Mezinárodní nezisková organizace Reportéři bez hranic (RSF) sídlící ve Francii žaluje Facebook za klamavé praktiky na základě toho, že „na své síti dovoluje dezinformace a nenávistnou mluvu.“
Žaloba podaná v Paříži pro její odůvodnění uváděla příklady „dezinformací“ týkajících se COVID-19.
Podle Reportérů bez hranic:
RSF, co se týče dezinformací, poskytují zprávy dvou právních činitelů sestavenou v prosinci 2020 (v rozsahu 478 a 86 stran), aby ukazovali, jak je snadné se dostat ke značnému množství významných dezinformací o Covid-19, které ukazují, že Facebook je jako takové neoznačil. Např. pět různých příspěvků s konspiračními teoriemi na videu Hold-up, kdy tyto představují jen pět z mnoha na Facebooku, kdy se lidé za dva měsíce podívali více než 4,5 milionkrát.
Další film Manigances-19 obsahoval podle analýzy AFP četné falešné informace o Covid-19 a měl za dva měsíce skoro 4 000 zhlédnutí každý den. Tato žaloba také uváděla případ příspěvku včetně odkazu na video nazvané, Člen OSN Claire Edwards pranýřuje plánovanou genocidu Covid-19 (cenzurováno), které nejspíš zhlédlo skoro 400 000 uživatelů.
Reportéři bez hranic také uváděli násilné hrozby proti zaměstnancům francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo, kteří se stali cíli islamistického teroristického útoku roku 2015, při němž zemřelo dvanáct lidí.
RSF, co se týče boje s nenávistí na Facebooku, poskytuje zprávy dvou právních činitelů (o 80 a 73 stránkách). První se týkala facebookové stránky francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo v době, kdy v září 2020 vydala, “Tout ça pour ça”, což bylo v souběhu se začátkem soudu s obviněnými z napomáhání tomu masakru v ústředí onoho magazínu v lednu 2015. RSF měla zapsané tucty komentářů obsahující urážky, hrozby a vyzývání k násilí proti magazínu a jeho žurnalistům.
Žaloba této neziskovky se zakládá na tvrzeních o klamavých praktikách, kdy argumentuje, že jelikož Facebook svým uživatelům slibuje poskytnout „bezpečné“ a „od pochybení oproštěné“ zážitky, tak je to klamání spotřebitelů.
Facebook roku 2016 dramaticky eskaloval své úsilí o boj proti tzv. dezinformacím, kdy zavedl komplikovaný systém „kontroly faktů,“ který poskytl společnostem médií establishmentu a liberální kontrolorům faktů v podstatě moc potlačovat konkurenci z alternativních médií.
Média establishmentu však pokračovala v nátlaku na Facebook, aby ještě více cenzuroval a zvýhodňoval privilegované. Během voleb 2020 média establishmentu v USA vybízela významné korporace, aby se přidaly k bojkotu této sociální sítě. Ten bojkot mělo spustit obvinění, že tato platforma během volebního roku necenzuruje dostatečně „dezinformace“ od tehdejšího prezidenta Trumpa.
Média establishmentu také vyžadují od národních vlád, aby tyto technické společnosti nutily poskytovat zvýhodněné zacházení. V Austrálii např. mediální společnosti vynucovaly legislativu, která by měla technické společnosti nutit platit mediálním společnostem, z nichž mnohé jsou mezinárodní korporace, za jejich obsah.
V USA mediální společnosti protlačují Zákon o hospodářské soutěži a ochraně žurnalismu, který by dával mediálním společnostem výjimku z protitrustových zákonů, které by jim dovolovaly se sdružovat do kartelů k nátlaku na technické platformy.
Getty/Chip Somodevilla
23 Mar 2021