EFTA je lepší než EU

Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) není – na rozdíl od EU – založeno na byrokracii, přerozdělování peněz a dotacích, na společné měně a na přehlasovávání jedněch druhými. Evropské sdružení volného obchodu je založeno na dobrovolné mírové spolupráci, volném obchodu, volném cestování. Členství v EFTA automaticky znamená bezcelní obchod s desítkami zemí světa, s nimiž EFTA uzavřela dohody o volném obchodu. Země EFTA – díky tomu, že nemusí podléhat směrnicím a nařízením EU – mají mnohem svobodnější zákony, a tak na rozdíl od zemí EU jejich ekonomiky rostou a mají minimální nezaměstnanost. Zdroj: Economist.com Než z EU vystoupíme Než se v České republice najde většina pro vystoupení, dává smysl snažit se prosazovat naše zájmy (svobodný obchod, omezení škodlivých regulací atp.) v rámci Evropské unie. Přál bych si, aby naše vláda ve Smlouvě o EU sjednala výjimku ze zavedení eura. Když to neudělá, může změnu smlouvy navrhnout Evropský parlament. Volme tedy takové europoslance, kteří jsou proti zavedení eura. Až bude Evropská komise předkládat směrnici o podpoře biopaliv a solárních elektráren na další období (ta nynější vyprší v roce 2020), měli bychom v Evropském parlamentu hlasovat proti. Tímskoncujeme s drahou elektřinou, na kterou doplácíme čtyřicet miliard ročně. Až bude Evropská komise navrhovat prodloužit platnost směrnice o dani z přidané hodnoty (ta nynější vyprší 2015), měl by český ministr financí v Radě ministrů EU návrh vetovat. Evropský parlament je místem, kde můžeme naše představy hájit. Volme tak, abychom mohli spojit síly s Nigelem Faragem z britské strany UKIP, jehož opoziční hlas v Evropském parlamentu je zatím osamocený. Evropský hospodářský prostor Mnoho lidí má obavu, abychom vystoupením z EU nepřišli o přístup na trhy EU. Proto jsem zastáncem myšlenky, že by Česká republika sice vystoupla z EU, ale zároveň zůstala signatářemsmlouvy o Evropském hospodářském prostoru (EHP), což je smlouva, která umožňuje volný obchod se zeměmi Evropské unie výměnou za přebírání některých směrnic EU týkajících se společného trhu. Členové EHP, kteří nejsou v EU (Island, Lichtenštejnsko, Norsko), se zavázali přebírat ty směrnice, které se vztahují k uvádění zboží na společný trh. Rozhodně se tedy na ně nevztahují např. směrnice o dani z benzínu, o dani z elektřiny, o dani z přidané hodnoty a další. Neplatí na ně celní sazebník EU ani kvóty na výrobu cukru ani zákazy vysazování vinic. Nemusí zavádět euro ani přispívat do záchranných fondů eurozóny. Celkově země EHP přijímají méně než pětinu evropské legislativy. Spory se objevují u směrnic týkajících se životního prostředí. Směrnice 2003/30, která určovala podíl biopaliv v naftě a benzínu na 5,75 % do roku 2010, se na státy EHP nevztahovala. Island nikdy žádná biopaliva do nafty a benzínu nepřidával. Nynější směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů, která stanoví obecně kvóty na obnovitelné zdroje energie, se na státy EHP vztahuje částečně. Norsko a Island směrnici přijaly a souhlasí se navýšením podílu energie z obnovitelných zdrojů, Lichtenštejnsko nikoliv. Aby se směrnice vztahovala na státy EHP, musí s ní souhlasit zástupci těchto států. Když Lichtenštejnsko kvóty na obnovitelné zdroje energie nechtělo, ostatní jej nemohli přehlasovat. Petr Mach je předsedou Svobodných, vyšlo na blog.idnes.cz