Investigativní novináři z Lidových novin se obrátili na Soudní dvůr Evropské unie aby rozhodl, zdali orgány EU musí zveřejňovat výši platů svých konkrétních úředníků.
Událo se tak poté, co úředníci Evropské rady v úterý 5.2. již podruhé v krátkém čase stávkovali za zachování svých nemalých platů, a zaměstnanci Evropského parlamentu a Evropské komise solidárně demonstrovali na jejich podporu. Jak se již stává tradicí, stávka se odehrála před jednáním Evropské rady o rozpočtu na další období. Zaměstnanci prostřednictvím svých odborů vzkazují, že pokud se bude škrtat, pak instituce EU nebudou schopny nadále plnit své důležité úkoly při formování, sestavování a implementaci budoucích politik Unie.
Novináři již před časem požádali vedení Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu, aby jim poskytlo informaci o výši platů konkrétních úředníků. Vedení orgánů EU to v pondělí ústy mluvčího Evropské komise s konečnou platností odmítlo. Známa jsou tedy pouze obecná fakta o základních tabulkových platech úředníků, které činí přinejmenším 16359,- euro měsíčně pro horních 4365 úředníků EU. Dokonce existuje přes tisícsedmset špičkových úředníků se základním tarifem vyšším než 18000,- euro (460 tisíc Kč) měsíčně a zdaněním podstatně přívětivjším nežli například v Německu.
Mluvčí komise navíc zavrhl spekulaci, že příjem těchto tisíců úředníků převyšuje i plat německé kancléřky Merkelové. Její základ totiž činí ‘pouze’ 16275,- euro měsíčně. “I když se špičkovému úředníkovi evropských orgánů připočte k platu standardních 16% náhrad na vedlejší výdaje a cirka tisíc euro měsíčně na každé dítě na úhradu školného v soukromých školách, stále zdaleka nedosáhne k výši platu kancléřky s připočteným platem vašeho premiéra Nečase”, odpověděl mluvčí na dotaz novináře LN a pokračoval: “Takovou sumu má v orgánech Unie opravdu jen málokdo”. Na námitku, že se jedná o dva různé ústavní činitele dvou různých zemí mluvčí uvedl: “Chci jen říci, že i na úrovni států existuje prostor k úsporám, například skrze slučování duplicitních agend. Nic více, nic méně.”
Mluvčí na přímý dotaz taktéž odmítl zveřejnění úplného platu jak šéfky zahraniční služby EU Catherine Ashton, tak i jakéhokoliv hypotetického úředníka Unie s tím, že zaměstnanci Komise nemají čas se zabývat velkým množstvím žádostí ze strany tisku v těchto záležitostech.
Neústupní novináři LN se však s tímto vysvětlením nespokojují a naznačují, že výše reálných platů může u úřednických špiček stoupat do závratných výšin. Nebojí se v té souvislosti hovořit ani o nebezpečí úplnéhopřechodu moci od politiků k bohatým, nedotknutelným a netransparentním úředníkům. Novináři LN proto trvají na zveřejnění platů konkrétních zaměstnanců orgánů Unie. Obrátili se kvůli tomu na Evropský soudní dvůr a věří v úspěch.
Precedens existuje: vloni Městský soud v Praze na základě verdiktu Nejvyššího správního soudu ČR nařídil na popud LN zveřejnění platů úředníků prezidentské kanceláři na Pražském hradě, což se i následně stalo. Přitom ze zveřejněných čísel je možno dovodit, že celkové platy i těch nejprominentnějších úředníků Pražského hradu jsou jen zhruba čtvrtinou základních platů tisíců úředníků Unie.
“Neobstojí námitky pana mluvčího Komise, že zveřejnění reálných platů by, cituji: ‘porušilo běžnou lidskou slušnost dbající na právo na soukromí'”, uvádí jeden z novinářů podepsaných pod správní žalobou na orgány Unie. “Občané mají nezpochybnitelné právo na informace o platech úředníků. Prostě nelze přehlížet netransparentnost v platech u těch, kterým předáváme stále více a více pravomocí a kteří jsou placeni z veřejných peněz, to znamená z peněz daňových poplatníků.”
Novináři LN by mohli získat ve svém boji i spojence z nejvyšších europarlamentních míst. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz se před časem pokusil získat informace od členských států o platech jejich bruselských diplomatů a to právě kvůli možnosti srovnání s platy úředníků EU. Od jednotlivých států však získal pouze značně neúplnou odpověď a stěžoval si proto trpce dánskému předsednictví Unie slovy: “Jsem pln obav z toho, že tak úzkostně skrýváte informace o svých platech”. Zatím ničeho nedosáhl, ale ve spojení se zkušenými žalobci – novináři z Lidových novin – jistě ke kýženému společnému výsledku, tj. k vynucení zveřejnění celkových platů unijních úředníků a diplomatů, dojdou.
—
Všechna výše uvedená čísla jsou převzata z novin Die Welt a ze serveru EUobserver. Omáčka okolo je mírně (ale opravdu ne příliš) žertovně přibarvena.
Co je však ve výše uvedeném textu naprostá, ale naprostá lež jako věž, je to o těch novinářích. Na takové tučné sousto si čecháčkovská média prostě netroufnou a netroufnou a netroufnou.
Nebo snad ano?
Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných vyšlo na blog.idnes.cz