů pochybné kvality. Pokud jsou i tyto činnosti již příliš náročné, čte si, štípe dříví nebo zírá do monitoru na seriály.
Kde všude mě najdete:
- Blog – někdy flegmaticky, jindy cholericke nejen o literatuře.
- Karel Doležal jako heslo na Legie.info.
- Pisatelský profil na Facebooku.
- Postřehy z kultury na Twitteru.
- Formspring aneb zodpovídám vaše dotazy.
Povídky tiskem a v e-knihách
Ve sborníku Mlok 2011 vyšlo:
Adresát nezastižen – science fiction o patáliích zaměstnance docela obyčejné pošty v hlubokém vesmíru, kterému se mezi zásilky připlete dost nezvyklý balíček. (Povídka byla upravena do zvukové podoby a čtena v rádiu. Pořad, v němž zazněla, se dá poslechnout zde. Samotná povídka zde.)
Políčko – zamyšlení se nad životem a naším posláním v něm, doprovázené partií šachu, jejíž hráči jsou každý v podstatě živoucím principem.
Karty nelžou – alternativní současnost, svět zaplněný magií, dvojice hrdinů, která se protlouká hlavně díky lžím, vychytralosti, špetce skutečné moci nad realitou a jedné zakázané technologii
Ve sborníku Mlok 2012 vyšlo:
Poslední labyrint – daleká budoucnost, lidstvo muselo opustit Zemi. Při tomto útěku také pomohli nadpozemšťanům, dříve zvaným bohové. Mezi oběma národy je na první pohled rovnováha, ale tu může narušit, když nejspíše nadpozemšťané zavraždí geniálního fyzika, jenž měl těsně před smrtí učinit přelomový objev.
Ve sborníku Kočas 2012 vyšlo:
Ještě jedno, prosím! – ještě včera tam ta hospoda nebyla. Dneska tam ale je a točí se v ní to nejlepší pivo, jaké jste kdy ochutnali. Jaké tajemství tenhle útulný podnik může skrývat? A má cenu po něm pátrat, když si můžeme raději dát ještě jedno pivo?
Ve fanzinu SFK Andromeda Stříbřitělesklý Halmochron, 23. ročník vyšlo:
Rodinu si nevybereš – Řehoř je docela obyčejný šaman, jakých na pozici lodního duchovního slouží na palubách kosmických korábů hodně. Jednoho dne se účastní docela nevinného vědeckého pokusu, po němž se na lodi začnou dít podivné věci. Nejen, že je v sázce osud celého plavidla, navíc ještě se Řehoř dozví o své rodině možná více, než kdy vůbec chtěl. (Tiskem vyšlo pouze 17 kusů, elektronickou verzi stahujte zde)