BRUSEL (AP) – Vůdci Evropské unie se ve čtvrtek dohodli na úpravě dlouhodobého rozpočtu EU a zřídili ohromný fond na zotavení, aby jím řešili dopady koronaviru a pomohli s přestavbou zdevastovaných ekonomik tohoto bloku 27 států, ale pořád zůstávají hluboké rozkoly ohledně nejlepší cesty, jak těchto plánů dosáhnout.
Je známo, že na tento virus již zemřelo přes 100 000 Evropanů, uvádí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu chorob, a v řadě zemí se podniky rozhýbávají, aby se znovu rozběhly, jen velice pomalu, takže naléhavá potřeba peněz pro tvrdě postižené země jako Itálie a Španělsko nebyla nikdy zoufalejší.
„Tato pandemie naše společnosti vystavuje nesmírné zátěži. Blahobyt každého členského státu EU závisí na blahobytu celé EU. Jsme v tom všichni společně,“ řekl reportérům prezident Evropské rady Charles Michel poté, co skončil s předsedáním summitu vůdců ve formě videokonference.
Nerovnoměrný dopad viru na země s velice odlišnými rozpočtovými prostředky erodoval důvěru, když Itálie a Španělsko zřetelně nedůvěřují, že jejich relativně bohatší partneři ze severnějších částí EU jako z Rakouska, Holandska nebo z Německa – kteří tou chorobou neutrpěli tolik – jsou ochotni přijmout rychlá, rozsáhlá opatření podpořená skutečnou ekonomickou silou.
Ale vůdci se shodli, že zaúkolují Evropskou komisi, aby upravila rozpočet EU na příštích sedm let – který začne platit od 1. ledna a je už teď předmětem značných rozkolů – a vypracovala ohromný plán zotavení. Ač o tomto plánu nebyla ještě uvedena žádná čísla, tak tito činitelé věří, že bude zapotřebí tak 1-1,5 bilionu eur.
„Existuje jen jediný instrument, který může zařídit splnění úkolu na zotavení takovéto mohutnosti a to ten, že Evropský rozpočet bude jasně navázán na fond zotavení,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Rozpočet se testuje časem. Všichni to vědí. Všechny členské státy v něj důvěřují.“
Severoevropské země jako Holandsko a Německo obecně zůstávají zdráhavé ohledně přílišného sdílení dluhů ze strachu, že ty účty budou muset zatáhnout za ostatní, a tak se ve čtvrtek vyostřila debata o tom, jakou formu by něco z toho financování mělo nabýt, zda to budou granty nebo půjčky.
Von der Leyen řekla, že „v prvních letech by to měly být v první řadě zajištěné investice a samozřejmě bude nutno najít správnou rovnováhu mezi granty a půjčkami.“ Když se jí ptali, jaké množství peněz by mohli na takové úpravy rozpočtu najít, tak řekla: „Nemluvíme o nějakých miliardách, mluvíme o bilionu.“
Už předtím, než byly odsouhlaseny tyto nové peníze, tak instituce EU a členské státy dohromady mobilizovaly asi 3,3 bilionu euro pro přetížené zdravotní služby, trpící malé podniky, hroutící se aerolinie nebo na podporu ušlých mezd pro lidi, co teď nemohou pracovat.
Ač německá kancléřka Angela Merkel ví, že taková úprava rozpočtu bude její zemi stát více peněz, tak tento plán schválila, když říká: „Samozřejmě to znamená, že Německo musí počítat s vyššími příspěvky do příštího rozpočtu, ale tak je to správně a dobře.“ V normálních časech obnáší sedmiletý rozpočet asi 1% hrubého národního důchodu EU, čili jen něco přes 1 bilion euro.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvítal, že summit našel „konsensus na rychlé a silné reakci.“
„Pravdou je, že ohledně samotného mechanismu pořád panují rozkoly,“ řekl Macron a trval na tom, že „bude třeba, aby EU zařídila skutečné převody do rozpočtů, ne je prostě půjčky, nýbrž převody peněz pro nejvíce postižené regiony a sektory.“
Dokonce i italský premiér Giuseppe Conte čelící ohromného domácímu tlaku tento pokrok uvítal.
„Tento fond zotavení bude financovat všechny nejvíce postižené země, ne jen Itálii. Je to naléhavý a nutný instrument,“ řekl Conte Italům ve video-projevu během vysílání zpráv v době večeře. „Až dosud to bylo nemyslitelné. Je to nový instrument, který nám umožní větší solidnost, koordinaci a efektivnost.“
Vůdci během těchto rozhovorů také schválili další záchranný balíček 540 miliard euro sebraný ministry financí eurozóny, který pomůže zaplatit ušlou mzdu, udržet společnosti nad vodou a financovat systém zdravotní péče. Souhlasili, že by to mělo začít fungovat od 1. června.
Předtím ještě předseda Europarlamentu David Sassoli po pronesení video-projevu k evropským vůdcům uvedl, že ekonomické škody, které virus Evropě způsobil, znamenají, že ta teď čelí asi nejhlubší recesi za století.
„Dělá nám to nesmírné starosti, protože se nacházíme ve vývrtce ekonomického propadu a budeme potřebovat jakýkoliv dostupný instrument,“ řekl.
Sassoli poukázal na ohromný balík americké pomoci z roku 1948, který pomohl Evropě, aby se přestavěla po II. světové válce, když řekl: „Všichni jsme volali po takovém novém Marshallově plánu pro Evropu, ale budou v tom samozřejmě značné odlišnosti. Ty peníze tentokrát nepřijdou ze zahraničí, ale spíše z evropských zemí a ekonomik.“
I po tomto summitu zůstává spousta práce, kterou je třeba udělat, a je jen málo času ji dělat. EU je už přes rok ohledně rozpočtu rozpolcená, když se významní přispěvatelé jako Německo a Holandsko zdráhají zaplnit i tu rozpočtovou mezeru odhadem asi 75 miliard euro, co zůstala po odchodu Británie z EU.
Náhledový obrázek: Olivier Hoslet, Pool Photo via AP
By Voice of Europe 24 April 2020