Mám pocit, že před lety se častěji mluvilo o tzv. podřadné práci. Osobně jsem si pod ní představoval v podstatě jakékoliv manuální činnosti. Jako ještě podřadnější jsem vnímal ty, které byly spojeny s nějakou nečistotou. Tyto práce však bývají velmi užitečné a tak jsem si říkal, že žádná práce by neměla být vnímána jako podřadná. A skutečně mám pocit, že se o podřadné práci přestalo hovořit.
Zároveň, ať už pouze jako korelace nebo kauzalita jakýmkoliv směrem, začaly vznikat dle mého soudu skutečně podřadné, zbytečné a často dokonce škodlivé “pracovní pozice”. Za takové považuji tedy ty, za které není ochotný žádný slušný člověk [1] zaplatit. Jedná se o významnou část státních zaměstnanců [2], o všechny státní i vylepšené euro úředníky. Dále sem samozřejmě řadím činnosti reagující na dotační politiky a v neposlední řadě také podporu v nezaměstnanosti. [3]
Lidi neodsuzuji, ale jejich práce si nevážím
Jsou to všechno pozice, za které bych se styděl brát mzdu. Neodsuzuji lidi, kteří takovou, podle mého názoru podřadnou, práci vykonávají, neboť neznám jejich situaci, jejich “práce” si ale nevážím!
[1] Slušným člověkem myslím jednoduše takového, který nekrade a neomezuje svobodu ostatních ani aktivně ani pasivně.
[2] Neřadím sem úplně veškeré státní zaměstnance, neboť některá povolání jako například pozice učitele nebo doktora by si jistě našla své místo i ve svobodné společnosti.
[3] Název “podpora v nezaměstnanosti” mi připadá neobvykle trefný – na rozdíl od většiny zkomolených termínů jako právo, liberál, inflace,…. Nezaměstnaný je skutečně motivovaný, aby zůstával nezaměstnaným a závislým na státním aparátu.
Původně vyšlo na blogu http://hynjin.blogspot.com , zveřejněno s laskavým svolením autora
Originální článek naleznete zde: