Narůstá tlak vyvíjený na italského ministerského předsedu Guiseppe Conteho, aby odstoupil od podpisu přistoupení k čínskému infrastrukturnímu projektu Pásu rozvoje kolem dopravních tras Hedvábné stezky, k němuž má dojít příští týden, kdy čínský prezident Xi Jingping navštíví Itálii. Kromě politických důsledků spolčení se s Čínou a dokonce možná propadnutí pod jho čínského dluhového kolonialismu varují analytici Conteho, že si plně neuvědomuje finanční aspekty takovéhoto spolčení.
Reuters publikovala souhrn Memoranda o porozumění (MOU), které Conte plánuje, až Xi přiletí do Říma, podepsat, kdy zjišťuje, že je to „plné mohutných předsevzetí,“ ale dost chudé na konkrétní podrobnosti.“
Verze konceptu, kterou v Reuters viděli, diskutuje o spolupráci na dopravních projektech, investicích do rozvojových zemí a o spolupráci mezi finančními institucemi.
Další konkrétní věci by se mohly odhalit, až Xi do Itálie přiletí, jelikož italská vláda naznačuje, že z toho bude nejméně 50 jednotlivých dohod, které by mohly být s čínským prezidentem podepsány, přičemž ty pokrývají vše od obchodu se zbožím až po ropu a plyn.
Reuters přidala po tomto načrtnutí MOU článek citující hluboké pochybnosti kritiků z celé Evropy a ze Spojených států, které začínají obavami z nedostatku diplomatických zkušeností u Conteho a u jeho „Čínských úkolových sil,“ což je skupina fungující vedle italské diplomatické služby a vysílají Číně jasné signály, že Conte touží po dohodě. Italskou povrchně pochopitelnou chuť na čínské investice a obchody Reuters porovnávaly rostoucí deziluzí zbytku Evropy nad partnerstvími s Čínou:
Tento týden prohlásila Evropská komise Peking za „nevyhnutelného rivala ze systémové podstaty“ a vyzvala vůdce Evropské unie, aby vycouvali ze svých představ a radši omezili čínské státem vlastněné podniky.
V Evropské unii čím dál více narůstá frustrace z toho, co vidí jako zpomalování otvírání své ekonomiky ze strany Číny a co vnímají jako čínské přebírání kriticky důležitých sektorů hospodářství v EU, kdy Čínu obviňují z pokřivení místních trhů.
Řím ale říká, že takové obavy mu nezabrání, aby s Čínou kul užší vztahy, a poukazuje na skutečnost, že memoranda o porozumění s Čínou (MOU) v EU podepsalo už 13 zemí včetně Maďarska, Polska, Řecka a Portugalska.
Avšak největší vývozci z EU do Číny MOU nepodepsali a ti, kdo to udělali, zatím nemají, čím se chlubit, řekla Lucrezia Poggetti, výzkumnice v Mercatorově institutu pro studia Číny v Berlíně.
„Ti jsou frustrovaní, že ty vágní čínské sliby ekonomických příležitostí se převážně moc neuskutečňují,“ řekla Poggetti Reuters.
„Podepsat BRI, aniž byste vzali v úvahu geopolitické ohledy a aniž byste vznesli konkrétní požadavky v naději, že jednoho dne za to něco ekonomicky dostanete, je velice naivní,“ řekla.
Spojené státy mají obavy z rozšiřujícího se vlivu Číny a z finanční páky, kterou má na Evropu, a potenciálně z narušení její bezpečnosti, přičemž Itálii Číňané využijí jako bránu ke vstupu do Evropy. Jak to řekl jeden národně bezpečnostní činitel Bílého domu: „Italská vláda nemá zapotřebí legitimizovat tento projekt čínské ješitné marnivosti.“
Trumpova administrativa už investovala značné úsilí, aby varovala rozvojové země před tím, aby Číně nespolkly tu návnadu a aby se nepřipojily k projektu Hedvábné stezky propojující trhy celé Eurasie s pásmem prosperity kolem ní, kdy nabízí alternativní infrastrukturní program pod patronací USA a jejich spojenců. Jenže to bude do velké míry zničeno, když jedna země z Velké sedmičky (G7), jako je Itálie, projektu infrastruktur napříč Eurasií s pásmem rozvoje kolem nich zvedne prestiž.
Americký senátor Marco Rubio (R-FL) řekl minulý týden Breitbart News, že Itálie by byla „neuvěřitelně naivní“, kdyby „podlézala čínské komunistické vládě“ tím, že se k Hedvábné stezce a rozvojovému pásu kolem ní přidá.
„Jak jsme se v USA poučili, dlouhodobá hospodářská a národně bezpečnostní rizika vždy daleko převyšují čínské zahraniční investice nebo zvýšení exportu do Číny,“ varoval Rubio Italy.
Podobné obavy vyjádřil i ministr vnitra a místopředseda vlády Matteo Salvini, který představuje pravicově populistickou část chaotického politického hřiště v Itálii.
„Pokud jde o pomoc italským společnostem, aby investovaly v zahraničí, tak jsme připraveni mluvit s kýmkoliv,“ řekl Salvini tento týden k Hedvábné stezce a pásu prosperity. „Avšak nejsme vůbec připraveni to udělat, pokud by šlo o otázku, že zahraniční společnosti kolonizují Itálii.“
Salvini také mluvil o amerických varováních o zranitelné informační bezpečnosti, která by vznikla při nákupech čínských technologií. Italští zpravodajští činitelé říkají, že s Američany nesdílí jejich obavy z nákupů bezpečnostních produktů od čínských společností jako Huawei.
Ve čtvrtek časopis Fortue naznačoval, že až prezident Xi přiletí, bude Salvini a podobně myslící členové jeho koalice hrát vedle hodného Conteho roli zlého policajta, co bude na Čínu tlačit, aby Itálii dala lepší dohodu. Ti by mohli Xiho dotlačit k větším ústupkům, když budou poukazovat, že ta dopravní trasa s rozvojovým pásem po všech těch stavbách a kontroverzích nakonec Itálii neabsorbuje, když její šance ve zbytku Evropské unie nejsou moc vysoké.
Ale alternativní možností je, že Itálie svou náklonností k Hedvábné stezce a rozvoji kolem ní Evropu vyděsí a zvedne jí to naději, že dostane od EU a od Spojených států lepší nabídky, aby se moc nesbližovala s Pekingem. Italové minulý týden vyslali signály, že ani přes veřejnou kritiku ani přes zákulisní nátlak se nenechají odradit od toho, aby takovou atraktivní dohodu s Čínou nepodepsali.
Třetí teorií je, že Itálie vyjádří zájem o Hedvábnou stezku a rozvojový pás, aby Čínu vylákala do rozšíření zatím omezených obchodních nabídek, ale část italských politických elit byla překvapena, když to Čína prohlásila za blaf. Pravda by mohla vyjít najevo příští týden, až přiletí Xi, a všechny karty budou konečně ležet na stole.
15 Mar 2019