EU požírá sebe samu

EU zakazuje energeticky náročné fény, chytré telefony a varné konvice… Evropská unie zakazuje tucty elektrických domácích spotřebičů s vysokým příkonem, což přichází vzápětí po kontroverzním zákazu výkonných vysavačů. Studie Evropské komise, která nebyla dosud úplně dokončena, už identifikovala 30 elektrických zařízení, na které se bude vztahovat směrnice EU o Eko-designu, co staví mimo zákon zařízení s velkým příkonem včetně rychlovarných konvic, wi-fi routerů a chytrých telefonů. Evropská unie uvažuje, že hodí do stoupy fény s vysokým příkonem, sekačky na trávu a rychlovarné konvice vzápětí po svém kontroverzním zákazu výkonných vysavačů. – UK Telegpraph

Dominantní sociální téma: Regulace jsou pro moderní společnost nezbytné.

Analýza volného trhu: I když to vypadá, že polovina Evropy bude stát frontu na chleba, tak Eurokraté mají jiné starosti. Nedále chrlí úplně zbytečné zákony.

Množství regulací produkovaných Bruselem je omračující, ale teď už absurdita vystoupala do stratosféry, jelikož EU zakazuje výkonné domácí pomůcky jako fény a chytré telefony.

To přichází vzápětí po teprve na nabytí účinnosti čekajícím zákazu výkonných vysavačů, který napadla jedna velká společnost, ale přesto v září nabývá na účinnosti.

Zde je z toho posledního mocenského úchvatu EU více:

Výkon fénů by se mohl redukovat až o 30 procent, aby byly ekologicky přívětivější, navrhuje koncept studie vedené Bruselem, která ohrožuje mnohé modely oblíbených fénů a spotřebitele rychlo-sušiček.

Od nových návrhů se očekává, že příští jaro postaví mimo zákon tucty domácích elektrických zařízení, jelikož EU zakáže výkonné fény, chytré telefony a rychlovarné konvice, které příslušní funkcionáři v rámci plánů na dodržení EU cílů energetické úspornosti považují za zneužívající příliš mnoho energie.

Současná legislativa EU se už vztahuje na televize, pračky, chladničky a vysavače, ale nikoliv na většinu malých elektrických spotřebičů. Studie nařízená Evropskou komisí, která je zatím v konceptu, už identifikovala až 30 elektrických spotřebičů včetně sekaček trávy, chytrých telefonů a rychlovarných konvic, na které by se také měla vztahovat směrnice EU pro eko-design, co staví mimo zákon zařízení s vysokým příkonem.

 Günther Oettinger, německý EU komisař energetiky, řekl, že tato legislativa bránící spotřebitelům v nákupech vysoko výkonných spotřebičů je v boji s klimatickou změnou nezbytností. „Nemohli jsme tato zařízení obejít, když chceme přiškrtit spotřebu energie,“ řekl novinám Bild.

„Všechny země EU souhlasí, že energetická úspornost je nejefektivnější metodou ke snížení energetické spotřeby a ke snížení závislosti na dovozu a ke zlepšení klimatu. Potřebujeme tudíž povinné spotřebitelské limity pro malá elektrická zařízení.“

Tyto návrhy budou kontroverzní vlajkovou lodí politiky Jean-Claude Junckera, až v listopadu převezme pravomoci předsedy komise, tak aby vyhověl závazným cílům úspory energie v celé EU do roku 2030 o 30%. EU zákazy výkonných vysavačů a osvětlení žárovkami už vyvolaly po celé Evropě včetně tradičně pro-evropských zemích, jako je Německo, mezi obyvatelstvem odpor.

Založit to ale do složky „dobrých zpráv“ nebo složky „špatných zpráv“? Je krásné číst, že Evropané se už zdvihají k odporu; ale arogance Bruselu se určitě už vymkla kontrole. Nápad, že Eurokraté uvalí energetické limity, aby „vylepšili klima“ je směšný.

Klima existuje. Tak tomu je. Nelze ale vylepšovat. Ta fráze je ve skutečnosti zkratkou pro: „Potřebujeme omezit spotřebu energie, abychom produkovali méně oxidu uhličitého, který způsobuje globální oteplování.“

Problém ale je, že žádné globální oteplování se neprojevuje. To si dalo už nejméně 15 let přestávku a nedbá na tvrzení učenců, že se ta „horúčava“ schovala do úkrytu v hlubokém moři.

Ve skutečnosti je však Evropa prostě závislákem regulací. Asi před rokem socialistický UK Guardian – určitě chovající sympatie k politikám vládní kontroly – vystavil článek „3 600 nových zákonů za tři roky, jimiž EU rdousí UK firmy.“

Zde je více:

‚Závisláctví‘ Bruselu na červených páskách bylo teď obnaženo, když se ukázalo, že by zabralo 92 DNŮ si všechny ty předpisy přečíst… ‚Závisláctví‘ Evropské unie na červených páskách obnažili včera.

Od všeobecných voleb 2010 Brusel vyprodukoval téměř 3 600 položek nových předpisů a směrnic ovlivňujících britský business… UK firmy jsou ‚rdoušeny závislostí‘ Evropské unie na červených páskách, tvrdí Business for Britain.

Business for Britain tvrdí, že ta lavina směrnic UK firmy rdousí a ztěžuje jim konkurovat korporacím v US a na vynořujících se trzích na Dálném východě a v Jižní Americe.

Matthew Elliot, výkonný ředitel Business for Britain, řekl: ‚EU trpí závislostí na červených páskách, se kterou je zoufale zapotřebí něco dělat. ‚Nadcházející nové vyjednání podmínek britského členství s Bruselem se pro dobro našich pracovních míst a růstu Británie musí soustředit na revizi přístupu k regulacím.‘

Podnikateli, pokud by na tom pracoval v průměru osm hodin denně a četl průměrnou rychlostí 300 slov za minutu, by to zabralo 92 dnů, než by přečetl všech těch 13 321 530 slov ve všech těch k podnikání se vztahujících červených páskách EU, které byly od nástupu současné vlády k moci zavedeny.

Odpovídalo by to asi tak měsíci čtení každý rok, aby se člověk udržel v povědomí o nových regulacích.

Článek zmiňuje i to, že „vynálezce sir James Dyson, byl nucen vznést soudní odpor proti novým předpisům EU na označování vysavačů.“ Ale vypadá to, že to moc nepomohlo, jelikož také o rok později hlásí, že „mnohé z nejlepších vysavačů, které jsou k dostání v UK, budou v pondělí (dnes) zakázány.“

Dysonův odpor k těmto předpisům byl podán téměř před rokem a neočekává se, že by byl vyřešen dříve než v prosinci 2015, tedy o rok později! Je zajímavé, že společnost Jamese Dysona tímto předpisem nebude příliš postižena, on si ale myslí, že tohle je obecně závadná myšlenka. Ve skutečnosti mnohé z předpisů a vyhlášek EU z tohoto hlediska vypadají závadně. Loni článek Daily Mail udělal výčet mnoha z tehdy posledních:

• Opatření k zákazu britské vlajky z balení masa, vnucené kvóty na pohlaví ve správních radách a zákaz doplňovatelných nádobek s olivovým olejem v restauracích.
• Regulace lovu ančoviček v Biskajském zálivu, označování lihovin a použití rozmarýnových výtažků v určitých nízkotučných masných a rybích výrobcích.
• Oprávnění k použití chloridu amonného jako přísady do krmiva pro přežvýkavce, kočky a psy, a používání určitých přísad v náhražkách za rybí jikry z mořských chaluh.
• Změny v botanickém pojmenování rajčat a dalších… maximální zbytkové koncentrace ‚clodinafopu (herbicidu), clomazonu, diuron, ethalflurlinu, ioxnilu, iprovaliracbu, maleic hydrazinu, mepaniprimu, metconazolu, prosulfocarbu a tepraloxidymu‘ v různých produktech nebo na nich.
• Směrnice nutící výrobce televizí změnit jejich požadavky na ‚eko-design‘ při funkci stand by a nucená změna označování energetické spotřeby.

Průzkumy neustále ukazují, že většina Britů chce EU opustit. To, o čem se vůbec moc dobře nereferuje, je to, že ohromné množství lidí po celé Evropě by také rádo z EU odešlo. Francie a Irsko jsou dvě země, které při tom přijdou na mysl – jelikož voliči v obou zemích v nedávné minulosti hlasovali proti významné legislativě EU.

Tohle možná nejlépe shrnuje článek v UK Commentator z února 2014 s následujícím:

Německá kancléřka řekla ministerskému předsedovi Cameronovi, že by mu nemohla poskytnout dost reforem Evropského projektu, aby mohl předstoupit před Britský lid v referendu a říci, že rozptýlil obavy lidí, a že by tudíž měli hlasovat pro setrvání:

„Někteří očekávají, že moje řeč vydláždí cestu pro fundamentální reformu evropské architektury, která uspokojí všechny typy domnělých či skutečných britských přání. Mám ale obavy, že budou zklamáni,“ přiznala.

Ve skutečnosti se mýlí, že ti z nás, kteří by přinejmenším chtěli fundamentální a radikální reformu skončí zklamaní. Máte-li být zklamaní, tak byste museli v první řadě něco očekávat. Kdokoliv, kdo opravdu chápe Evropskou unii moderních dnů, však ví, že tu vede směsice ideologických fanatiků s nejhorší sortou vypočítavých kariéristů.

Ti se ničeho a kvůli nikomu nevzdají.

V tom je ale ten háček, je tomu tak, že všichni v britské a evropské novinářské třídě – komentariátu – přehlíží to nejdůležitější o EU a Británii: že EU je z možnosti odchodu Británie naprosto vyděšená.

Tento článek poukazuje na to, proč vůdci EU při pomyšlení na odchod Británie propadají panice a důvěrně uznávají, že: „Jestli odejde z EU Británie, tak se celá ta věc začne rozpadat, a oni to vědí.“

• Začněme s tím, o co Německo přijde, pokud Británie odejde. O peníze. O spoustu peněz. Británie je ohromný čistý přispěvatel. Německo je největší čistý přispěvatel, ale existuje spousta netrpělivých, ale líných nikoliv-Němců, kteří odírají německé pracující o jejich těžce vydřené peníze. Pokud Británie odejde, od koho si myslíte, že to budou všichni ti darmožrouti chtít? Od Francie? Itálie? Španělska? To si děláte legraci?
• Dále k zahraniční a bezpečnostní politice. Jak bude na EU nahlížet řekněme Vladimir Putin bez jejího nejlepšího a nejsilnějšího vojska? Británie je také ještě i diplomaticky nejvlivnější národ tohoto bloku. Přišli by i o to.
• Londýn. To je nejinternacionálnější město Evropy, její největší finanční centrum, domov ohromného počtu evropských občanů. No, a všechny ty banky, všichni ti Francouzi a Poláci, se všemi těmi bohatými Rusy, Číňany, Araby a Američany, ti tu všechno prodají, a až Británie odejde z EU, tak snad odejdou bydlet do Lucemburska? Ano, správně.
• Ale co britský přístup k jednotnému trhu? Myslíte jednotným trhem to, co hrozně rychle ztrácí svůj podíl na globálním produktu takový, jaký je, a co ztratí pátou nebo šestou (v závislosti na definici) ekonomiku světa, pokud Británie odejde?

Článek to uzavírá následujícím: „Jelikož kvůli tomu, kdo jsou, nemohou poskytnout dostatečné ústupky, aby si udrželi Británii, tak nás vyhání z EU a sebe z podnikání.“

To je přesně správně.

Dynamiku tohoto, která už v EU funguje, nelze zastavit. Ten bující jánabráchismus, záplava destruktivních regulací, ekonomická nefunkčnost a zahnívání průmyslu budou jedině pokračovat a růst. Tohle je vrostlé do samotné podstaty byrokracie a uhnízděné v DNA tohoto v naprostém utajení vedeného a k naprosté zbloudilosti vedoucího podniku.

Eurokraté teď už dosáhli bodu, kdy regulují i kolik elektřiny smí používat domácí spotřebiče.

Jen Bůh ví, kam se od tohoto bodu Brusel vydá. Ale nebude to dobré místo.

Závěr

EU požírá sebe sama. Brzy z ní už nic nezbude – ani peníze, ani morální ospravedlnění.

Poznámka překladatele:

V listopadu 2008 provedl Timothy J. Garrett studii, v níž mimo jiné zkoumal vztah mezi ekonomickým produktem světa a jeho primární energetickou spotřebou za několik desítek posledních let. Vyšlo mu, že vztah je překvapivě naprosto jednoduchý – lineární. Svět v naprosto stálé závislosti za rok vyrábí 1 US dolar produkce přepočtené ve stálých cenách roku 1990 pomocí 9,7±0,3 mW x rok. Stejně na esenciální nenahraditelnost energie ukazují i jiné ukazatele citlivosti ekonomického produktu a samotné produktivity práce, kapitálu a půdy na dostupnosti energie. Nižší spotřeba energie jako celku znamená nižší produkt i nižší jednotkovou produktivitu bez možnosti to něčím substituovat. Pokles spotřeby energie o 30% by znamenal katastrofální propad produkce, i úpadek produktivity pod úroveň rozvojových zemí. Kdyby se jim podařilo jejich zvrhlou vizi energetické „úspornosti“ dosáhnout, rovnalo by se to svým účinkem na Evropu vypuknutí pustošivé války, dopadu asteroidu nebo erupci super-vulkánu.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: thedailybell.com

Čtěte také:

• EU zakáže silné vysavače
• Energetické štítky. Blbost Bruselu, povýšená námi na druhou
• EU vrhá stamilióny vašich peněz na to, aby vám udržela uměle vysoké ceny potravin
• Eko-totalitáři EU uvalují restrikce na kamínka na dřevo… Vysavače jsou od roku 2017 omezeny na 900 Wattů
• Zelení vítají jaro: Pryč s elektřinou! Ať žije Lenin!

Sdílejte přátelům